Politický trafikant a nekompetentní předseda
Řada oslovených právníků oblast hospodářské soutěže a veřejných zakázek nesleduje, a na osobu Petra Rafaje tedy nemá jasný názor. Někteří se ale pozastavili nad způsobem jmenování šéfa takto významného úřadu. Redakce ponechala respondenty záměrně v anonymitě. „ÚOHS je vlastně něco jako soud a měl by být nezávislý na politicích a funkce předsedy by měla být obsazována vzdělanými právníky v oboru soutěžního práva. To se u nás bohužel neděje,“zní jeden hlas.
Politické tlaky vidí jako problematické řada respondentů. „Rafaj se ve funkci neosvědčil – a ani nemohl, protože mu byla přidělena jako trafika, aniž by k ní měl jakékoli jiné předpoklady než stranické,“říká účastník ankety.
Špatné znalosti i vedení
„Znalostmi o právu hospodářské soutěže se Rafaj vyrovnal svým předchůdcům – neměl žádné. Ale nepodařilo se mu ani splnit hlavní roli předsedy, tj. ochránit odbornou činnost úřadu před vnějšími vlivy, politickými i ekonomickými,“kritizuje jeden právník. Další dodává: „Bylo veřejným tajem- stvím, že politicky zasahuje do kauz.“Podobně hovoří i tento respondent: „Petr Rafaj nejenže problematice asi vůbec nerozumí (což tolik nevadí), ale zejména je katastrofální manažer. Což je pro- blém zásadní. Úřad šel po odchodu Martina Peciny jednoznačně dolů, nejlepší právníci jej opustili, kvalita rozhodovací praxe je velmi špatná.“Mnozí právníci upozorňují na špatné fungování úřadu ve srovnání se zahraničím. „Potvrzuje to i postupné zhoršení ratingu v žebříčku soutěžních úřadů dle Global Competition Review, kde se teď ÚOHS řadí na chvost,“říká jeden právník.
Neviditelný strážce trhu
Právníci vesměs nenechali nit suchou na fungování úřadu v minulých šesti letech. „V oblasti soutěžního práva je ÚOHS v zásadě neviditelný, v oblasti veřejných zakázek sice rozhodnutí přijímá, ta jsou však často nekonzistentní, netransparentní a formalistická,“říká jeden respondent.
„V oblasti ochrany před kartely a zneužitím dominance je ÚOHS pod vedením Petra Rafaje v podstatě nefunkční. Poslední případ zneužití dominantního postavení dotáhl do konce v roce 2010, od té doby nebylo vydáno žádné rozhodnutí. Případná argumentace složitostí šetření neobstojí, dříve byl úřad schopen vydávat jedno i více rozhodnutí ročně,“říká jeden právník.
Tato neaktivita je ale hodnocena různými respondenty odlišně. „Úřad nešlapal na paty žádné firmě, která je díky aktuální politické konstelaci v kurzu,“říká jeden právník, jiný respondent přizvukuje: „Je vidět, že firmy se úřadu přestávají bát.“Jsou ale i právníci, kteří fungování úřadu v soutěžních věcech vidí opačně: „Chová se uměřeně a do soutěže zasahuje jen v případech velkých excesů, což je velmi rozumný přístup. Praxe totiž ukazuje, že trh si nakonec poradí většinou sám lépe, než kdyby do něj úřad zasahoval.“
Petr Rafaj se zjevně soustředil na oblast dohledu nad veřejnými zakázkami, i tam je ale jeho působení problematické, jak říká třeba tento respondent: „ÚOHS vydává nekvalitní a formalistická rozhodnutí. Velkým nešvarem je i nedodržování lhůt. Ještě nikdy mi úřad nerozhodl v zákonné lhůtě.“
Poněkud ironicky uzavírá tento respondent: „Podle toho, kolik se za působení pana Rafaje podařilo ročně postihnout prohřešků proti hospodářské soutěži, by se zdálo, že Česká republika je ostrůvkem podnikatelské ctnosti uprostřed divočiny plné kartelů, bezskrupulózních dominantů a cinknutých veřejných zakázek.“