Vláda chce pro Čechy lepší posty v EU

la, že už nebude jen pasivně vyčkávat na další šanci v Bruselu, a rozdala úkoly, jak Čechy na vyšší posty v EU nenápadně postrčit.

Příslušnou strategii schválil kabinet na sklonku minulého měsíce. Diplomaté a ministři by podle ní měli mít napříště s sebou při jednáních v Bruselu seznam lidí, které by Česko rádo prosadilo na lepší pozice.

„Jména kandidátů by měla být zmiňována při vhodných příležitostech, například na okraj jednání s různými komisaři, s vedoucími jejich kabinetů a s příslušnými generálními řediteli,“popisuje vládní materiál, jak zajistit českým euroúředníkům lepší místa při Evropské unii.

Stát by měl nejen pomoci Čechům, kteří absolvovali „přijímač“EU v podobě Evropského úřadu pro výběr personálu a čeka- jí doma na rezervním seznamu, až se uvolní místo v unijních strukturách, ale také posunout byrokraty na kariérním žebříčku.

„Ne vždy je český úředník na své pozici spokojen nebo má v rámci rotace zájem omísto, které není jednoduché získat,“konstatuje strategie.

Agenti v terénu

Nové úkoly dostanou diplomaté v Bruselu. Při Stálém zastoupení České republiky při EU má vzniknout další místo diplomatického experta pro lidské zdroje. Ostatní pak budou pověřeni sháněním novinek a kontaktů v terénu. „Neformální komunikací lze pravidelně získávat aktuální informace o nabídce vypisovaných pozic a následně je zprostředkovávat kandidátům,“líčí vládní materiál.

Podle strategie je třeba zapracovat zejména na manažerských pozicích, které mají v unijním žargonu zkratku AD. Kromě platu, který v závislosti na funkci a zkušenostech začíná na pěti tisících a dosahuje až k 18 tisícům eur měsíčně, mají evropští byrokraté také vlastní penzijní a daňový systém včetně zdravotního pojištění. Euroúředníci pobírají i velkorysé příplatky na děti a jiné benefity.

V top kategorii AD pracuje 316 Čechů, což je více, než kolik špičkových euroúředníků do Bruselu vyslalo například Maďarsko nebo Dánsko. Jenže nejsou moc vidět.

Na vrcholných ředitelských postech v Bruselu má Česko již zmíněného Mika a dále jen Evu Kružíkovou, která stojí v čele právní služby Evropské komise.

Podobné je to i v jiných institucích. V Radě EU pracuje na vyšších postech sedm zástupců z Česka, v Evropském parlamentu máme 32 kariérních euroúředníků a v ústředí evropské diplomacie je na odborných postech zaměstnáno 22 našinců.

Držet při sobě

Stát dosud o působení českých eurobyrokratů neměl přehled.

„Neexistoval žádný seznam, kde jací Češi pracují a čemu se věnují, natož abychom na ně měli kontakty a mluvili s nimi. Lidé, kteří odešli do Bruselu, byli vnímáni jako národní zrádci,“myslí si státní tajemník pro EU Tomáš Prouza, do jehož kompetence strategie spadá.

Lobbovat za své lidi podle něj patří k aktivní evropské politice. „Velmi se v tom angažuje Německo, ale to je samozřejmě jiná kategorie. Dobré jsou i severské země a Nizozemsko, na jejichž systémy jsme se detailně dívali,“dodává Prouza.

S tím, že by Češi měli více držet při sobě, souhlasí i Aleš Musil, který v EU pracuje v sekci pro hospodářskou soutěž. V centralizovanou strategii podpory příliš nevěří. „Může ale pomoci přímluva českých seniorních manažerů. Ti mohou neformálně zavolat příslušnému kolegovi a daného adepta doporučit,“upozorňuje Musil.

Výraz neformálně je tu namístě. Oficiálně by národnost úředníků neměla hrát roli. Reálně to v Bruselu dodržuje málokdo.