Průlom? Arménie je ochotna vzdát se Karabachu

Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnost tamního arménského obyvatelstva, prohlásil včera arménský premiér Nikol Pašinjan podle ruské státní agentury TASS. Obě země vedou už desítky let spor o horskou enklávu, o kterou svedly dvě krvavé války, naposledy na podzim 2020. Boje tehdy po 44 dnech ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.

Pašinjan se má ve čtvrtek v Moskvě setkat s prezidenty Ázerbájdžánu a Ruska Ilhamem Alijevem a Vladimirem Putinem. Zapochyboval však, že do té doby bude připravena mírová smlouva, jakkoli o ní obě strany intenzivně jednají.

Premiér dodal, že po podepsání mírové smlouvy by Arménie byla ochotna jednat o demilitarizaci arménsko-ázerbájdžánské hranice, kde stále propukají přestřelky.

S Alijevem by se Pašinjan měl znovu setkat 1. června v Kišiněvu. Ázerbájdžánský prezident včera prohlásil, že pokládá uzavření mírové dohody s Arménií za nevyhnutelné.

Vleklý a krvavý spor

Dvě bývalé sovětské republiky spolu už desítky let vedou spor o Náhorní Karabach, který je sice součástí Ázerbájdžánu, ale ovládají ho etničtí Arméni podporovaní z Jerevanu. Při zesílení konfliktu v roce 2020 Ázerbájdžán získal kontrolu nad částí horské enklávy a jejího okolí dříve okupovaném arménskými separatisty. V bojích přišlo o život více než 6 700 lidí. V Ázerbájdžánu bylo příměří oslavováno jako vítězství, v Arménii na něj pohlíželi jako na ponižující porážku.

Situace mezi oběma zeměmi se opět vyostřila loni v září, v bojích zemřelo 155 vojáků. Na hranici mezi Ázerbájdžánem a Arménií se letos 12. května odehrála další přestřelka, při které byly nasazeny i minomety a drony. O život přišel jeden arménský voják.

V Karabachu na rozloze 4 400 kilometrů čtverečních (odpovídá asi rozloze Pardubického kraje) žilo před lety asi 146 000 lidí, z toho kolem 90 procent tvořili Arméni (v roce 1989 to bylo asi 75 procent). Název Karabach pochází z turečtiny a perštiny a znamená „černá zahrada“. Ze strategického hlediska není zajímavým místem, ale nacionalistické kruhy jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii věc stále považují za otázku národní hrdosti. (ČTK, zah)