Dispečerce se nedaří, živí se jako kuchařka

Irina Koval pracovala na Ukrajině jako dispečerka vlakové dopravy. Když kvůli válce utekla s dcerou z Dněprodzeržinska, našla si práci jako pomocná kuchařka. A i proto je její život více než tvrdý a příliš se jí nedaří.

Musí otáčet každou korunu, než něco koupí. „Žijeme velmi skromně a prakticky na všem šetříme. Potraviny kupujeme jen se slevou. Nekupujeme si nové oblečení, používáme jen second handy. Když jsme přišly v dubnu 2022, bydlely jsme půl roku v ubytovně Červeného kříže. Češi nám pomáhali jídlem i penězi,“děkuje Irina. Původně byla v Česku i s maminkou, která tu ale zemřela.

„Byla na invalidním vozíku. Po ubytovně jsme se přestěhovaly do centra Ostravy, blíž k nemocnicím, aby bylo snazší tam maminku odvézt. Po její smrti jsme dostaly českou sociální pracovnici, která nám pomáhá. Dává nám informace, kde můžeme dostat zdarma jídlo, pomohla mi i s napsáním životopisu,“popisuje Irina Koval.

Přiznává, že má v Česku těžký život. „Mám malý plat a těžkou práci. Hodně utratíme za nájem bytu, léky, internet, telefon, zubní ošetření. Z Ukrajiny nám nikdo nepomáhá, i když tam stále zůstává můj bývalý manžel, se kterým jsme se rozvedli. Dceři nic neposílá, jen o některých svátcích, a to ještě velmi málo,“popisuje Irina.

Sehnat si lepší a lépe placenou práci je pro ni teď nemožné protože jí příliš nejde naučit se češtinu.

„Chodím na bezplatné kurzy, když mám volno, ale to nestačí. Ve svém oboru bych si samozřejmě mohla vydělat více, ale to je také nemožné. Abych mohla začít pracovat na dráze, musela bych si udělat rekvalifikační kurz, znovu studovat a nepracovat, tak to není možné. Na to peníze nemáme a já ani znalost češtiny,“doplňuje Irina Koval.