Z Airbnb jsou malé hotely
Nemovitostí pro krátkodobé bydlení zase přibývá, regulovat je má novela živnostenského zákona
Drtí historický střed města a zbývající rezidenty proměňuje v trpěné diváky masového turismu. Po pandemii covidu podle statistických dat opět přibývá nemovitostí, které jsou pronajímány ke krátkodobému ubytování, nejčastěji přes platformu Airbnb. Její služby už ale často nepřipomínají sdílené ubytování s vlastníkem bytu, ale stává se variantou hotelových služeb. Potvrzuje to též aktuální analýza Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Ulevit metropoli od přebujelého krátkodobého bydlení má podle vedení magistrátu novela živnostenského zákona Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR).
Okolo osmi tisíc bytů slouží na krátkodobé ubytování a tato čísla rostou, stejně jako počet turistů, kteří službu využívají. Vzhledem k trendu růstu v hlavním městě pravděpodobně dojde k vyrovnání objemu nabídek s hodnotami před pandemií, upozorňují odborníci z IPR. Nejde o jediný negativní trend.
„Mění se též vlastnická struktura, která se ze soukromého vlastnictví mění na firemní. To může být potenciální problém,“upozornil Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní rozvoj.
Jde o to, že se vlastníci mění z fyzické na právnickou osobu. Znamená to, že Airbnb ztrácí původní charakter sdílené ekonomiky. Tedy když pronajímání části bytu nabízelo i možnost, že majitel mohl setrvat v místě, které zná, ale bez injekce z turistiky by si zde nemohl dovolit žít.
Roztroušené hotely
„Původní záměr Airbnb se vytratil a vše směřuje ke službám hotelového typu,“varují odborníci. A děje se to podle nich hlavně v historickém centru. „Dokonce dochází i ke skupování bytů za tímto účelem a vzniká jakýsi roztroušený hotel v jedné ulici s velmi negativním dopadem
na život lidí v jednotlivých domech,“vysvětlil Hlaváček.
Šancí na řešení se má stát novela živnostenského zákona. Ta by měla dát samosprávám daleko větší pravomoci, mohly by například dokonce samy určovat období, kdy bude ubytování tohoto typu zakázáno, omezit počet současně ubytovaných osob či stanovit maximální počet dní v roce, kdy může majitel využívat byty tímto způsobem. „Sněmovně jsme v minulosti předložili návrh novely živnostenského zákona, který by městům umožnil vlastní regulaci neklasických ubytovacích služeb, jsem moc rád, že na naši snahu ministerstvo nyní reaguje,“uvedl Petr Hlaváček.
Pokud vše půjde dobře, novela by mohla být schválena Poslaneckou sněmovnou ještě letos.
MMR chystá také další legislativní krok, který má pomoci situaci zlepšit. Půjde o systém evidence poskytovatelů, jenž vychází z evropské regulace. Nařízení určuje, aby každá zveřejněná nabídka obsahovala registrační číslo pro každou jednotku krátkodobého ubytování. To přidělí MMR pomocí elektronického systému. Vše má umožnit větší dohled či zlepšit výběr daní.
„Pro správný rozvoj města potřebujeme přesná data. Můžeme tak zvolit vhodný přístup k rozvoji tohoto odvětví, k jeho regulaci, a tedy i ke zmírnění negativních dopadů,“řekl Ondřej Boháč, ředitel IPR.
Lukrativní byznys
Airbnb představuje slušný byznys, na jednoho hostitele připadá 2,8 bytu. „Téměř 80 procent jednotek nabízejí hostitelé, kteří pronajímají dva a více bytů,“upozorňuje analýza Airbnb, vypracovaná IPR.
Extrémní je koncentrace v centru metropole – na Starém Městě jde o 16 procent ze všech bytů, na Novém
Městě je to deset procent. Představu si lze udělat i podle počtu sdílených lůžek, těch je na Novém Městě 5 400, na Starém Městě 2 829 a na Vinohradech 2 557. „V jeden okamžik může být v Praze přes Airbnb ubytováno maximálně 30 102 osob,“shrnuje IPR.
U aktivních pronájmů dosahuje vytíženost zhruba 22 tisíc osob, cena na den se pohybuje okolo dvou tisíc korun. Průměrný roční výnos třeba v Josefově překračuje 350 tisíc korun, na Novém a Starém Městě či Malé Straně 300 tisíc korun.
Negativní dopad masové turistiky a Airbnb řeší i evropská města. Například ve Vídni není v obytných zónách v centrálních částech města povoleno pravidelné poskytování prostorů pro krátkodobé ubytování za úplatu. V Paříži v případě nemovitostí určených pro bydlení je zapotřebí požádat o změnu obytné funkce na komerční. V Barceloně základní pravidla rozlišují bytové jednotky pro turistické užívání a sdílené bydlení.