Zvažuji kandidovat na předsedu
Ministr životního prostředí a místopředseda KDU–ČSL Petr Hladík chce další národní park.
Lidovci se zviditelnili kampaní Rodina a kariéra už nejsou tabu. Za maminku v kostýmku u sporáku s dítětem a vařečkou v jedné ruce a mobilem v ruce druhé jste schytali kritiku. Co vám na to řekla manželka?
My jsme ten obrázek se ženou vůbec neprobírali. Sladění práce a kariéry je ale pro lidovce dlouhodobě tématem. Já osobně se snažím mít dostatečně vyvážený pracovní a rodinný život, což je ve funkci ministra dost složité. Přesto potřebuju, aby moje žena taky měla pracovní kariéru a zároveň osobní čas a abychom se dokázali sladit ve starání se o našich pět dětí.
Vy jste s podobou kampaně souhlasil? Má to slaďování kariéry a rodiny vypadat tak, že žena zvládá pracovat a ještě se starat o děti a stát u plotny?
Ten obrázek se nepovedl, ale nakonec jsem za něj rád. Myslím, že se povedlo široké veřejnosti sdělit, že lidovci jsou tady pro rodiče. A děláme toho pro rodiče a sladění práce opravdu moc. Díky naší vládě zaměstnanci ani firmy netrpí, když muž nebo žena chtějí jít na částečný úvazek. Vzniká celá řada dětských skupin, sousedské hlídání. To jsme předtím vůbec neměli.
To důležité
jsou bezpochyby věci, ale zatím to vypadá, že to vaši voliči neoceňují. Podle průzkumů by vám hlas dala jen dvě až tři procenta lidí.
Pamatujete si průzkumy půl roku před parlamentními volbami? Vypadalo to, že příští premiér bude mít dredy. Myslím, že průzkumy dávají dobrou zpětnou vazbu ohledně nálad lidí a teď je na nás, abychom ukázali, že věci, které děláme, se projeví v životě lidí.
Vás průzkumy neznervózňují?
Necítím nervozitu, já pracuji od rána do večera. Samozřejmě vnitřně mě ty průzkumy štvou, ale mě štvou vždycky, než jsou volby. Letos nás čekají troje a uvidíme.
Na podzim lidovce čeká sjezd.
Budete chtít vystřídat Mariana Jurečku v čele strany?
Určitě bych byl špatný místopředseda a špatný ministr vlády, kdybych neuvažoval, jak dál s naší stranou. Zároveň to není o jednom člověku, ale o dobrém týmu lidí.
Takže přemýšlíte o tom, že si na podzim o místo v čele strany řeknete?
Už jsem říkal, že to určitě zvážím. Nevylučuji to, nejsem rozhodnutý. Hlavně přemýšlím o budoucnosti KDU–ČSL. Chci, aby po sjezdu byl sestavený tým, který dokáže táhnout lidovou stranu tam, kde by měla stát. To znamená středová strana pro normálního člověka, který ráno vstane, jde do práce, odpoledne jde sportovat nebo vyzvednout děti a večer si dá víno. Tyto lidi zastupujeme. Jsme nárazníkovým pásmem mezi těmi, kdo by bezhlavě rozdali naši zemi, a těmi, kdo politiku dělají pro podnikatele. A musí být novou klidnou silou. Jistotou v nejisté době.
Strany se teď předhánějí v získávání mladých voličů, členové ANO tancují na sociální síti Tik Tok. U vás něco podobného nechystáte?
U mladých máme velký potenciál. To, co dělá Honza Grolich nebo Franta Talíř, ukazuje cestu, jak se to má dělat. A je to cesta, kterou by se měla vydat celá KDU-ČSL.
Nás nedávno u vás na sociálních sítích zaujalo, když jste před cestou do Telče vyzýval lidi, aby se tam s vámi setkali. Byla to reakce na předsedu STAN Víta Rakušana a jeho výjezdy do regionů?
Vůbec ne. Jsem každý týden na nějakém výjezdu. Jel jsem zrovna z Olomouce a měl jsem půlden, tak jsem lidi na sociálních sítích vyzval, kam se mám podívat. Přišlo mi asi 40 podnětů a na třech místech jsme se zastavili. Měl jsem pak v Telči debatu, na tu přišlo asi sto lidí.
Když máte výjezdy každý týden, neštve vás, že pak přijde Vít Rakušan se sérií debat s odpůrci a strhne na sebe veškerou pozornost?
Ono to není o rychlém startu. Když běžíte maraton, potřebujete to udýchat i ve druhé půlce a v cílové rovince. Nám dech nedojde.
V minulém týdnu jste se sešel se svými protějšky ze zemí V4. Toto uskupení je kvůli válce na Ukrajině dost rozdělené. Promítalo se to i do vašeho jednání?
Vůbec ne. Řešili jsme hodně praktické věci. Třeba to, jak celá řada chemických látek ovlivňuje životní prostředí a zdraví. Taky jsme se bavili o recyklaci a světelném znečištění. Chtěl bych říct, že není standardní dělat zasedání celé české a slovenské vlády. Zrušené setkání byl ze strany české vlády naprosto záměrný krok, protože máme velké rozpory v mezinárodním směřování. Já se slovenským ministrem životního prostředí Tomášem Tarabou v mezinárodní politice nesouhlasím, ale dál s ním budu řešit ochranu přírody v Bílých Karpatech a podobně.
Další událostí minulého týdne byla cesta prezidenta Petra Pavla na Křivoklátsko i kvůli vyhlášení národního parku. Pořád platí, že ho chcete v tomto volebním období vyhlásit?
Přírodní hodnoty Křivoklátska jsou nezpochybnitelné a dlouhodobě se uvažuje, že by tam měl vzniknout národní park. Považuju za potřebné to udělat. Park se vyhlašuje zákonem a ten je v meziresortním připomínkovém řízení. Chceme se ještě potkat individuálně i dohromady se všemi starosty, abychom si ke všem připomínkám něco řekli.
Odpor samospráv je ale velký.
Jsou tam i starostové, kteří národní park podporují. Vnímají jako potřebné zvýšit ochranu přírody a krajiny. V médiích se vždycky objevují negativní ohlasy, ale často je mlčící většina pro. Průzkumy ukazují, že přes 80 procent Čechů národní park chce a jen 7 procent je proti.
Ano, my z Prahy park chceme, ale jiný pohled na to mají lidé, kteří tam bydlí a hospodaří.
Národní park Křivoklátsko bude z 99 procent na státních pozemcích. Všechny soukromé vlastníky, kteří tam být nechtěli, jsme z toho parku vyndali. Nezahrnuje ani jednu obec. Trpělivě to vysvětlujeme a budeme to vysvětlovat donekonečna. Obcím to žádné omezení nepřinese, naopak je v tom potenciál pro podnikatele a pro rozvoj turismu.
Po vyhlášení národního parku tam turistů bude jezdit víc a víc. A místní je tam nechtějí. Co tomu říkáte?
Je přirozené, že zvýšení ochrany přírody přinese i socio–ekonomické benefity. Nemyslím si, že místní tam turisty nechtějí. V létě jsem tam byl na dovolené a ptal jsem se hospodských i obyvatel. Oni to vítali. Je to příležitost pro zaměstnanost místních. Z Křivoklátska je to všude daleko.
Jak moc je tedy pravděpodobné, že do konce volebního období na Křivoklátsku vznikne národní park?
Byla by to prohra ochrany přírody a prohra České republiky, kdybychom z Křivoklátska národní park neudělali.
Přesuňme se do Národního parku Šumava, kde turisté bojují za zachování Roklanské chaty. Bude se bourat?
Čekáme na třetí posudek. Určitě toto pololetí budeme mít rozumné řešení. Myslím si, že bourat nebudeme.
Ochranáři namítají, že bez zbourání hájenky nepůjde otevřít Modrý sloup, aby nebylo turistů zase příliš mnoho. Nebyla by to škoda?
To tak není. Počkejte si na to řešení. Pro mě je otevření Modrého sloupu úplná priorita. My jsme teď rozšířili klidové zóny a pevně doufám, že nám to umožní zpřístupnit Modrý sloup. Já jako politik ale nemůžu říct, že to teď otevřeme. A je to tak správně. Každopádně na tom pracujeme.
Vnitřně mě ty průzkumy štvou, ale mě štvou vždycky, než jsou volby.
Ve Sněmovně teď čeká na schválení novela vodního zákona, která bude řešit ekologické havárie. Jak by se řešila katastrofa na Bečvě, kdyby tato novela platila?
Zaprvé, jako první by tam přijeli hasiči. Řešili by nejen havárii, ale i odběry vody a odběry všech vzorků. Oddělilo by se, kdo havárii řeší a kdo ji vyšetřuje. A zadruhé, ten, kdo by přijel, by prostě vytáhl mobil, rozklikl by si webovou aplikaci a tam by mu svítily výusti. Netrvalo by to hodiny, ale během desítek minut by věděl, odkud to teče. Rozklikl by si dané firmy v oblasti a viděl by, jaké aktuální hodnoty vypouštějí. Zatřetí, vyšetřovatelé budou moct dávat desetinásobné pokuty oproti těm stávajícím.
Budou na to hasiči připravení?
Už dneska to dělají, i když to není v zákoně. I ten software funguje, udělal ho Výzkumný ústav vodohospodářský.
Taky budete muset udělat revizi, kde je jaká trubka. To je práce na strašně dlouho.
Na kontrolním úseku mezi Brandýsem a Mělníkem jsme našli přes sto trubek a výustí, které nejsou v žádné databázi. Budeme to dělat ve třech etapách. V první etapě se to týká závodů, které můžou vypouštět chemikálie. Ve druhé etapě se to týká všech významných řek a ve třetí potůčků. Ale já si myslím, že je lepší to dělat roky než si říct, že neuděláme nic.