Ukrajinci dva roky v Česku: pracují, s češtinou ale bojují
Irina Koval do Česka prchla z Ukrajiny před válkou. Tam pracovala jako dispečerka vlakové dopravy, v Česku si našla práci jako pomocná kuchařka. Čechům je za pomoc velmi vděčná, lehce se jí ale nežije. „Žijeme velmi skromně a prakticky na všem šetříme,“popisuje. V sehnání lepší práce jí brání neznalost češtiny. Ani za necelé dva roky v Česku se jazyk moc dobře nenaučila.
Příběh Iriny je typickou ukázkou života ukrajinských uprchlíků v Česku. Od vypuknutí války přesně před dvěma lety jich u nás našlo azyl skoro 600 tisíc. Přijmout takové množství nově příchozích se pro Česko stalo jednou z největších výzev v novodobé historii.
Dnes tu žije 380 tisíc Ukrajinců, z toho 180 tisíc tu plánuje zůstat další dva roky a déle. Vyplynulo to z nejnovějšího průzkumu společnosti PAQ Research. Ukrajinci si tady našli bydlení i práci. Po příchodu do Česka většina byla závislá na pomoci místních, dnes 79 procent bydlí převážně v nájmu, který zvládají sami platit. Přes 70 procent má práci.
Jenže pro více než polovinu z nich je jejich práce horší než na Ukrajině, pobírá nízké mzdy a trpí příjmovou chudobou. Podle výzkumníků je pro ně největší bariérou čeština. Pouze 35 procent se zvládne plynně domluvit, ostatní dají dohromady jen pár vět a frází. „Přestože se v češtině zlepšují, pořád velká část z nich nemá potřebnou úroveň,“podotýká hlavní autorka výzkumu PAQ Research „Hlas Ukrajinců“Kateřina Šafářová.
Částečně je to proto, že sami Ukrajinci nemají potřebu se zdokonalovat, nebo protože kvůli pracovní vytíženosti nemají čas. „Na nízkokvalifikovaných pozicích často pracují mnohem více než 40 hodin týdně a pak nemají kapacitu se češtinu učit,“vysvětlila Šafářová. Podle ní by pomohlo, kdyby v učení češtiny uprchlíkům více pomáhali zaměstnavatelé.
Ve školách se to povedlo
Velmi pozitivně hodnotí výzkumníci začlenění ukrajinských dětí do škol. Na základní školy chodí 90 procent z nich. „To se povedlo nad očekávání. Sice jsou školy, které mají čistě ukrajinské třídy, ale většina dětí je rozprostřena ve třídách v malých počtech,“řekl Daniel Prokop z PAQ Research. I u dětí ale znalost češtiny pokulhává. Dobře se domluví 57 procent. U dětí je znalost jazyka důležitá, aby lépe zapadly do kolektivu, dostaly se na střední školy a zvýšily své šance na dobré uplatnění na pracovním trhu. K tomu jim právě pomáhá také to, že jsou ve třídách v menších počtech a snižuje se tak šance, že vytvoří uzavřené skupiny a budou se bavit jen mezi sebou.