S Izraelci na Měsíc
V době mé návštěvy zbývalo do startu 838 dní, 8 hodin a 9 minut. Aspoň tak to ukazovaly hodiny v nenápadné budově, kde Izraelci vylepšují svoji druhou sondu k Měsíci – Berešit 2.
Je to pořádný rámus, když se testuje dosednutí izraelského přistávacího modulu Berešit 2 (lander) na povrch Měsíce. Viceprezident společnosti SpaceIL Moše Medina nám ukazuje, jak to nejspíš bude vypadat. Čtyři nohy lunárního landeru se prudce rozevřou a po dopadu na povrch Měsíce se v ohybech uzamknou.
Zní to, jako když se sype železo. Ale všechno je lehoučké. Hlavně se využívají uhlíkové materiály. „Přistávací modul i s nákladem musí vážit maximálně 150 kilogramů,“říká Moše Medina. Některé části jsou však uvolněné, aby se flexibilně přizpůsobily povrchu. Třeba kdyby jedna z nohou trefila na kámen, zhruba půl druhého metru vysoký modul to musí vyrovnat, aby se nepřevrátil. Nese přece citlivé přístroje.
Přibližně deset kilometrů od izraelského byznysového centra Tel Avivu, v jednom patře šedivé budovy města Or Jehuda, se připravují na všechny možnosti. Jedna věc je vypočítat dráhu letu tak, aby lander přistál pokud možno na hladkém plácku, a nikoli na hraně kráteru. Druhá pak je, aby i po dosednutí stále vypadal jako modul.
Tentokrát sice bude vylepšený o přistávací senzory, ale počítat se musí s každou maličkostí. Na Měsíci není nikdo, kdo by případné škobrtnutí napravil, lander musí být „maléruvzdorný“.
„Pravda, mohli bychom vyrobit novou, vylepšenou verzi Berešit 1, jak to dělají jinde, ale to bychom nebyli Izraelci,“konstatuje Moše Medina. Berešit 1 sice v roce 2019 na Měsíc doletěl, ale přistání bylo tvrdší, než bylo v plánu. Kolik jeho kousků teď leží na povrchu Měsíce, nikdo neví.
Izraelci nechtějí přistát se sondou Berešit 2 na stejném místě. Ani aby zjistili, co na Měsíci po jejich prvním pokusu zbylo.
Každopádně to, co se tehdy stalo, izraelský tým, který akci řídil, už dobře ví. Podle inženýrky Daniely Geronové, která velela pozemnímu týmu, to byla souhra nešťastných náhod. Ještě 20 minut před přistáním Berešit 1 posílal na zemi úchvatné snímky z vesmíru a měsíčního povrchu. Pak ale došlo na ryze pozemské problémy – muselo se restartovat. Laicky řečeno, restart způsobil sérii událostí, při nichž už některé systémy nedokázaly včas znovu najet na potřebných sto procent...
„Berešit 2, to už je sonda se dvěma
Malá země, velké sny landery. Pro jistotu se každý z nich oddělí v jinou chvíli a dosednout by měl v jiné části Měsíce,“říká Moše Medina. Jak už bylo řečeno, každý přistávací modul bude mít 150 kilogramů, celý Berešit 2 pak kilogramů 1 080. Ovšem 730 kilogramů z toho má představovat palivo v osmi nádržích.
Ve frontě na let do vesmíru
Časovač nad vstupními dveřmi do SpaceIL sice odpočítává vteřiny do startu, ale přesně to nevyjde. Jde totiž o termín, do kterého musí být vše nachystáno. Okno pro let do vesmíru je naplánováno na třetí čtvrtletí roku 2025. Na oběžnou dráhu by ho měla vynést stejně jako před lety jeho staršího bráchu americká raketa Falcon 9. Jestli tedy všechno klapne, protože na cesty vzhůru je údajně nával – Amazon vynáší družice pro satelitní síť.
Dvojka
Kolik zbývá?
„Už v případě Berešit 1 nám šlo o to inspirovat další generace k cestám do vesmíru,“říká viceprezident Medina. SpaceIL je ryze soukromý projekt, kterému se podařilo zrealizovat vůbec nejlevnější let na Měsíc v historii lidstva. Ze státního rozpočtu nedostal ani korunu – pardon, šekel. Přitom Izrael má zhruba tolik obyvatel jako Česko,
Berešit 1 a není tedy velmocí jako USA, Rusko anebo Čína, které vedou v dobývání vesmíru.
Berešit 1 se sice o povrch Měsíce rozbil, ale 99 procent mise se zdařilo. Napoprvé to není špatný výsledek. Daniela Geronová vypráví, jak byli překvapeni, že problémů bylo méně, než čekali – zkrátka až na ten závěr to fungovalo dobře.
Na dvojce, jejíž projekt odstartoval ke konci roku 2020, pracuje zhruba polovina původního týmu a opět půjde o doslova detailní propočty cesty. Protože se šetří, poletí se oklikou s minimem paliva a jako posledně s využitím navigačních smyček. Ze Země na Měsíc je to zhruba 400 000 kilometrů, jenže Berešit 2 jich uletí možná až 4 miliony.
Nejdřív se v kruhových obletech bude pomalu vzdalovat od Země, pak přeletí k Měsíci a k tomu se bude také postupně přibližovat v kruzích. Měsíc si Berešit 2 přitáhne svou gravitací, ale pomoci by měly i motory. „Musí se přesně spočítat rychlost. Abychom neletěli moc rychle a Měsíc neminuli, nebo naopak moc pomalu a pak tam přistáli zcela neplánovaně,“vysvětluje Moše Medina.
Až se Berešit 2 dostane do plánovaného bodu, vypustí první přistávací modul. Na druhé straně Měsíce pak druhý, aby se šance na úspěch mise zdvojnásobily. Musejí také počítat s tím, že den a noc na Měsíci trvá čtrnáct dní a landery pohání energie ze solárních panelů.
Berešit 1 vezl krabičku s izraelskými historickými a kulturními artefakty a vlajku. Co poveze jeho nástupce, to zatím ve SpaceIL neřeší. Teď je důležitější příprava vědeckých misí. Už se ví, že se bude zkoumat vliv měsíční radiace na kvalitu a výdrž léků anebo to, jak se tam bude dařit rostlinám. Poveze i hyperspektrální kameru pro záznam a analýzu chemických procesů na povrchu.
V kancelářích SpaceIL se ale finální sonda nestaví. Berešit 2, který poletí za oběžnou dráhu Země, vznikne nedaleko v prostorách společnosti Israel Aerospace Industries, největšího izraelského výrobce vojenských a civilních letadel, radarů, obranných technologií. Odtud se také ve spolupráci s Izraelskou kosmickou agenturou a americkou NASA bude cesta k Měsíci řídit.