Dbalý chtěl umlčet kritické reportáže rozhlasu

magistra Petera Duhana. Společná stížnost na Sehnoutku a Radiožurnál – velmi vstřícný postoj, dobrý dojem, dohoda,“zapsal si Dbalý 26. října 2010.

Redaktor veřejnoprávního média Petr Sehnoutka uveřejnil reportáže o pochybných zakázkách nemocnice, o podezřelém byznysu Dbalého otce či o tom, že Homolka najala právě kancelář Šachta & Partners bez výběrového řízení. A ředitel Homolky kvůli tomu novináři zjevně nemohl přijít na jméno.

„Tentokrát to přepískl“

„Od rána v Radiožurnálu z dílny pana redaktora Sehnoutky zkreslená reportáž o Nemocnici Na Homolce a mém (tátově) propojení s AK Šachta – to pak v různé intenzitě pokračuje i v ČT, zatím nepřebírají hlavní deníky,“poznamenal si Dbalý v květnu 2010.

O pár dní později se dokonce nechal před novinářem zapírat. „V nemocnici na 12:00, chvíli se schovávám u Evičky před redaktorem Sehnoutkou, který sem opět pronikl,“napsal si tehdejší šéf Homolky.

Přes Duhana chtěl šéf elitní nemocnice podle svých zápisků úporného novináře setřást. Po první schůzce semu to nicméně zjevně nepodařilo.

„Sehnoutka opět s lživou reportáží v Radiožurnálu!!! Tentokrát to opravdu přepískl – titulek: Homolka čelí korupčnímu skandálu (večer už z webu mizí),“zní poznámka z 27. října.

Zveřejněný materiál se týkal právě podivných okolností spolupráce kanceláře Šachta & Partners a Nemocnice Na Homolce.

Dbalý se podle zápisků sešel s ředitelem rozhlasu podruhé v prosinci 2010, tentokrát ve společnosti svého známého, bývalého novináře a nakladatele Martina Čápa. „Vyjíždím na další schůzku se zpožděním a přes jednohodinovou sekeru (due to traffic jam) na mě v restauraci Sahara na Mírovém náměstí čeká Martin Čáp a Peter Duhan (prozatímní ředitel Čs. rozhlasu),“stojí v jeho poznámkách.

Setkání se podle Dbalého neslo v uvolněné atmosféře, alespoň tak to šéf Homolky vnímal a zaznamenal: „Dobře si rozumíme. Mimo jiné informace o věci se Sehnoutkou a Hikelovou a na závěr potykání s Peterem.“

Lobbista Kuzmiak měl pak Dbalému reportovat, že Duhan ve prospěch Homolky skutečně zasáhl. „Kuzmiak, mimo jiné i informace o Duhanovi a jeho zásahu v Radiožurnálu. Fakt je, že celý týden kolem nás rádiový klid,“liboval si Dbalý v dubnu 2011.

Z popsaného nelze jednoznačně určit, zda Duhan skutečně zasáhl, anebo zda Dbalého lobbista pouze nevodil za nos.

Samotný šéf rozhlasu nejprve odmítl, že by jakkoliv na svoje podřízené kvůli kauze Homolka tlačil. „Tak to stoprocentně ne. Tyto věci já nedělám. Proti tomu se vysloveně ohrazuji. Vůbec jsem neintervenoval, ani se dokonce na to nepamatuji,“řekl serveru Lidovky.cz.

Schůzky s Dbalým ovšem nepopřel. Jen podle něj řešili jiné téma a „nepotykali si“. Sešli se prý kvůli Duhanově manželce. „Podstoupila operaci a on to k naší spokojenosti zařídil,“připustil Duhan.

Jenže tehdejší šéfka zpravodajství Hana Hikelová si na kauzu Homolka dobře vzpomíná. S Duhanem ji řešila opakovaně.

„Chodily mi ne úplně příjemné e-maily od advokáta Davida Michala, tenkrát podali stížnost na Radu Českého rozhlasu. Řešila jsem to tenkrát s generálním ředitelem, ale debaty nevedly k tomu, že by se na tom přestalo pracovat,“uvedla Hikelová pro server Lidovky.cz.

„Nikdy jsem nezasahoval“

Že v nejvyšších patrech rozhlasu panovalo kvůli případu napětí, lze vyčíst i ze slov Hikelové. „S gene- rálním ředitelem jsme o tom opakovaně jednali, měli jsme na celou kauzu rozdílné názory, nicméně naše podklady byly neprůstřelné,“reagovala na otázku, zda se Duhan snažil reportáže zastavit.

Poté co server Lidovky.cz získal vyjádření Hikelové, zeptal se Duhana ještě jednou: opravdu netlačil na své podřízené? „Nikdy jsem žádným způsobem do zpravodajství nezasahoval, byť mohly být názory různé, což je v redakční práci legitimní,“reagoval.

Zápisník představuje klíčový důkaz v kauze kolem špitálu, v níž Dbalý čelí se svým tehdejším náměstkem Michalem Toběrným obviněním z korupce, a to kvůli tendrům na digitalizaci chorobopisů a nákup gama nože.

Ve svých poznámkách lékař zmiňuje i další vlivné postavy veřejného života, například exnáměstka ministerstva zdravotnictví Marka Šnajdra, šéfa VZP Zdeňka Kabátka či exministra Martina Bartáka.

Dbalého obhájci tvrdí, že jeho zápisky jsou literární fikcí.