Barokní člověk rozuměl symbolům ve svém okolí
Odkrývají také detaily, které stojí za to rozšifrovat
STARÉ MĚSTO Jedinečnost potvrzují detaily. Platí to i při exkurzi v Clam-Gallasově paláci, barokní architektonické perle. Odkrýt drobné skvosty korunující toto mimořádné dílo pomáhá tým průvodců. Návštěvníkům doplní mozaiku informací, která by bez nich zůstala neúplná.
Oči ke stropu od vstupu obrací návštěvníkům freskový cyklus. „Vytvořil jej Carlo Innocenzo Carlone, a to jak nad schodištěm, tak v Piano nobile (vznešeném patře, pozn. red),“vysvětluje Blanka Mouralová, vedoucí Clam-Gallasova paláce. Barokní člověk žil obklopen symboly, jejichž smysl ale pro současnou populaci zpravidla není jasný. „Nacházíme se na počátku 18. století, tvůrci té doby čerpali z antické, především římské mytologie. Mimořádné popularitě se těšily Ovidiovy Proměny. Část výzdoby nad schodištěm si dokonce všímá konkrétních Ovidiových veršů,“uvedla
Markéta Gausová Zörnerová, lektorka Clam-Gallasova paláce. Na toto téma existovaly i příručky. Mimořádné oblibě se těšila díla italského teoretika umění z přelomu 16. a 17. století Cesare Ripa. Ta objasňovala umělcům, jak znázornit například hnutí mysli či symboly.
Strop plný tajemství
Zajímavá freska je ve 2. předpokoji Piana nobile. „Víme, že podle zadavatele Jana Václava Gallase měla upozorňovat na slávu rodu. Je zde žena s křídly a, což není tak patrné, na prsou má zářící slunce. Podle Cesare Ripa to představuje znak historie. Tu barokní historiografové a dějepisci chápali jako synonymum pravdy. Pokud studujete historii, nalézáte pravdu,“shrnuje Blanka Mouralová. Žena zapisuje slavné činy Gallasů. Nad ní se vznáší Pallas Athéna, což odkazuje na dva další motivy. Je jednak bohyní moudrosti a jednak je tu také coby bohyně spravedlivé války. To může poukazovat na generála Matyáše Gallase, velitele císařských vojsk za 30leté války, jenž svůj rod přivedl ze severu Itálie do Čech.
Historie zapisující činy Gallasů je odměňována. „Zespodu k ní přilétají puttové přinášející vavřínové věnce a palmové ratolesti. Ty mají v křesťanské ikonografii jiný smysl než v antice. Představují symbol slávy,“řekla Markéta Gausová Zörnerová. Jedna z žen drží kopí. Jde o odkaz na čest. „Nejzásadnější postava, jež fresce dává definitivní vyznění,
je spoutaný stařec. Je to řecký bůh času Chronos. Víme, že čas vítězí nad vším, nelze mu uniknout. Nadčasová zůstává jen sláva Gallasů,“říká Blanka Mouralová.
Drobné, ale hraběcí
„Abyste posílil postavení a byl vnímán jako výjimečná osobnost, musíte plnit očekávanou reprezentační roli a ještě ji překonat. Motivy se tak opakují v různých palácích. Gallasové si ne nadarmo pozvali Carloneho, jenž zdobil mj. i rezidenci prince Evžena Savojského ve Vídni,“sdělila Blanka Mouralová.
Zajímavé jsou i zdánlivé drobnosti. „Pozornost návštěvníků přitahují iniciály a rodové znaky na kování dveří, závěsech a otopných zařízeních. Na kování dveří jsou nejlépe patrné, protože jsou v barvě,“řekla Zörnerová.
Pro barokního člověka neznamenala prezentace neúčelnou „parádu“. „Snažíme se proto návštěvníkům podobná sdělení rozšifrovat. Záklopky na zámcích představují znak Clam-Gallasů. Část v modrém poli náleží Gallasům,“objasnila Zörnerová. Část s kočkou ve skoku dělená
na černou a stříbrnou náleží Clamům, kteří roku 1760 převzali jméno a majetky Gallasů. Ti o rok dříve vymřeli po přeslici. Poslední muž rodu Filip Josef Gallas zesnul roku 1757. Kování obsahuje i středový štítek se znakem Pergerů, předků Clamů. Zajímavý výklad má i korunka.
„Dnešní člověk si řekne ano, je efektní. Jde ale o více. Korunka je hraběcí a člověk 18. či 19. století měl jasno. Obsahuje 16 perel, devět viditelných. Z toho vyplývá, že zde sídlila hlava hraběcího rodu,“dodala Markéta Gausová Zörnerová.
Poklady se skrývají v dalších zákoutích paláce. Například původní kabinet za audienční místností. I zde lze nalézt Carloneho fresky, původní jsou zřejmě i čínské motivy po jejich stranách. Lustr byl přidán v polovině 19. století.
„Pokud se na něj podíváme blíže, zjistíme, že je složen z čínského čajového servisu, jsou rozpoznatelné šálky a podšálky. Na některých lze vidět ouška. Jde o čínský porcelán určený pro export,“řekla Blanka Mouralová. Lustr otvírá historii dovozu porcelánu a čaje.