Postrach chodců U Bulhara a Smetanovo nábřeží v novém
V dalším dílu seriálu Skvrny a proměny šéf Institutu plánování a rozvoje kritizuje stav křižovatky U Bulhara. Naopak se podle něj povedla revitalizace Smetanova nábřeží.
Metropole se může pyšnit mnohými krásami, ale je v ní i nespočet míst, která působí ostudně. „O ně se buď velmi špatně pečuje, nebo byla už od začátku špatně rozvržená a jejich údržba je velmi obtížná,“vysvětluje šéf Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) Ondřej Boháč. To je podle něj případ křižovatky U Bulhara. Naopak pochvalu si od něj vysloužila revitalizace Smetanova nábřeží.
Křižovatka U Bulhara
Křižovatka U Bulhara je místem, které spojuje nedaleké historické centrum Prahy a obě vlaková nádraží s Žižkovem. A díky neustálému ruchu, který zde vládne, tak stresuje nejednoho řidiče či chodce. Podle analýzy serveru portalnehod.cz v křižovatce za poslední dva roky došlo k 44 nehodám, čímž se řadí mezi jedno z nejrizikovějších míst v Praze. Policie na této dopravní tepně eviduje škody za 4,5 milionu korun.
„U Bulhara je asi nejsložitější křižovatka v Praze, zejména když nefunguje světelná signalizace a musí být řízena policisty na místě,“uznal policejní mluvčí Jan Daněk.
Jednoduché to nemají ani chodci a cyklisté. „Místo je v centru města u Masarykova nádraží a pod pražskou magistrálou, bylo však koncipováno výhradně pro automobily, není navrženo tak, aby jím mohli chodci a cyklisté pohodlně prostupovat,“vysvětluje Boháč.
Křižovatka je plná nepřehledných a nevzhledných zákoutí, navíc postrádá kvalitní osvětlení, chodníky i přechody. „Silně pokulhává i vizuálně, je to takové betonové bludiště plné odpadků,“popisuje ředitel IPR.
Boháč si však nemyslí, že je místo odevzdáno svému osudu. „Praha v současnosti připravuje projekt, který má za úkol zlepšit vizuální stránku místa a udělat jej přívětivějším pro chodce a cyklisty,“přibližuje plány města Boháč.
Nádraží Praha – Horní Měcholupy
„Příkladem zanedbaného místa na okraji města je okolí a přístup k vlakové stanici Praha – Horní Měcholupy,“uvedl Boháč. O jeho rekonstrukci se přitom mluvilo už v prosinci roku 2015, kdy opravy tehdejší pražští zastupitelé zahrnuli ve schváleném rozpočtu hlavního města na rok 2016. V dokumentu se na rekonstrukci vyčlenil milion korun, přičemž celková cena prací byla 11 milionů. Datum začátku revitalizace rozpočet nezmiňoval. V průběhu roku se ale na zastávku zapomnělo a nakonec se plánované opravy nikdy neuskutečnily.
„V okolí žije velké množství lidí, navíc se tu staví nové domy a místo je i dobrým východiskem cest do rekreačního zázemí města. K vlakové stanici však nevedou ani chodníky ze všech směrů, jen vyšlapané cesty,“komentoval Boháč.
Před dvěma lety si Praha nechala vypracovat novou studii s názvem „Horní Měcholupy – východ“, která zahrnuje i zastávku a její okolí. Nabízí jak řešení parkování P+R, nové cyklistické i pěší propojení přes železnici, tak i polyfunkční výstavbu v severní části území za železnicí. Prozatím se však nezdá, že by se návrh v blízké době měl začít měnit v realitu.
Okolí Národního muzea
Výstavba jedné z nejvýznamnějších pražských institucí se datuje do let 1885–1891. Od té doby byla bez jakýchkoli výraznějších oprav, navíc
ji poškodily dvě vojenské události – v letech 1945 a 1968.
V roce 2011 se dominanta Václavského náměstí musela kvůli havarijnímu stavu uzavřít. Rekonstrukce začala až v roce 2015, obnovená budova pak návštěvníky přivítala v říjnu 2018 po 42 měsících prací.
Ve stejném roce prošlo podle návrhu architektů z IPR změnou i okolí Národního muzea, kde vznikl nový veřejný prostor. Kromě celkového zkrášlení měly úpravy i strategickou rovinu. Součástí byla totiž i příprava tramvajové tratě na důležité propojení Vinohrad, Václavského náměstí a Hlavního nádraží.
„Významně se zlepšila kvalita prostředí, přibyl přechod pro chodce na Václavském náměstí, proměnily se Čelakovského sady,“popisuje Boháč.
Revitalizace si vysloužila druhé místo v soutěži Park roku 2019, pořádané Svazem zakládání a údržby zeleně. „Technologie použité při revitalizaci okolí Národního muzea jsou v Praze zřídka vídané, především však nabízejí komplexní řešení pro veřejnou zeleň. Ponuré místo se za rok změnilo v navštěvovaný park, kde se dá sedět či ležet na trávníku, obdivovat květiny a odpočívat ve stínu stromů,“zdůvodnila porota.
Smetanovo nábřeží v novém
Pozitivně Boháč hodnotí proměnu Smetanova nábřeží, která je největší úpravou v centru Prahy za posledních několik desítek let. Odtud se lidé mohou kochat nádherným výhledem na pražské panorama nad Vltavou.
„V úseku od kavárny Slavia po Novotného lávku byly vysázeny stromy do dešťovou vodou zavlažovaných dostatečně velkých kořenových prostorů, vznikl vyvýšený dlážděný cyklopruh a na místě je i nový mobiliář,“vyjmenovává Boháč, podle kterého se zlepšily podmínky pro chodce, cyklisty i MHD.
Změnilo se totiž i rozložení tramvajových zastávek, které je nyní mnohem logičtější a napomáhá plynulosti hromadné dopravy. Nástupní ostrůvky zastávky Národní divadlo u Žofína jsou po rekonstrukci hned naproti sobě.
Stejné úpravy se dočkala i zastávka Karlovy lázně. Ta původně fungovala pouze pro směr ze Staroměstské k Národnímu divadlu. V opačném směru chyběla, a lidé tak museli od divadla dojet až na Staroměstskou, nyní je druhá zastávka také naproti.
Atmosféru proměnila i rozšířená pěší promenáda, která je dlážděná pražskou mozaikou. Ta jako jediná sklidila kritiku, protože je nekomfortní pro kočárky a vozíčkáře. „Určitě jsou i lepší povrchy, než je mozaiková dlažba, ale je tu z důvodu
památkové ochrany, ne našeho rozmaru,“vysvětlil výběr již dříve IPR.
Nádraží Vyšehrad a okolí
Na první pohled by člověk ani nepoznal, že se nádraží Vyšehrad řadí mezi pražské kulturní památky. Kdysi krásná budova v secesním stylu se datuje do roku 1905. Již více než šedesát let ale nádraží i jeho okolí chátrá a dlouhodobě se nachází v neutěšeném stavu. „Památkově cenná budova byla prodána soukromému vlastníkovi. Město s ním jednalo, ale nedosáhli dohody, budova dále chátrá,“vysvětluje Boháč.
Po opakovaných podnětech Prahy 2 předchozí majitel pozemek oplotil a provizorně zajistil rozbitou střechu budovy. Letos v únoru však z budovy popadaly další kusy zdiva a tentokrát zasáhly i přilehlou vozovku. Druhá městská část proto musela rozšířit dosavadní zábor chodníku. Ohrazená část teď sahá až k samotnému ostrůvku tramvajové zastávky Albertov.
Na nynějšího majitele, jímž je kyperská společnost, radnice Prahy 2 podala trestní oznámení pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti. Firma však nemá právní zastoupení v Česku a s pražskými úřady téměř nekomunikuje. Ještě loni v srpnu přitom slibovala, že s opravami nádraží začne v září.