Plán česko-slovenské letky ztroskotal
Slovensko sice se Stockholmem o možném pronájmu gripenů vyjednává dva roky, ale podle informací LN debata nikam nevede. „Rokování se švédskou stranou i nadále pokračují,“reaguje jen Martina Balleková, mluvčí slovenského ministerstva obrany. „Máme připravené tři alternativy – pronájem letových hodin, prodloužení provozu letadel MiG-29 či dočasná ochrana našeho vzdušného prostoru ve spolupráci s našimi partnery z NATO,“pokračuje Balleková.
Česko čeká na zprávy
Neúspěch rozhovorů se Švédy dokazuje i to, že Bratislava je od října ve spojení s ruskou společností RSK MiG. Ta zajišťuje provoz a servis slovenskýchmigů, aktuální smlouva končí za rok. Slovensko teoreticky může vylepšovat svou pozici a tlačit na Švédy, aby zlevnili. Ovšem podle expertů oslovených LN si Bratislava skutečně chystá zadní vrátka, aby od příštích Vánoc nezůstala bez vlastního nadzvukového letectva.
V takové krizové situaci by nicméně mohla pomoct i Česká republika. V roce 2013 tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel upřesnil, že hlídat slovenské nebe dokážou čeští piloti bez alianční výpomoci čtvrt roku se čtyřmi gripeny.
„Hodně hrubé odhady počítají, že za hodinu takové operace bychom si účtovali zhruba milion korun,“vypočítal pro LN už dříve jiný stratég ministerstva obrany.
Výpomoc tehdy obrana zamýšlela především pro případ, že se debata mezi Bratislavou a Stockholmem o něco protáhne a stroje Jas-39 dorazí pod Tatry se zpožděním.
Do voleb nic nebude
„Česká strana čeká na rozhodnutí slovenské vlády ohledně budoucnosti slovenského nadzvukového letectva. Toto rozhodnutí, doufáme, bude učiněno během následujících několika měsíců,“věří Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Projekt společné česko-sloven- ské letky se zrodil před několika lety, kdy Bratislava ohlásila, že už nechce dál živit svých osm dvoumotorových strojů MiG-29. Na konci roku 2013 odstartovala rokování se švédskou exportní agenturou FXM, přes niž má gripeny pronajaté i Česká republika.
Díky jednotné platformě obou sousedních zemí by se zjednodušil servis či nákup náhradních dílů. Navíc by se snížily i provoz- ní náklady. Díky propojení českého a slovenského vzdušného prostoru totiž na jeho ochranu může vzlétat méně strojů než dnes, kdy si každá země řeší vzdušnou obranu sama.
Také se plánovalo, že jeden pár gripenů bude trvale vyčleněn pro zahraniční operace NATO.
Loni v září proto Praha, Bratislava a Stockholm podepsaly ve Sliači společnou deklaraci. Dohoda umožňuje třeba i přistání a dotankování slovenských migů v Čáslavi.
Mělo se jednat o předstupeň „sloučení“obou letectev. „Po roce 2016 plánujeme společně s Českou republikou provozovat stejný typ stíhacích letounů, což oběma stranám výrazně ušetří finanční prostředky v oblasti logistiky a výcviku,“těšil se Miloš Koterec, státní tajemník slovenského ministerstva obrany.
Jestli naši východní sousedé zůstanou bez vlastního nadzvukového letectva, nebo prodlouží smlouvu s Rusy, bude jasné příští rok v létě. V březnu se tam budou konat parlamentní volby a do té doby prý politici nechtějí přijímat žádná zásadní rozhodnutí.