Je rok 2027 – a ve Finsku nemá být jediný bezdomovec
Vymysleli přístup naruby: nejdřív ze všeho jim stát dá byt zdarma
Zkusili to úplně jinak a teď se běžně říká, že Finsko je jediná země v Evropě, kde se snižuje počet bezdomovců. Udělali to tak, že nejdřív zrušili ubytovny a noclehárny.
Zdá se to tvrdé? Ne, protože místo nich nabídli bezdomovcům byty. Tedy příliš měkké řešení?
Ostatní země se snaží bezdomovectví řešit právě z druhého konce: člověk na ulici si nejdřív musí dát život do pořádku, například se zbaví závislosti, teprve pak čeká trvalé bydlení. Finský program Nejdřív bydlení jde na problém úplně naopak. „Rozhodli jsme se, že bydlení bude bezpodmínečné. Řekli jsme: podívejte se, nemusíte vyřešit své problémy, než dostanete domov.
Naopak, domov by měl být bezpečným základem, který vám usnadní řešení vašich problémů,“vysvětlil magazínu Politico Juha Kaakinen, ředitel Nadace Y. Tato největší finská nevládní organizace odkupuje byty od soukromých vlastníků a nabízí je lidem bez domova.
Zatímco počet bezdomovců v Evropě stoupá, ve Finsku za 14 let klesl na polovinu. Domov tam nyní nemají asi čtyři tisíce lidí a nejvíc z nich žije v Helsinkách. V České republice jich pro srovnání podle čtyři roky starých údajů ministerstva práce a sociálních věcí bylo přes 23 000.
Působí to jako naivní plán za obrovské peníze? Ve Finsku je to ale s bezdomovci zřejmě trochu jinak. Podle řady studií je většina z nich skutečně bez domova v pravém slova smyslu, takže osmdesát procent z nich bydlí u známých nebo příbuzných. Až ten zbytek představuje klasické bezdomovce, kteří nocují venku, na nádražích nebo v podchodech.
Když západní média píší o bezdomovectví doma, dávají Finsko za příklad, jak by se na to mohlo jít. Ale věc je složitější, protože ta druhá skupina klasických bezdomovců se řeší podstatně hůř. Jak napsal web finské veřejnoprávní televize YLE, i když počet lidí bez domova stále klesá, počet „dlouhodobých bezdomovců“stoupá. Například v Helsinkách, kde se v průběhu roku 2021 podařilo snížit počet bezdomovců, vzrostl počet těch dlouhodobých z 1 060 na 1 320.
Finsko po desetiletí investovalo do výstavby, údržby a nákupu tisíců jednotek sociálního bydlení. Jen pro lidi bez domova v posledních letech vzniklo více než 8 000 bytů, konec bezdomovectví je společným cílem všech vlád, levicových i pravicových, už přes patnáct let. Jen v hlavním městě se počet bezdomovců od roku 2019 do roku 2022 snížil o více než 40 procent.
První výzvy k větší akci proti bezdomovectví zazněly v 80. letech. V té době žilo odhadem 20 000 Finů během vážné hospodářské krize bez domova a mnoho „lesních mužů“spalo v zimě v přírodě nebo v popelnicích, aby neumrzli.
Začal s tím konzervativec
Věci prospělo, že v roce 2007 to byl konzervativní ministr, pod jehož vedením vznikl koncept „Nejdřív bydlení“– tedy myšlenka poskytnout všem lidem bez domova byt. „Kdo s tím přišel, nebyli žádní aktivisté nebo terénní pracovníci, ale vůdčí osobnosti pravicové vlády a odborníci. To celé věci dalo úplně jinou úroveň důvěryhodnosti,“vysvětlil v magazínu Der Spiegel Juha Kahila, jenž se bezdomovci v jedné nadaci zabývá.
Pravidla jsou jasná. Získáním bytu (i když to může být jen místnost v bývalé koleji) vše teprve začíná. Nikdo nebydlí zadarmo, ale všichni podepisují nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jež má tříměsíční zkušební dobu, a v případě nedostatku peněz žádají o příspěvek na bydlení. Nikde však není uvedeno, kolik lidí se pak jen „veze“a bydlí, aniž by se snažilo najít práci a získat tak peníze na placení nájmu. Stát je vlastně dotuje.
Problém je, že mnoho bezdomovců trpí závislostmi, zdravotními nebo duševními potížemi. Po nastěhování je podporují sociální pracovníci, psychologové a lékaři, jichž není málo. Mezi nejčastější překážky v návratu do normálního života patří abstinence. Někdy je požadovaná, ale většinou ne, protože nově ubytovaní bezdomovci nemohou mít větší omezení než běžní Finové. Z jedné studie ministerstva životního prostředí ale vyplynulo, že noví nájemníci alkohol ani drogy konzumovat nepřestávají. Důvodem, proč noví nájemníci přicházejí o bydlení nejčastěji, je nedodržování domovního řádu, například výtržnosti.
Program Nejdřív bydlení samozřejmě stojí peníze: v roce 2019 se uvádělo, že Finsko utratilo 250 milionů eur na vytvoření nových domů a placení 300 podpůrných pracovníků. Jedna studie z té doby však na druhé straně ukázala, že úspory v naléhavé zdravotní péči, sociálních službách a soudním systému dosáhly celkem 15 000 eur ročně na každého bezdomovce v řádně podporovaném bydlení.
Program například v Helsinkách vychází z toho, jak metropole zachází se 60 000 sociálních bytů, které vlastní. Navíc je snaha, aby mezi soukromým a veřejným bytovým fondem neexistovaly rozdíly, čímž má být zamezeno sociální segregaci. V každé čtvrti se musí dodržovat pravidlo, že 25 procent tamních bytů se využívá na sociální bydlení, třicet procent je dotovaných a pětačtyřicet procent je soukromých.
Jak to bude fungovat dál, se uvidí brzo. List Helsinki Times napsal, že by mělo být bezdomovectví podle plánu vymýceno v roce 2027. I když na druhou stranu teď současná vláda kvůli hledání úspor osekala dotace na dostupné bydlení. A tak bezdomovci v roce 2027 ve Finsku možná ještě budou.