Alzheimera může spustit i stres
losti. „Pacient se přestává orientovat, nepamatuje si, co měl k snídani, ale přitom si vybavuje staré události a zážitky,“popisuje psychiatrička Elena Kašparová.
Jenže u problémů s pamětí se nemoc bohužel nezastaví. „Zhoršuje se myšlení, chápání i schopnosti vyjadřování. Pacient si poté nepamatuje ani své příbuzné a nepoznává okolí,“dodává Elena Kašparová. Postižený je dezorientován v čase i prostoru, často mění své nálady a nakonec se bez asistence okolí vůbec neobjede.
Lidé postižení Alzheimerovou chorobou mohou rovněž trpět halucinacemi a bludy, v některých případech se stávají agresivními či na druhé straně velmi poddajnými. V poslední fázi onemocnění je člověk již jen upoután na lůžko, čímž se zdravotní stav ještě více zhoršuje.
Účinný lék stále v nedohlednu
Riziko vzniku Alzheimerovy choroby narůstá s věkem, přičemž ve větším ohrožení jsou ženy. Zatímco do 65 let věku trpí demencí každý 866. člověk, nad 65 let je to každý třináctý. Lidí s těmito problémy s ohledem na stárnutí populace neustále přibývá. Podle odhadů žilo koncem loňského roku v ČR 154 tisíc lidí trpících demencí, z čehož značná část připadá právě na Alzheimerovu nemoc.
Hranice 200 tisíc lidí s tímto onemocněním bude překročena v roce 2023 a 300 tisíc v roce 2036. Jen pro zajímavost, v globálním měřítku trpí Alzheimerovou chorobou 36 milionů lidí a do roku 2030 tento počet stoupne na 66 milionů.
Bohužel, přes veškerou snahu vědeckých laboratoří po celém světě je Alzheimerova nemoc dosud nevyléčitelná. „Její průběh lze ovlivnit nasazením léků, tzv. kognitiv. Ty dokážou nemoc do jisté míry pozastavit, obvykle ale nedokážou zvrátit její vývoj. Čím dříve je nemoc odhalena a čím dříve jsou nasazeny správné léky, tím déle je zachována kvalita života nemocného. Proto je důležitá včasná diagnóza onemocnění a nepodceňování příznaků, které se na první pohled mohou jevit jako banální,“praví se ve stanovisku ČALS.
Kromě tradiční léčby pomocí medikamentů lze využít i jiné metody. „Sem patří například trénink paměti, skupinové cvičení a taneční terapie, četba a tvorba, canisterapie využívající kontakt se psem či zpěv,“vysvětluje sociální pracovnice Centra seniorů v Mělníku Soňa Kyselová.
Přesto badatelé již určité úspěchy zaznamenali. Například nedávno se podařilo mezinárodnímu vědeckému týmu nalézt molekulu, která blokuje klíčový proces vedoucí ke vzniku choroby. Avšak k tomu, aby byl tento objev využit i v praktickém životě, je ještě dlouhá cesta.
Základní stavební kámen nemoci? Stres
Jak již bylo řečeno, původ Alzheimerovy choroby není zatím jasný. Svou roli zde hraje věk, genetická výbava, ale ukazuje se, že i vliv životního prostředí a především životní styl. Kdo neustále žije ve stresu, ten si o nemoc doslova koleduje.
„V ohrožení jsou zejména lidé, kteří vykonávají profese náročné na psychiku, a to lékaři, bankéři a vysoce postavení manažeři. Dlouhodobé přetěžování mozku, nadměrný stres a málo regenerace pro mozkové tkáně – tento ,koktejl‘ může spolu s dalšími vlivy spustit u lidí s genetickými předpoklady rozvoj Alzheimerovy choroby,“uvádí psychiatr Slavomír Pietrucha.
Avšak průběh Alzheimerovy choroby lze přece jen alespoň částečně ovlivnit. Lidé, kteří žijí aktivně a mají bohatý duševní život, nemoci odolávají déle. I mozek potřebuje být trénován, a čím je vytrénovanější, tím je odolnější. Naopak nečinnost, utápění se v alkoholu či deprese bývají vstupenkou do říše Alzheimerovy nemoci.
Kolem choroby také existuje i řada mýtů. Tím nejčastějším je, že může postihnout jen lidi vyššího věku. Není tomu tak, nemoc si ve výjimečných případech může počíhat i na třicátníky. Čtyřem procentům pacientů nebylo ještě padesát let, když u nich nemoc propukla.
Toto onemocnění je problémem celé společnosti. Přitom Česká republika stále nemá schválený plán boje proti němu. „A to i přesto, že se k jeho vytvoření vláda České republiky již dvakrát zavázala a že náklady spojené s demencí jsou odhadovány na 39 miliard korun. Neefektivní péče však stojí více – peněz i lidského utrpení,“píší odborníci ve stanovisku ČALS.