Domluva o miliardách za obrněnce vázne
Ministerstvo obrany odmítá k přípravě smlouvy cokoliv sdělit. „Vzhledem ke stavu vyjednávání o pořízení BVP nepovažujeme za vhodné informace tohoto druhu sdělovat. V tuto chvíli jsou požadované informace citlivé a byly předmětem jednání Výboru pro obranu Parlamentu ČR ve vyhrazeném režimu,“sdělila MF DNES mluvčí resortu obrany Simona Cigánková. Na dotaz, proč stát tají informace o miliardách daňových poplatníků, již neodpověděla.
Svůj díl na zakázce by měl získat i státní podnik VOP CZ, který má být takzvaným integrátorem nákupu vozidel. Je však nereálné, aby spotřeboval zbytek z přislíbených dvaceti miliard. Nemá k tomu potřebné kapacity ani schopnosti, ty by do něj Švédové museli teprve přenést.
Problematické subdodávky
Státnímu podniku VOP CZ ale pomáhá jedna z kliček v podmínkách zakázky. Zatímco soukromé české firmy mohou vykázat do průmyslového podílu jen svou přidanou hodnotu, státní podniky jako VOP CZ mohou započítat i hodnotu subdodávek, a dokonce i know-how ze Švédska. Podle zdrojů z bezpečnostní komunity ministerstvo státní podnik, který za poslední roky nahromadil stamilionové dluhy, zvýhodňuje, aby ho zachránilo. Zmíněné české firmy mají ale se Švédy podepsány smlouvy o mlčenlivosti – o číslech ani detailech mluvit nesmějí.
„Obecně platí, že pokud má zahraniční dodavatel hlavní smlouvu s ministerstvem obrany podepsanou, ztrácí motivaci k přenosu know-how a práce s přidanou hodnotou pro české zaměstnance,“míní Andrej Čírtek, mluvčí Excalibur Army. Přitom ministerstvo obrany u několika projektů pro zahraniční dodavatele trvalo na tom, aby smlouvy s českými dodavateli byly uzavřeny před nebo zároveň s podpisem hlavní smlouvy na dodávku. V minulosti tomu tak bylo při podepisování smluv s Izraelci či Francouzi.
„Je klíčové, aby metodika pro výpočet podílu práce českých podniků vycházela z přidané hodnoty. Nedává smysl, aby se do toho započítávaly díly ze zahraničí, protože to českému státnímu rozpočtu příliš nepomůže,“zdůraznil šéf Asociace
obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. I ten se však obává, že tuzemské firmy ostrouhají. „Kromě jmen několika firem, o jejichž zapojení jsme se dozvěděli z neformálních jednání, nevíme nic o objemech ani o typu práce, které mají zajišťovat,“doplnil Hynek.
Radost z dosavadních jednání nemají ani Švédové. S ohledem na zatím nevalné zapojení českých soukromých podniků do výroby a pozdějších oprav CV90 pro českou armádu hovoří šéf BAE Systems Hägglunds o dalších příležitostech. „Už současná jednání otevírají prostor pro kontrakty v celkové hodnotě přes deset miliard korun. Když k tomu připočteme i hodnotu licencí, které Česko získá vlastně zadarmo, jen za symbolickou cenu 500 švédských korun, a které mají hodnotu dalších více než deseti miliard korun, je to pro české vyjednávače významný úspěch,“uvedl pro CZ Defence Tommy Gustafsson-Rask.
Jako kavky
Celý průběh dojednávání podmínek dlouhodobě kritizuje opozice. „Pro mě je naprosto nepřijatelné, že státní zakázka za více jak 50 miliard korun nemá neprůstřelně garantovanou spoluúčast českého průmyslu. Nechápu, co dělá ministr průmyslu, jak je možné, že si to neošetřil? Jsme jako kavky a zahraničním dodavatelům pro smích. V době, kdy potřebujeme posílit domácí produkci, přidanou hodnotu a ukázat v dobrém světle náš průmysl, tak se chováme jak totální amatéři. Jestli se to podepíše bez prokazatelných garancí a konkrétních kontraktů s našimi dodavateli, tak je to na ručník,“uvedl předseda stínové vlády Karel Havlíček (ANO).
Otázkou potom zůstává, jaké parametry spolupráce se do budoucna nastaví tak, aby zhodnocení práce zůstalo v českých firmách. Nezávazné memorandum o dodávce pásových bojových vozidel CV90 podepsalo Česko se Švédskem a firmou BAE Systems loni v prosinci. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tehdy uvedla, že cenová nabídka zbrojovky BAE Systems je platná do června. Česká armáda požaduje celkem 210 vozidel v sedmi modifikacích.