Nízké tresty pro tyrany dělají ze státu psí útulek
PRAHA Stísněné prostory, v nichž se stresovaná a podvyživená zvířata vzájemně napadala, špinavá voda, všude výkaly. Bezmála 80letý muž z Mladé Boleslavi očividně péči o zvířata nezvládal. Magistrát mu proto letos v listopa- du 44 týraných psů zabavil a svěřil je do péče státu. Před pár dny tak přibyli k položkám spravovaným Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Vzhledem k tomu, že týrání zvířat – a právě i v takto vysokých počtech – v poslední době přibývá a kvůli nízkým trestům jsou nezodpovědní chovatelé často recidivisté, stává se z majetkového úřadu slušně velký útulek. „Jen od počátku roku jsme dostali do péče 78 týraných psů, tedy bez započtení případu z Mladé Boleslavi,“uvedl mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Za stejné období se úřadu podařilo najít nové majitele pro 81 psů, které převáděl bezúplatně. „Obecně platí, že nejlépe se umisťují štěňata a mladí psi a feny. Naopak problémová bývají starší zvířata, která se po týrání špatně zotavují a zbavují stresu,“dodal Ležatka.
V péči úřadu takto končí stále více kusů. Třeba v říjnu definitivně dostal zvířata ženy z Ostravska, jíž bylo v roce 2009 původně odebráno 40 převážně velkých psů jako třeba dogy. A to ve stavu akutní podvýživy – dogy běžně vážící 90 kilo měly i jen 20 kilogramů. Více než polovina zvířat ani přes snahu útulků, kam byla převezena, nepřežila. Stát tak začal v říjnu hledat nové majitele jen pro 19 z nich. Osm už nový domov má.
„Problém není ve slabém zákonu. Ten je napsaný dobře. Jen se důsledně nevyužívá a neukládají se tresty na horní hranici sazby. Kdyby někomu napařil soud dva roky natvrdo, určitě by to mělo preventivní účinek,“míní předsedkyně Ligy na ochranu zvířat Dagmar Kubištová. Praxe jí dává za pravdu. „Chovatelka“podvyživených dog z Ostravska dostala jen půlroční podmínku. V jiném případě na Vimpersku úřady odvezly dvěma majitelům pět psů, kteří žili na malém dvorku uvázáni na jediném řetězu, kdy se při pohybu navzájem škrtili. Městský úřad jim kromě zabavení zvířat vyměřil „tvrdou“pokutu sto korun.
Stejně to vidíministerstvo zemědělství, pod nějž ochrana zvířat před tyrany spadá. „Považujeme sankce, tak jak je stanovuje zákon, za dostatečné. Praxe je však taková, že bývají ukládány spíše při spodní hranici. Změnu zákona v této chvíli nezvažujeme, protože zvýšení horní hranice sankcí by praxi stejně nezměnilo,“uvedl mluvčí resortu Hynek Jordán s tím, že ministerstvo nemá právo zasahovat do rozhodování orgánů činných v trestním řízení.
Tresty kvůli týrání zvířat se zpřísňovaly v minulosti několikrát. V zákoně na ochranu zvířat naposledy v roce 2008, v trestním zákoníku pak v roce 2010. Pokuta za týrání zvířete může být až půl milionu korun. Prvně odhalený tyran pak může vyfasovat až dva roky, při opakovaném odsouzení mu hrozí i tři roky a v případě, že jde o rozsáhlé týrání může soud poslat viníka až na pět let za mříže. Od roku 2013 pak novela zákona o ochraně zvířat pamatuje právě i na odebrání zvířat.
To je ostatně případ muže zMladé Boleslavi. Vloni mu úřady zabavily 34 psů. Řízení kvůli týrání psů s ním pak magistrátní odbory vedly už v letech 2012, 2010 a 2004.
Pomáhají sociální sítě i kontroly
„Je to typické. Jsou to stále stejní lidé. Úřady jim psy odeberou, ale oni si okamžitě pořídí další. A nikdo to pořádně nekontroluje. Přitom by stačilo jim alespoň znepříjemňovat život a důsledně kontrolovat, jestli mají zvířata očkovaná, přihlášená k místnímu poplatku, zkrátka je prudit, aby těch psů aspoň neshromáždili zase desítky,“říká Kubištová. Podle ní přitom nejde o zlovolné tyrany, často si jen neuvědomují, že nemají fyzické a ekonomické možnosti, aby se o zvířata postarali.
Podle ní odhalených případů týrání přibývá, protože je na tyrany „víc vidět“i třeba díky sociálním sítím. Navíc roste počet kontrol, třeba i na hlášení od sousedů.
Státní veterinární správa, která se ovšem primárně zaměřuje na chovy hospodářských zvířat, provedla od ledna do konce listopadu přes 7800 kontrol životních podmínek u více než čtrnácti milionů zvířat. K tomu pak je třeba připočítat ještě přes 460 kontrol při převozech, které se týkaly bezmála čtyř milionů zvířat.
„V celkem 843 případech bylo zjištěno nedodržení platné legislativy, drtivá většina z toho – 793 případů, se týkala chovů zvířat. Na základě kontrolních zjištění bylo podáno 320 podnětů k došetření obcím s rozšířenou působností a sama veterinární správa uložila 536 pokut,“vypočítává mluvčí veterinárních inspektorů Petr Pejchal. Upozorňuje ovšem, že prohřeškem může být i nedostatečné větrání ve stájích, což za týrání považovat nejde. Vloni bylo kontrol těsně pod osm tisíc. Závady byly celkem zjištěny v 898 případech.
Kolik je v Česku potrestaných tyranů, pak napovědí statistiky ministerstva spravedlnosti. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 až do loňského prosince bylo za týrání zvířat stíháno 732 lidí. Odsouzeno bylo 454 osob.