Zkáza. Mráz zničil ovoce na celý rok
Největší rána pro ovocnáře za sto let. Mrazy způsobily škody za miliardu
Ani pamětníci nezažili to, že by mrazy zničily v podstatě celou úrodu ovoce, řekl MF DNES předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Přesně to se však teď stalo. A stačilo na to pár mrazivých nocí.
Podobná ovocnářská katastrofa se dá najít jen v historických knihách – v roce 1925 zlikvidovaly mrazy i celé ovocné stromy. To ale byla jiná situace, šlo o čtyřicetistupňový mráz v lednu a v únoru. Letos pro destrukci ovoce v Čechách stačilo několik nocí s teplotou –7 °C, kvůli předchozím vysokým teplotám a urychlené vegetaci maličké plůdky nepřežily. Na Moravě je situace lepší, přesto tam promrzla větší polovina stromů a v následujících nocích stále ještě mrazy hrozí. Zničeno je podle ovocnářských odhadů 100 tisíc tun ovoce za miliardu.
Ledové počasí nezasáhlo jenom Česko, ale i velkou část Evropy. Na cenách ovoce v obchodech se to určitě projeví. Velká část peckovin se sice vozí z jižnějších zemí, třeba třešně z Turecka, ale jablka často pocházejí z Polska. A to teď mrazy zasáhly také. Zatímco rozsah škod v Česku je už známý, zprávy z okolních zemí jsou zatím kusé.
„Dopady do cen to mít určitě bude,“sdělil MF DNES předseda ovocnářů Martin Ludvík. Jak velký to ale bude průšvih, se podle něj ještě uvidí, protože není jasné, jestli je evropská úroda zničená z 30, nebo například ze 70 procent. Zatím se
ví, že postižený je sever Francie, oblast Beneluxu, Slovinsko, Rakousko a také Polsko. Zda bude jablek i reálný nedostatek, zatím nedokáže odhadnout. Protože se vozí do Evropy také z Ukrajiny nebo třeba z Nového Zélandu, některé řetězce tak podle něj nejspíš dokážou výpadky nahradit.
To potvrzuje i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. „Zákazníci nemusí mít strach z nedostatku zboží. Jsme součástí obrovského trhu EU, který poskytuje tu obrovskou výhodu, že
pokud vypadne jeden zdroj, můžeme ho nahradit mnoha dalšími. Jaký vliv bude mít letošní jarní počasí na konečnou cenu, bude záviset na tom, jaká bude úroda napříč Evropou,“poznamenal. Připomněl, že loni se také řešily problémy s nedostatkem zeleniny z jižní Evropy a nakonec na pultech byla. „Pevně věřím, že se to povede i letos – a že to bude i impulzem k tomu, abychom se více věnovali ochraně a podpoře českých ovocnářů,“dodal.
„Lidé nevědí, jestli to ustojí, nebo jestli nepůjdou do bankrotu. A je jedno, jestli jste malá rodinná firma, nebo jestli dodáváte do řetězců,“říká předseda. Podnikům podle něj budou pomalu docházet peníze, protože z letošní úrody nic neprodají. Do největších problémů se tak dostanou koncem letošního a začátkem příštího roku. „Navíc stejně tam musí investovat, ošetřovat stromy, ořezávat je, posekat trávu,“vypočítává činnosti, bez kterých se sadař neobejde ani v případě, že žádná úroda nebude.
Pěstitelé jablek si navíc v posledních letech mnohokrát stěžovali, že mají ekonomické problémy kvůli polské nadprodukci, která se vozila do Česka. Dříve tyto výpěstky putovaly přes běloruský trh do Ruska, to se však změnilo po vypuknutí války na Ukrajině.
„Ovocnáři bohužel nemají finanční rezervu, už teď jedou na hranu,“vysvětlil. Podle mluvčí Agrární komory ČR Barbory Pánkové jsou nejvíc zničené třešně, višně, švestky a slívy.
Do velké míry pak také jahody. „Pokud to někdo nezakrýval, tak kompletně, jinak odhaduji škody kolem 50 až 70 procent,“dodal Ludvík.
Podle údajů Českého statistického úřadu stála jablka v dubnu 37,28 Kč za kg, meziročně o zhruba půl koruny více.
Vláda letos nejspíše sáhne ke krizové podpoře, podle ministra zemědělství Marka Výborného se zatím počítá s pomocí mezi 70 a 100 miliony korun. Vláda připravovala odškodňovací programy pro ovocnáře i v minulosti. Například v roce 2018 šlo o 208 milionů korun, dalších 64 milionů korun pak získali i za částečně zničenou úrodu v roce 2019.
Tehdy se také znovu otevřela diskuse o takzvaném fondu těžko pojistitelných rizik, kde by se pěstitelé mohli chránit před škodami způsobenými nízkými teplotami, ale také například před suchem. Ministerstvo zemědělství v posledních letech drží názor, že návrh podpoří, až se dohodnou na konkrétních podmínkách nevládní oborové organizace, což se ale zatím nestalo.
Mrazy přišly mezi 17. a 23. dubnem, působily po několik nocí. Podle ovocnářů dosáhly v některých oblastech až minus 7 °C, ovocné stromy spalovaly až 10 hodin. „Pěstitelé sice prováděli protimrazová opatření, na celou výměru ale bohužel nemají dostatek finančních prostředků ani technické možnosti,“říká Pánková. Ovocné stromy a keře je podle ní možné chránit před promrznutím i využíváním parafínových svící. To ale stojí i 50 tisíc korun na hektar sadu každou noc, kdy mají přijít mrazíky. „Dále je možné pálit rostlinný odpad v blízkosti sadu, zabránit promíchávání vzduchu vrtulemi či využít protimrazové závlahy, což vyžaduje dostatečné zdroje vody,“uzavřela. Míru poškození ovocných stromů a keřů bude podle ní možné přesněji odhadnout nejdříve za měsíc.
Do budoucna se uvidí, zda podobné rány nedonutí pěstitele ještě zrychlit snižování sadařských ploch. Loni podle odhadů Unie z české krajiny zmizelo tisíc hektarů, trend úbytku by měl s dalšími až 600 hektary pokračovat i letos. Podle Ludvíka je pak extrémně alarmující zprávou, že se snížila nová výsadba, která loni nedosáhla ani stovky hektarů a byla tak rekordně nízká. Výsadba činila v desetiletí před covidem a energetickou krizí kolem 350 hektarů ročně, v posledních letech se ale počty nových stromů snižují. Jabloním pak trvá tři až čtyři roky, než začnou plodit.