Biologická léčba je dražší, ale na migrénu zabírá
Když jste zvyklí pít pět káv denně a jeden den si nedáte, může to spustit migrénu. S kofeinem není radno experimentovat, říká neurolog Tomáš Nežádal.
Bolí mě hlava. Stačí zvolnit pracovní tempo, vypít sklenici vody, vzít si prášek? Co když je bolest nesnesitelná a ochromující? Každý desátý člověk poznal, co umí migréna. Dobrá zpráva je, že lékaři mají k dispozici novou léčbu pro ty, které onemocnění trápí chronicky. „Biologická léčba má u těžkých migrén velmi nadějné výsledky, dokáže snížit počet záchvatů až o polovinu a zmírňuje jejich průběh,“říká neurolog Tomáš Nežádal, předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy České neurologické společnosti.
Kdy si můžeme vzít na bolest hlavy ibuprofen a kdy bychom měli zajít k lékaři?
Bolest hlavy, která doprovází různé chřipkové stavy, zvládne většinou pacient sám díky volně dostupným analgetikům. Pokud však máte podezření na migrénu, tedy bolí vás zpravidla půlka hlavy a je to silná pulzující bolest spojená s pocitem na zvracení, se světloplachostí, zvukoplachostí, citlivostí na pachy, měli byste se poradit s praktickým lékařem. Jestliže migréna přijde jednou za půl roku a neobjeví se víc jak čtyři záchvaty do měsíce, nemá cenu nasazovat preventivní léčbu, není nutné denně užívat prášky. Na takové případy můžou zabrat běžná analgetika. Pokud problémy nepoleví, může i praktik předepsat antimigrenika, takzvané triptany, což jsou léčiva vyvinutá před dvaceti lety, jde o specifickou léčbu migrény, jen je důležité, aby se vzala hned, ideálně do deseti minut od nástupu bolesti. Pak je jejich účinek velmi dobrý.
Co když má někdo i několik záchvatů migrény do měsíce a bolest bývá silná?
Takový pacient by měl být odeslán na podrobnější vyšetření, zřejmě bude potřebovat preventivní léčbu, ale s běžnou, ne častou migrénou by si měl praktik poradit.
Proč někdo během života zažije třeba stovku těžkých migrén, které člověka dokážou na několik dní vyřadit z provozu, a někdo má to štěstí, že netuší, o čem je řeč? Jsou na vině například geny?
U většiny pacientů s migrénou není prokázána genetická dispozice, ačkoli více než polovina postižených jedinců má alespoň jednoho člena rodiny, který má také migrénu. Jde o částečně hormonálně podmíněné onemocnění, svou roli hrají i takzvané spouštěče. Obecně se dá říct, že rizikové jsou různé výkyvy životního stylu, překvapivě například dlouhý víkendový spánek po náročném pracovním týdnu.
Migrénu může vyvolat odpočinek?
Jedním ze spouštěčů migrény může být stres a ten je dnes bohužel všudypřítomný. Během stresu se člověk musí zpravidla více soustředit a namáhat mozek, vyčerpá se, a když pak náročnou práci ukončí, nebo třeba úspěšně složí zkoušku ve škole, dostaví se migréna.
Přijde až ve chvíli, kdy se můžeme konečně uvolnit.
Přesně tak. Proto je někdy lepší i ve volných dnech dodržovat podobný režim, jako když chodíme do práce – aspoň co se spánku týče. Pokud trpíte na migrény, obecně byste se měli vyvarovat větších změn. Když jste zvyklí pít pět káv denně a zničehonic si jeden den nedáte ani jednu, i to může být spouštěč. Anebo naopak, s kofeinem obecně není radno experimentovat, pořád je to droga, byť společensky tolerovaná. Mezi další spouštěče patří také červené víno, uleželé sýry a glutamát, který se přidává do instantních jídel, různých čínských polévek a podobně.
A co počasí? Vítr, změna tlaku?
Meteorologické jevy hrají také nějakou roli, spíše zvýšení atmosférického tlaku, který zpravidla přináší hezké počasí.
Takže slunečný víkend je pro lidi trpící na migrénu skoro postrach.
Dá se to tak říct, ale je to nadnesené, každý reaguje jinak a lidé, kteří mají s migrénami zkušenost, většinou dobře vědí, co je pro ně rizikové.
Proč hlava muže? bolívá víc ženy než
Pokud jde o migrénu, trpí na ni ženy až čtyřikrát častěji než muži. Souvisí to zejména s ženskými pohlavními hormony, ale i s prožíváním bolesti. Muži o svých bolestech neradi mluví, často nad nimi mávnou rukou, případně si někam zalezou. Ženy mají rozhodně smůlu v tom, že mají v těle víc hormonů, které mohou migrénu vyprovokovat.
Když ženu bolí hlava, sáhne do kabelky pro prášek, muži kabelky nemívají. Jsou proto ženy rizikovější v tom, že léky nadužívají?
Mají k tomu asi větší sklon. Nadužívání léků je opravdu problém, může totiž bolest hlavy paradoxně vyvolat, pacienti se tak ocitnou v začarovaném kruhu.
Dá se nadužívání léků vyčíslit? Kolik je to například ibuprofenů?
Je to dokonce přesně dané – pokud například ibuprofen berete patnáct dnů v měsíci po dobu tří měsíců, už hovoříme o nadužívání. Pokud je to nějaké kombinované analgetikum, triptany, nebo opiáty, je rizikových už deset dnů v měsíci.
Co se pak s člověkem děje?
Může vzniknou samostatný typ bolesti odlišný od migrény, bolest hlavy z nadužívání akutní léčby. Dostavují se i psychické potíže, protože léky už nezabírají, bolest se netlumí. Dlouhodobé časté užívání analgetik je škodlivé i pro játra, ledviny a žaludek. Rozhodně není dobré to podceňovat. Velký problém mají v USA, tam velmi často na různé bolesti včetně bolesti hlavy předepisují rovnou opiáty, i když se ví, že zrovna ty na bolesti hlavy nepomáhají. Spousta lidí je tam zbytečně závislá na tramalu. Oni totiž i při malé bolesti nasazují agresivní léčbu, na bolest hlavy jsem dokonce viděl předepsaný metadon, který se u nás používá při odvykací léčbě od heroinu.
Jak vlastně můžete poznat, jak intenzivní bolest pacient prožívá? Je to přece hrozně individuální a žádná zobrazovací metoda vám důkaz o intenzitě bolesti nedá.
Pacient označuje bolest na škále od jedné do deseti. I tohle je individuální, ale můžeme vysledovat nějaké změny, když si pacient zapisuje jednotlivé epizody a intenzitu bolesti.
Jak se u bolestí hlavy projevuje fakt, že trávíme čím dál tím víc hodin s elektronikou? K televizi přibyly mobily, počítače, notebooky.
Elektronika nám jednoznačně ubírá čas na přirozený pohyb a na kvalitní spánek. Příroda je zařízená skvěle, každý večer se setmí, což dává všem živým organismům čas na odpočinek s minimem impulzů. Jenže člověk tohle nastavení soustavně narušuje, proto přibývá civilizačních chorob, migréna je jednou z nich. Modré světlo, které elektronika vyzařuje, podporuje bdělost, jenže tu my večer po setmění a v noci nepotřebujeme. Proto by bylo úplně nejlepší, kdybychom dokázali po večeři až do doby, než jdeme spát, elektroniku zcela vypustit.
Což si většina lidí už ani nedokáže představit, minimálně koukáme na televizi.
Takové koukání nám asi neublíží, horší je koukání do počítače a mobilu, dodělávání pracovních restů, které většinou provází nějaký stres. Sledování filmů nebo hraní her do noci asi tak hrozné není, až na to, že nás stejně obírá o kvalitní spánek.
Když jsme mluvili o rizicích spojených s nadužíváním běžných léků proti bolesti, dobrá zpráva je, že se bez nich obejdou pacienti, kteří při léčbě migrény podstupují biologickou léčbu. Na jakém principu funguje?
Jedná se o takzvané monoklonální protilátky, které s v mozku vážou na peptid zvaný CGRP (calcitonine gene-related peptid) nebo na jeho receptor neboli přijímač, a významně snižují riziko vzniku migrény. Jde o první léčbu, která byla vyvinuta primárně na prevenci migrény. Biologické léky jsou schopny u velké části pacientů snížit počet záchvatů v průměru o polovinu, jsou ale i případy, kdy z osmi migrén za měsíc nezůstala ani jedna. Opravdu to zatím vypadá na velmi dobré výsledky, v republikovém registru (ReMig) vidíme nadějné křivky v počtech záchvatů, které si pacienti každý měsíc zaznamenávají, a také v jejich intenzitě.
Čekám nějaké ale.
Biologickou léčbu mohou českým pacientům předepsat jen v jednom ze třiceti čtyř center v republice a musí být splněna daná kritéria, především víc než čtyři záchvaty migrény měsíčně a absolvované alespoň dvě klasické preventivní léčby, které ale neměly žádaný efekt. Máme bohužel limity od zdravotních pojišťoven, protože biologická léčba je dražší než ta klasická.
Jde o hodně peněz?
Jeden měsíc biologické léčby stojí kolem jedenácti tisíc korun, klasická je o dost levnější. Nejsou na to zatím přímé důkazy, ale v konečném součtu se vyplatí, když pacienti s dražší a účinnější léčbou nebudou kvůli migréně tolik marodit a čerpat nemocenskou, ale budou normálně pracovat a fungovat. Nemusejí ani tolik běhat k nám lékařům, výhodou biologické léčby je totiž i to, že se užívá jednou za osmadvacet dnů nebo jednou měsíčně ve formě injekčních per, která znají například diabetici, co si píchají inzulin. Pacient k nám přijde jednou za čtvrt roku a odnese si tři taková pera, která si doma sám snadno aplikuje. Některé látky lze podat i jednou za tři měsíce při návštěvě v ordinaci. Problém je, že někteří pacienti nemají o možnosti biologické léčby ponětí, často si od migrén ulevují sami velkým množstvím běžných analgetik.
Možná ani netuší, že migrénu mají.
Celosvětově chronickou migrénou trpí jedno procento populace, v Česku by to tedy bylo okolo sto tisíc lidí, a obávám se, že zdaleka ne všichni se léčí pod odborným dohledem.