Tvrdý i arogantní. Cavendish se loučí
Oznámil konec kariéry
Tentokrát nikterak nepřipomínal neohroženého a až bezhlavě závodícího sprintera. Naopak, Mark Cavendish byl tak moc nervózní a překypující emocemi, že si svoji řeč radši napsal na počítači, který si před sebou rozevřel jako nápovědu a od nějž musel odhánět svého zvídavého syna Caspera.
„Cyklistika byla mým životem více než 25 let,“pronesl muž z ostrova Man. „Miloval jsem ji víc, než si kdokoliv z vás umí představit. Žil jsem s ní svůj sen. Umožnila mi poznat svět a potkat neuvěřitelné lidi, z nichž mnohé hrdě nazývám přáteli. Díky ní se i Itálie stala jedním z mých domovů. Tady, na Giru, jsem v roce 2008 získal své první vítězství na Grand Tour. Také proto jsem se rozhodl vystoupit s tímto prohlášením právě zde.“
V hotelu Touring na periferii městečka Coccaglio, kde se během volného dne Gira ubytovala jeho stáj Astana, ho doprovodila do salonku manželka Peta, někdejší slavná britská modelka, i jejich čtyři děti Delilah, Casper, Frey a nejnovější přírůstek do rodiny Astrid, kterou maminka držela v náručí.
A pak to řekl: „Včera mi bylo osmatřicet. Letošní sezona je mojí definitivně poslední. Končím.“
Hlas se mu zadrhl dojetím. Peta mu chlácholivě položila ruku na stehno. Děti na tátu zvědavě pohlédly. Astrid se rozplakala.
„Dnes má můj syn Casper páté narozeniny,“vyprávěl Cavendish dál. „Naštěstí je zrovna na Giru volno a já s ním mohu trávit narozeninový den. Je důležité, abych už byl u každých narozenin své ženy a našich dětí, abych chodil na všechny jejich školní koncerty a podpořil je ve sportovních soutěžích. Abych s nimi mohl běhat bez obav, že se zraním nebo onemocním.“
Dvakrát odmítl skončit
Když v roce 2012 přišla na svět malá Delilah a poprvé se stal otcem, kolegové z branže mu předpovídali, že se proto stane opatrnějším sprinterem a nebude už tolik riskovat. Jejich názor tehdy odmítl: „Já nikdy moc neriskoval. Můj spurt je vykalkulovaný. Musím být pryč od rodiny 200 dnů v roce. Chci tedy, aby každý den stál za to. Coby otec jsem se stal na kole spíš agresivnějším, aby na mě byla rodina hrdá.“
Dvakrát v posledních třech letech se zdálo, že se před ním neodvolatelně otevírá brána vedoucí do cyklistické penze. Jenže on jí pokaždé odmítl projít. Bojoval, licitoval, sliboval. Že po své slavné vítězné éře dočasně paběrkoval? Že bojoval s virem Epstein-Barrové? Že byl pro týmy příliš drahý?
„Ale já ještě nejsem starý. něco velkého dokážu,“tvrdil. Na podzim 2020 se ocitl bez stáje, než mu záchranné lano hodil Patrick Lefévere, manažer Quick Stepu. Na Tour 2021 jej povolali na poslední chvíli coby náhradníka, načež šokoval čtyřmi etapovými triumfy. „Mark je jako fantastický fotbalista, který dlouho vysedává na lavičce a pak přijde na hřiště a dá vítězný gól,“zářil šéf týmu.
Přesto ho v další sezoně Lefévere na Tour neposlal a coby sprintera upřednostnil mladého Jakobsena. Cavendish stáj opustil, upsal se druhodivizní formaci B&B Hotels, ta však zkrachovala. Až letos v lednu jej spasila kazašská Astana. Při dohadování kontraktu měl podmínku: „Zaručíte mi start na Tour.“
Na nejslavnějším závodě už s 34 etapovými primáty vyrovnal historický
Ještě rekord Eddyho Merckxe. Přitom jeho debut v ročníku 2007 tam dopadl katastrofálně. „Byl jako žák, co je první den ve škole,“napsal CycleSport Magazine. „Ve spurtech v první i druhé etapě upadl, měl problémy s udržením pozice a po osmé etapě vzdal.“
Od roku 2008 se stal na Tour megahvězdou. V dresu stáje HTC byl jeho rozjíždějící vlak impozantní a Cavendishova vítězství tak dominantní.
Rozděloval fanoušky i kolegy
„Mark těžil z toho, že je subtilní, super aerodynamický a spurtuje hodně nakloněný na řídítkách,“říká René Andrle, sportovní ředitel stáje Israel Premier Tech. „Náklon se mu ale letos na Giru vymstil, když mu v prvním spurtu podklouzlo kolo a pomlátil se.“Nejen svým často až bezohledným stylem spurtů Cavendish rozděloval fanoušky i kolegy z branže. Odpůrci mu vyčítali také aroganci. Zato příznivci vyzdvihovali, jak se do bitev vrhá naplno a jak emotivní dokáže být, když sleze z kola. „Arogantní byl hodně,“připouští Andrle. „Některá jeho vyjádření vůči soupeřům byla na hraně, i jeho výstupy vůči mechanikům. Furt jim šteloval brzdy a házel rozčileně klíčema a přilbama. Ale asi to souviselo s jeho výjimečností. Když si opravdu hodně věříte, se sebedůvěrou může přijít arogance. Možná tím chtěl budit i strach u soupeřů, což ke sprinterům někdy patří.“
František Raboň, jenž býval Cavendishovým pomocníkem, odpozoroval: „Mark je hodně emotivní na obě strany. Umí být vděčný, když se spurt povede, a hodně nepříjemný v opačném případě. Je extrémně tvrdý na sebe i na ostatní.“
Rovněž Michaela Kreuzigerová, manželka Romana Kreuzigera, mohla britského sprintera poznávat zblízka. „Mark je extrovert a umí udělat srandu,“říká. „Zároveň se mi líbí, že bývá v závodech poněkud přemotivovaný, a to se promítá do jeho projevu na kole. Připomíná mi Báru Strýcovou, která také dovede dát emoce pořádně najevo, a hned vidíte, že jí není jedno, co se v zápase děje. Ani její občas sprostší slova v zápalu boje bych nikdy nebrala osobně.“
Až dokončí Giro, pokusí se Cavendish připravit na poslední pokus o absolutní rekord na Tour.
„Ale i kdybych měl na kontě už 45 vítězství z Tour, stejně bych tam zase jel s jediným cílem: vyhrát. Nikdy jsem se neohlížel moc dozadu, radši jsem hleděl dopředu. Měl jsem v kariéře štěstí i smůlu. Ale užil jsem si celou cestu,“ujistil.
A pak se zvedl a s celou rodinou odešel na oběd.