Bod zlomu: Kyjev bez pomoci padne

– Ukrajině chybí západní zbraně, letošek může rozhodnout

Válka na Ukrajině dnes vstupuje do třetího roku a Rusové přebírají iniciativu. Drží zhruba osmnáct procent ukrajinského území a zjevně chtějí víc. To všechno za situace, kdy západní pomoc Kyjevu vázne. Souvisí to i s tím, že mezi západní veřejností sílí přesvědčení, že Ukrajina nemůže vyhrát.

Je to jako začarovaný kruh. Jednat

o míru, či alespoň o příměří, nechce prakticky nikdo. Přepadená Ukrajina rozhovory razantně odmítá, pokud Rusko neopustí její okupovaná území, Západ tvrdí, že bez Kyjeva jednat nebude a Rusko sice naznačuje, že by se jednání nebránilo, ovšem za svých podmínek, jež jsou nepřijatelné pro Kyjev.

Podtrženo a sečteno: válka bude zuřit dál, s příchodem jara boje nejspíš ještě eskalují.

Na druhé straně nelze zastírat, že ukrajinská armáda se dva roky po začátku ruské invaze nachází zřejmě v nejkritičtější fázi od prvních měsíců války. Řadu dlouhých měsíců se fronta prakticky nehýbala, teď ale Rusové ožívají. Zatímco v prvním roce předvedla ruská armáda tristní výkon, postupně se ale „otrkala“a nyní přebírá iniciativu. Důvod je zřejmý – projevuje se rozdílná velikost obou soupeřů. Rusko po dvou letech bojů začíná těžit z početní a materiální převahy.

Se vstupem do třetího roku války nutí nedostatek zbraní a munice ukrajinskou armádu uchýlit se v podstatě k obranné strategii. „Přešli jsme k obranné operaci,“uvedl nedávno nový velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskij pro německou stanici ZDF.

Ukrajinská armáda nemá moc na výběr, nechce-li to rovnou zabalit. A to rozhodně nechce. Ani ukrajinská společnost, byť unavená a zdecimovaná, v drtivé většině nepodporuje myšlenku ustoupit agresorovi, případně vzdát se regulérní části svého území.

Je tu ovšem ještě jeden podstatný hráč, byť do bojů fyzicky nezasahuje. Ano, Západ, který nadále, v poslední době bohužel především verbálně, deklaruje jasnou podporu Kyjeva. S tím, jak ruská armáda začíná postupovat na bojišti, čelí Západ stále nepříjemnějším otázkám. Především: Dokáže výrazně navýšit a dlouhodobě udržet vyčerpávající finanční a zbrojní podporu pro Ukrajinu? A chce to vůbec?

Je to otázka přímo kruciální. Ukrajinské jednotky sice stále víceméně drží linii fronty, jsou však vyčerpány a trpí nedostatkem munice. „Pokud současné problémy přetrvají, Ukrajina by mohla začít válku prohrávat už letos,“prohlásil například Alexander Gabujev, ředitel Carnegie Russia Center.