Za vším si stojím
Pokračování ze str. 1 Když jsme spolu mluvili zhruba po roce vaší vlády, kdy už několik měsíců probíhala válka na Ukrajině a zvedly se ceny energií, avizoval jste, že celkové zdanění zůstane stejné.
U nápojů jsme debatu vedli důkladně, nebyla shoda, jakým způsobem je rozdělit.
Snažili jsme se, aby opatření v rámci úsporného balíčku nezasáhla ty, kteří jsou zranitelní.
Celkové daňové zatížení stejné je. Ve veřejném prostoru pořád posloucháme: Kdybyste nezrušili superhrubou mzdu a vrátili to zpátky, tak nemusíte ty věci řešit. Kdybychom to udělali, tak je daňové zatížení občanů násobně větší než to, co jsme připravili.
Řekl jste, že nebudete ustupovat žádnému nátlaku. Jak jdou tato slova dohromady s tím, že jste tak lehce ustoupil tlaku vinařské lobby a nenavrhujete spotřební daň na tiché víno?
My jsme neustoupili a neustoupíme tlaku žádné lobby. Debata byla obtížná, nepopírám. Na obou stranách byly silné argumenty. Nakonec převážil argument, že tuto daň nejenom že nemá většina zemí v Evropské unii, ale že ji nemají okolní státy, které představují pro naše vinaře konkurenci.
Exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 upozornil, že se konzumuje daleko víc víno z dovozu, takže nezavedením spotřební daně na tiché víno podporujeme daleko víc dovozce. A taky vaše voliče z jižní Moravy, dodávám.
Že se tu konzumuje víc vína z dovozu než domácího, je pravda, ale pořád platí argument, že naši vinaři jsou i v konkurenci s vinaři z okolních států, kde ta spotřební daň není. A ještě bych k tomu řekl dvě věci. Zrušili jsme možnost odpočítávat víno jako dar z daní a domluvili jsme se, že se společně s vinaři na situaci podíváme a budeme do budoucna hledat cesty, jak to řešit.
Bylo skutečně nutné uštědřit tvrdou ránu tištěným novinám a zdanit je výrazně více než časopisy a knihy? V čem je větší přínos třeba pornografických časopisů před novinami, které přinášejí seriózní fakta, takže čtenáři nemusí sbírat informace z nějakých pochybných dezinformačních zdrojů?
O knihách se nebavme, jsem přesvědčen, že tam je nulová daň správná. Odpovídá i praxi v řadě zemí v zahraničí a přínos knih je evidentní. Vaše otázka je samozřejmě dobrá, já bych řekl, že řešení je určitá daň za jednoduchost daňového systému. Postupovali jsme způsobem, který je podle mě velmi logický: všechno patří do základní sazby a u každé položky, která má mít sníženou sazbu, jsme hledali nějaké sociální nebo jiné důvody. Máme řadu odborných časopisů, vědeckých, kulturních, pornografických. Ano, kdybychom to dokázali jednoduše rozlišit, tak to rozlišíme, ale kdo to bude posuzovat? Museli bychom na to vytvořit nějaký úřad, který bude posuzovat, jestli tam jsou dva odborné články, a už je to odborný časopis, nebo tam nejsou. Je to daň za jednoduchost a přehlednost systému.
Takže daní za přehlednost daňového systému bude možná likvidace hlídačů politiků, hlídačů toho, aby fungovala demokracie?
Nejsem přesvědčen o tom, že bychom kohokoli likvidovali. Dostupnost informací v České republice je určitě velká a nebude postižena. Lidé mají neomezený přístup k veřejnoprávním médiím i k médiím jakéhokoliv jiného typu na internetu a jinde. Faktický dopad na cenu novin není nějak vysoký a nemyslím si, že bychom tím ohrozili informovanost, nezávislost nebo cokoliv dalšího.
Ale přece jenom, nebyla by ve společnosti napříč generacemi shoda, že pokud má být jedna položka osvobozena od DPH, že to mají být spíš léky nebo potraviny? Aby váš poradce nemusel posílat lidi na nákup do Polska?
Potraviny, léky a zdravotnické pomůcky jsou v nižší sazbě právě proto, že to je důležité ze společenského hlediska. Farmaceutické výrobky se přesunuly do dvanáctiprocentní sazby. A tady bude pro občany úspora v miliardách korun, a dokonce vysoce převyšuje drobné navýšení, které může někde nastat při přesunu léků z desetiprocentní sazby do dvanáctiprocentní. Léky jsou z velké části hrazeny zdravotními pojišťovnami a tam, kde ne, tak na ně existuje roční limit. A úplně to nelze poměřovat s knihami, což je marginálie z hlediska státního rozpočtu.
Když budou potraviny zdaněny dvanácti procenty místo patnácti, věříte, že se to promítne do adekvátního snížení cen, anebo si obchodníci navýší zisk?
Ceny potravin i díky našemu tlaku klesají už teď. Řada reprezentantů prodejců potravin a potravinářů se vyjádřila, že snížení daně je takové, že se to na cenách projeví. Takže předpokládáme, že se to skutečně pozitivně projeví, že lidem potraviny zlevní, a to je velká pomoc. Mimochodem celkově máme propočítáno, že u DPH lidé budou platit méně, celkově budou platit méně.
Takže lidé nemusí poslouchat to, co jim poradil váš poradce Štěpán Křeček, aby jezdili do Polska, nebo čekat, až ministr zemědělství Zdeněk Nekula vyjedná s některým z řetězců další slevovou akci?
Ceny potravin klesají i díky aktivitám pana ministra zemědělství. A ten výrok, trošku vytržený z kontextu, ekonoma Křečka nebyl šťastný. To jsem řekl několikrát. Děláme ale kroky, které vedou k tomu, že se ceny potravin snižují, a to má pozitivní vliv i na snižování inflace.
O čem se v koalici nejvíc vyjednávalo, když jste řešili, co bude ve snížené sazbě DPH 12 %? A proč jste se rozhodli, že nápoje včetně kojenecké vody přesunete do základní sazby?
Chtěli jsme ulehčit život všem a ten systém zpřehlednit, protože když si vezmete, co tady bylo předtím, tak na pivo se dala sazba počítat devíti různými způsoby. U nápojů jsme debatu vedli důkladně, nebyla shoda, jakým způsobem je rozdělit. U kojenecké vody to kompenzuje pro rodiny a domácnosti nižší sazba na potraviny více než bohatě.
Řekli jste, že chcete v příštích dvou letech ušetřit víc než 54 miliard korun snížením národních dotací. Neřekli jste kterých. Neměli byste o těch věcech hovořit jasně? I na vaší ideové konferenci ODS někteří vaši kolegové mluvili o tom, že byste měli hovořit jasněji a komunikace by měla vypadat jinak.
Komunikace se dá vždycky vylepšovat. Ale myslím, že balíček a i důchodová reforma, tedy náš projekt Česko ve formě byl představen velmi srozumitelně. Odpovídají tomu i reakce, ale ty věci samy o sobě nejsou jednoduché. Kdyby byly jednoduché, tak už je před námi někdo udělal. Nikdo nesáhl na veřejné finance, na spravení těch hrozivých deficitů státního rozpočtu. Nikdo v posledním desetiletí se neodvážil udělat důchodovou reformu a nikdo nesáhl na to, co ekonomové nazývají dotační podnikání.
A seznam těch škrtů?
Chceme, aby dotace sloužily tomu, k čemu původně vznikly. To znamená srovnávání nerovnosti nebo dosahování nějaké kvality, kterou nedosáhnete běžným tržním prostředím. A to se tady neděje, tady přijímají dotace firmy, které mají samy o sobě obrovské zisky na úkor jiných. Dotace, které vyplácí stát, to nejsou státní peníze, to platí na podnikání někoho daňoví poplatníci, a proto je potřeba v tom udělat pořádek. Jediná cesta je ta, kterou jsme šli. Politické rozhodnutí po dohodě s resorty o objemu bylo o celkové částce 54 miliard korun, o tom, jak to bude rozděleno na resorty. Teď pracujeme na konkrétních opatřeních tak, abychom dotace na příští rok o tuto částku seškrtali. Nejpozději v září bude jasné, které dotace to budou.
Objem peněz na platy státních zaměstnanců chcete snížit o dvě procenta, pro kolik státních zaměstnanců to bude znamenat propuštění, kterých profesí se to dotkne nejvíc?
To záleží na resortech. Teoreticky se to nemusí dotknout vůbec nikoho, protože kdyby se jenom neobsazovala místa, kde je přirozený odchod, tak by ta dvě procenta mohla být naplněna. Závisí ale na každém resortu, jak k tomu přistoupí. Někde to opravdu bude jenom to, že se nebudou nově obsazovat místa, kde někdo odchází do důchodu, někde se bude muset udělat i opatření, že se nějaká zbytečná činnost přestane dělat. Je to tlak na resorty, aby přemýšlely nad tím, jestli u nich není nějaká rezerva. My jsme za dobu naší vlády snížili počet úředníků o tisíc lidí a dostali jsme se tím někam na úroveň zhruba roku 2015. Slib o zeštíhlení státní správy tím plníme, ale chceme jít ještě dál.
Jak to bude vypadat přesně s platy politiků? Budou se i ústavních činitelů a poslanců týkat škrty?
Ano. Když se šetří na ostatních, musí se šetřit i na ústavních činitelích. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje konkrétní opatření. V principu by to mělo být tak, že se zasáhne do toho automatu, který stanovuje platy ústavních činitelů, a sníží se ta „valorizace“. Jsme domluveni politicky na tom, že bude to snížení vyšší, než jaké bylo snížení valorizace důchodů. I tím chceme jít příkladem.
Podpoříte návrh ministra Jurečky, který chce do tří týdnů předložit vládě návrh na zvýšení rodičovského příspěvku na 350 tisíc korun?
Budeme se o tom bavit v příštích týdnech. Debata je před námi. Není ještě rozhodnuto, o kolik a jak to bude. Je důležité, abychom vytvářeli takové prostředí, aby rodiče, kteří si to přejí, mohli jít rychleji do práce.
Bavili jste se v koalici i o možnosti hlubší daňové progrese u daně z příjmů fyzických osob než té, ke které jste přistoupili?
Debata byla nejenom v koalici, ale i ve veřejnosti a mezi experty. Snažili jsme se, aby náš zásah do daní a vůbec opatření v rámci úsporného balíčku nezasáhla ty, kteří jsou zranitelní. Považujeme za logické, že ti, kteří mají nejvyšší příjmy, budou solidárnější a budou platit o něco víc.
Minulý týden se objevil průzkum, podle kterého poprvé víc než polovina dotázaných nesouhlasí s kroky vlády u podpory Ukrajiny a myslí si, že je příliš velká. Zvažovali jste, že vaše škrty mohou přispět ještě k větší radikalizaci
té části veřejnosti, která má už nyní antipatie vůči uprchlíkům?
Průzkumy nepřeceňuji, ale samozřejmě ani nepodceňuji nálady. Zatím je ale solidarita ve společnosti obrovská. Jako národ můžeme být hrdí na to, jakým způsobem jsme zvládli největší uprchlickou krizi, máme nejvíc uprchlíků na hlavu v EU.
Zajímalo mě, jestli vidíte riziko radikalizace společnosti.
Copak jsou tu nějaké problémy? Je tu nějaký sociální neklid tohoto typu? Je potřeba také vyvracet nepravdy. Náš celkový příspěvek na zvládnutí ukrajinské krize se pohybuje v nižších desítkách miliard, ne ve stovkách, a ještě z toho část těch peněz, které do toho počítáme, jde českým občanům, například když poskytují ubytování Ukrajincům, tak jim stát pomáhá. Vůbec se nedá mluvit o nějakých obrovských částkách.
Ministr práce a sociálních věcí představil váš návrh důchodové reformy, který se bude schvalovat o něco později. Penzijní reforma je na desítky let dopředu, neměli byste se aspoň v případě penzijní reformy zkusit domluvit nějak s opozicí, abyste neriskovali, že hned po volbách tu reformu zruší?
Vždyť my se tady zkoušíme domluvit s opozicí. Pan vicepremiér Marian Jurečka opakovaně jednal jak s hnutím ANO, tak s SPD o důchodové reformě. Žádal o jejich teze, stanoviska, o alternativní návrhy, oni nic takového nepředložili. Čili u té důchodové reformy, kde já s vámi souhlasím, je to na dlouhou dobu a bylo by potřeba se domluvit s opozicí, ale na to potřebujete i toho partnera. Budeme v těch jednáních pokračovat a určitě jsme připraveni u důchodové reformy vyslechnout dobré návrhy, jenom nejsme připraveni poslouchat to, že nic není potřeba, že se na nic nesmí sáhnout. My musíme jednat odpovědně. Pokud nic neuděláme, tak už ve čtyřicátých letech ten systém by měl každoroční deficity přes 300 miliard korun. To nikdo nezaplatí. A my musíme jednat tak, aby mladé generace měly také slušné penze.
Vycházíte z toho, že penzisté mají důchod pobírat v průměru 21,5 roku. To znamená, že přibližně do 86 let mají brát penzi ti, kdo do ní půjdou v 65 letech. Jak to jde dohromady s tím, na co upozornil místopředseda odborové centrály ČMKOS Vít Samek, že muži se v průměru dožívají výrazně nižšího věku než 86,5 roku? Těch 21,5 roku v penzi nesedí.
Je potřeba korektně pracovat s těmi čísly a konkrétními údaji, a to tedy odbory, bohužel, je mi to líto, ale nedělají ani v tomto případě, i když tady si myslím, že to není úmysl. Těch 21,5 roku, to je už současný stav víceméně a ten my chceme zachovat. A jsou tu dva rozdílné údaje, jeden naděje na dožití při narození a potom je to údaj, kolik člověk stráví času v penzi. A to jsou dva rozdílné údaje, protože ten první je zkreslen předčasnými úmrtími, čili vy tady musíte počítat ty, kteří se dožili toho věku, kdy odcházejí do důchodu, a tam je to 21,5 roku, a to chceme zachovat.
Kdy se ODS rozhodne, zda v eurovolbách bude v příštím roce kandidovat sama, nebo v koalici SPOLU. Máte nějaké datum?
My o tom teď jednáme. Do eurovoleb je rok, takže čas nás ani netlačí. V každém případě, ať to bude jakkoli, projekt SPOLU nekončí, a zda bude pro nás výhodný ve volbách, to se domluvíme v příštích měsících.
Prezident Petr Pavel je v úřadě zatím něco přes dva měsíce. Jak si podle vás vede?
Máme s prezidentem dobrou spolupráci. Ukazuje se jasná shoda v zahraniční politice. I veřejně vystupuje tak, že potvrzuje možnost zásadních reforem do budoucna. To neznamená, že se shodneme v každém detailu, ale ta spolupráce, otevřená debata, schopnost spojovat společnost, myslím, že je viditelná.