Prodejní automaty se vracejí na výsluní

Prodejní automaty jsou v čím dál tím větší oblibě. Významně se rozšířila nabídka, kávu z automatu ve velkém doplňují bagety, sladkosti, sušenky, ale i hotová jídla či drogistické výrobky.

„Pandemie nám pomohla znásobit prodeje v automatech, protože pro mnoho lidí to byl jediný zdroj rychlého občerstvení. Například prodej baleného chlazeného jídla nám v té době stoupl o 400 procent,“říká Miroslav Mixa, jednatel MIXA VENDING.

„Zhruba 75 procent automatů v Česku se nachází na pracovištích, což je mírně pod evropským průměrem, který činí 80 procent,“říká mluvčí The European Vending & Coffee Service Association (EVA) David Irvine. Podle něj automaty na teplé nápoje (kávu) představují 77 procent celkového trhu z hlediska počtu automatů, automaty na studené nápoje dvanáct procent, občerstvení sedm procent a potraviny čtyři procenta.

Začalo to v „devadesátkách“

První automaty v Česku se objevily v devadesátých letech, provozovaly je hlavně lokální firmy. U zrodu jedné z nich byl například také zpěvák a velký propagátor prodeje kávy přes automaty Karel Štědrý, který s nimi podnikal. Nyní na českém trhu působí už i globální hráči (Pepsi, Coca-Cola, Nestlé a podobně) a trh se v poslední době mění a saturuje.

„Lidé, kteří pro revoluci zakládali rodinné firmy, odcházejí do důchodu, a tak se firmy fúzují nebo se prodávají. Spousta velkých hráčů – Delikomat, Selecta, Very Goodies – skoupila většinu těchto provozovatelů. Trh už je poměrně hodně jako rozdaný a primárně v rukou velkých hráčů,“popisuje Michal Micka, statutární ředitel společnosti Primo.

Podle výrobců automatů je nejnákladnější počáteční investice do samotného stroje, která se pohybuje přibližně mezi 130 až 250 tisíci korunami, záleží však na konkrétních požadavcích. Drahý není ani samotný provoz, obsluhu a doplňování sortimentu několikrát týdně hravě zvládne jeden zaměstnanec, navíc je stroj zcela variabilní, lze ho kdykoliv předělat a nabízet v něm nový sortiment. Automaty mají také dlouhou životnost a slouží i dvacet a více let.

„Největší výhodou je, že majitel automatu prodává zboží za konečné ceny, má z prodeje vysoké marže a zároveň se velmi snadno dostane do podvědomí zákazníků,“vysvětluje Micka.

Z automatu káva i rouška

V automatech se v současné době prodává také spotřební zboží, hygienické pomůcky i roušky, mléčné farmářské výrobky, maso a masné výrobky, potravinové doplňky i knihy. Historicky však vždy vedl prodej automatů na teplé nápoje v poměru 80 : 20 v porovnání s prodejními automaty.

„Nejvíce automatů je na kávu, poměr je přibližně 3 : 1 ve prospěch kávových oproti strojům prodejním,“říká Aleš Hejl, ze společnosti Petrov Group. „Od pandemie je ovšem naprostý obrat a dnes se už poměrnově prodaných prodejních automatů na kávu blíží poměru dokonce 50 na 50, možná 60 na 40,“míní naopak Micka.

V posledních osmnácti měsících vzrostla cena kávy až 2,5krát, což spolu s cenami energie a práce nutí kavárny prodávat kávy s cenou až okolo sta korun. „Kdežto v automatu si stejnou kávu zakoupíte do dvaceti korun, což je poznat na zvýšených prodejích. Kvůli inflaci a prudkému růstu mezd se už nevyplatí zaměstnávat některé profese a vnímám náš byznys jako velmi progresivní,“míní zase Miroslav Mixa.

Během pandemie bylo navíc primární zajistit lidem občerstvení. Prodejní automaty tak nahradily částečné zavřené kantýny a ostatní provozy. „My jsme v té době hodně rozjeli obědovou nabídku a spirálové automaty jsme předělali tak, aby se tam vešly krabičky a hotová jídla. To byla taková první vlna. Ta druhá vlna pak bylo to, že jsme naše automaty přizpůsobili hlavně farmářům pro výdej vajec, masa, mléka i dalších lokálních výrobků,“popisuje Micka.

Podle provozovatelů se tak zásadně mění nabídka a v poslední době významně klesá zájem o sladkosti v automatech, říká Martin Průcha, majitel Café Omega, regionální provozovatel prodejních automatů v Praze a okolí.

Největšími průkopníky vendingu v Evropě (pozn. red.:samoobslužný prodej prostřednictvím prodejních automatů) jsou Italové a Španělé. Itálie je z hlediska počtu automatů (818 000 automatů) největší, ale Německo je nejobjemnějším trhem z hlediska ročních tržeb 2,5 miliardy eur (60 miliard korun). Nejvíce penetrovaným trhem je Nizozemsko s jedním automatem na 55 obyvatel, nejméně pak Turecko s jedním automatem na 1 945 obyvatel. V Asii je pak lídrem Japonsko.

Podle Micky je v zahraničí běžné a obvyklé, že existují automaty na víno, pivo, popcorn i zmrzlinu.

Pokud jde o platby, lze platit v podstatě čímkoli, automaty přijímají mince, bankovky, platební karty, lze platit telefonem přes NFC. „Existují systémy, které jsou integrovány do stravovacích služeb ve firmách, kde zaměstnanci platí svojí vstupní kartou,“popisuje Aleš Hejl ze společnosti Petrov Group.