Vědci přepsali myši vzpomínky
má původ právě v nepříjemných vzpomínkách, s nimiž si člověk spojil silné negativní emoce. Pokud by si pacient tuto vzpomínku vybavil a lékař by mu zároveň aktivoval centrum mozku zodpovědné za vznik příjemných pocitů, mohl by tíživou noční můru potlačit nebo ji dokonce definitivně zahnat.
Orwellovské vize
Neil Burgess se obává, že Benchenaneovy objevy lze i zneužít. Tuto možnost otevírá třeba fakt, že informace, podle které určujeme totožnost konkrétního člověka, může být v mozku uložena v jednom jediném neuronu. Říká se jim „buňky Jennifer Anistonové“, protože poprvé se o jejich existenci vědci přesvědčili, když jednu takovou buňku v mozku vyšetřované ženy nedokázali aktivovat jinak, než že jí ukázali fotografii zmíněné herečky.
Pokud bychom identifikovali v mozku druhého člověka neuron, který nás tam reprezentuje, a dokázali bychom této osobě navodit příjemné pocity pokaždé, když by se aktivoval náš identifikační neuron, mohli bychom si tak zajistit její sympatie.
„Fakt, že byste to mohli provést v době, kdy tento člověk spí, je poněkud zneklidňující, protože byste tak donutili člověka, aby se choval tak, jak chcete vy, a ne tak, jak bylo jeho úmyslem,“říká v rozhovoru pro New Scientist Neil Burgess.
Jak se ale shodují všichni odborníci, zatím cílená manipulace nehrozí. Tím méně je aktuální hrozba kompletního přepisu vzpomínek, jaký známe třeba ze sci-fi Total Recall. Skutečné vzpomínky vznikají složitou syntézou informací získaných smysly v prostoru a v čase. Obsahují údaje o lidech, věcech i celkovém prostředí. Na to, abychom vnesli do mozku takhle složitý „balík“informací, naše současné poznání nestačí.
„Nabízí se nám hned několik různých přístupů,“říká neurobiolog Loren Frank z University of California v San Francisku. „Na jedné straně je tu uplatnění v medicíně. Ale nabízí se i orwellovštější využití, kdy vláda pronikne lidem do hlav a začne je kontrolovat. To by však bylo nepředstavitelně obtížné, a tak se toho ani moc nebojím. Přesto nemohu vyloučit, že se to jednou stane.“