Věřte jen sobě a Interpolu

Hrdinou filmu je dokonale vycvičený americký voják Jim Terrier, kterého před lety najala soukromá bezpečnostní firma působící v Africe. V krutou válkou zmítané, nerostným bohatstvím obdařené i prokleté Demokratické republice Kongo plnil Jim úkoly běžné i méně obvyklé. Také se tam zamiloval do španělské (nebo asi spíš katalánské) humanitární pracovnice Annie. Vypadalo to s nimi nadějně, ale přišel rozkaz, který všechno změnil. Jim musel zlikvidovat místního ministra těžebního průmyslu a vzápětí uprchnout ze země. Annie zanechal v náručí svého nadřízeného Felixe (Javier Bardem), Anniina krajana a ctitele. Nikoho nepřekvapí, že právě Felix byl tím, kdo určil, že atentátníkem bude Jim...

Po čase Jim znovu pracuje ve stejné africké zemi, už ale ne jako žoldák, nýbrž coby opora humanitární organizace, která pro místní buduje studny. Jednoho dne se Jim a jeho spolupracovníci stanou terčem útoku – a není pochyb o tom, že šlo o útok cílený. Jim okamžitě opouští kontinent a přesouvá se do Evropy. Ví, že musí kontaktovat své někdejší parťáky a zjistit, kdo si přeje jeho likvidaci. Opět nepřekvapí, že klíčové bude setkání s Felixem, který se mezitím stal úspěšným byznysme- nem, usadil se v Barceloně a s Annie plánují adopci prvního dítěte. Jimův boj o život je o to vyhrocenější, že dalšího nepřítele má ve své vlastní hlavě: životní styl bojovníka mu vynesl nevyléčitelnou poruchu centrální nervové soustavy, která ho čas od času vyřadí z provozu.

Zjevení Seana Penna v tomto akčním projektu je trochu překvapivé, ale má svou logiku – paradoxně především v tom, že Penn patří k tomu druhu herců, kteří jsou zároveň intelektuály. Činí se i jako příležitostný novinář (přinesl například interview s Raúlem Castrem a Hugem Chávezem) a výrazně se angažuje v humanitárních projektech, ponejvíce na Haiti. Sám Penn teď dokončuje jiný film, v jehož centru je humanitární pomoc spojená s milost- ným poměrem – odehrává se pro změnu v Libérii a hraje v něm rovněž Javier Bardem.

Snímek pro Penna nepochybně představoval další příležitost upozornit obecenstvo na světové humanitární krize, na spornou roli Západu v nich a na potřebu neustávat v úsilí o nápravu napáchaného zla. Akční thriller, na jehož scenáristickém doladění se Penn sám podílel, je v konečném vyznění usmiřující humanistickou výzvou. Na rozdíl třeba od zmíněného nekončí trpkým konstatováním marnosti boje jedince proti prohnilému systému; v západní systém (reprezentovaný sympatickým černošským agentem Interpolu) dostává šanci se obrodit a ukázat svou pozitivní sílu.

Špatně vyřezaný svatý

Sean Penn si před natáčením určitě dost zaposiloval, aby dal svému zabijákovi s citlivou duší věrohodné tělo, a jeho herecké kvality mu přece jen nedovolí udělat z postavy úplnou karikaturu. Zejména v romantických pasážích však napravený hříšník Jim Terrier působí jako příslovečný špatně vyřezaný svatý.

Další důkaz svého talentu nicméně podává Javier Bardem, skvostný coby zarostlý mizera v Africe i jako slabošský, úlisný obchodník obklopený luxusem v Katalánsku, stíhaný vinami minulosti i démony přítomnosti. Škoda že tahle postava nenabízí přece jen ještě trochu víc vnitřní logiky. A že pokračuje i poté, co už se v něm Bardem nevyskytuje.

Poctou oněm filmům, z jejichž úspěchu vyrůstá, má jistě být automobilový veterán, v němž se Jim Terrier po jistou dobu prohání. Jeho začlenění do příběhu je ovšem právě tak krkolomné jako celá snaha vydávat vyčerpané schéma za stále provozuschopný model.

Inovací, která je však spíš k horšímu, je americké přelakování snímku na bedekr po evropských destinacích – i tady jde ale vlastně jen o vzpomínku na minulost. V barcelonské aréně, dějišti klíčové scény, se mohou býčí zápasy odehrávat opravdu už pouze ve filmu. Možná že ten, komu nebude vadit tahle nesrovnalost, dokáže zůstat shovívavý k celému filmu.