Ransdorf není v KSČM solitér
Švýcarská aféra europoslance Miloslava Ransdorfa ukázala, že předseda KSČM Vojtěch Filip situaci ve straně nemá plně pod kontrolou. Projevit se to může už na jarním volebním sjezdu.
PRAHA Když před rokem a půl komunističtí politici tvořili kandidátní listinu KSČM pro evropské volby, jejich přední tvář a zkušený rutinér Miloslav Ransdorfměl namále. Část straníků nechtěla, aby kvůli různým průšvihům s problematickým splácením dluhů či autonehodami vůbec kandidoval. Prostor měli dostat neokoukaní a věkově mladší kandidáti kolem hlavní postavy tehdejší kandidátky Kateřiny Konečné, spojenkyně předsedy Vojtěcha Filipa. Ransdorf si však v regionech vyjednal podporu, kandidoval a díky velkému množství hlasů získal mandát.
ANALÝZA
ré rozhodovalo o europoslancově stranické budoucnosti. Předseda ústředního výboru, který nedokázal prosadit své přání zbavit dočasně Ransdorfa členství, již od švýcarské eskapády svého kolegy dává ruce pryč.
„Prioritně se nejedná o kauzu KSČM. Věříme, že Miloslav Ransdorf podnikne kroky k očištění svého jména. Jak KSČM opakovaně deklarovala, nebude se k vývoji celé záležitost dále vyjadřovat,“vzkázal Filip prostřednictvím tiskového orgánu strany.
Klíčem k pochopení Ransdorfovy pozice je jeho vnitrostranická diplomacie napříč kraji – zejména pak v Praze a Plzni. Tato taktika se mu osvědčila již před evropskými volbami na jaře 2014, kdy ve chvíli, kdy slábla jeho podpora, začal objíždět kraje a získal osm důležitých okresních nominací, které mu pomohly k obsazení čtvrtého místa na kandidátní listině.
Poslanec a místopředseda strany Jiří Dolejš vysvětluje, že Ransdorf ve straně sází především na svůj intelekt. „Je potřeba věc rozlišit ve dvou rovinách. Pokud jde o sečtělost, ve straně nemá zrovna moc konkurenci. Je jako chodící knihovna a budí úctu. Když je v dobré kondici, je argumentačně hbitý, což pomáhá v různých diskusích. Dá se říci, že KSČM pomáhal budovat od jejího začátku od roku 1990, kdy působil po boku našeho tehdejšího předsedy Jiřího Svobody,“řekl LN Dolejš. Druhou rovinu úhlu pohledu na Ransdorfa pak tvoří jeho konkrétní kauzy, které však dosud Ransdorfa o rudou legitimaci nepřipravily. Podle Dolejše je to způsobeno tím, že strana na své členy veřejně neútočí. Jde o rozdílný přístup, než který zastává jiná levicová strana, ČSSD, která po kauze Vidkun a obvinění Jiřího Rozbořila několik týdnů svého olomouckého hejtmana vyzývala k rezignaci a odchodu ze strany.
„Ve straně máme obranný reflex vůči mediálním útokům. Když nám jednoho zasloužilého funkcionáře zasáhnou, někteří si řeknou: Přece si nenecháme napadat naše lidi – místo toho, aby řešili podstatu kauzy,“dodal ironicky Dolejš. I přes tuto nepřímou kritiku části svých spolustraníků však místopředseda Dolejš neztrácí důvěru ve fakt, že Ransdorf se do celé kauzy přimotal omylem.
„Z toho, co vedení strany ví, nedomnívám se, že by se kolega Ransdorf zapletl trestněprávně. Spíš je jen popleta, který si naběhl,“sdělil poslanec.
Podpora pevná jako Skála
Jedním z důležitých spojenců europoslance Ransdorfa je někdejší místopředseda strany a člen pražské KSČM Josef Skála.
„Máme podobnou erudici a filozofii. Snad to nezní elitářsky, ale průměrná politická síla neholduje podobným věcem a zálibám, jakou s panem Ransdorfem máme,“popisuje Skála svůj vztah k Ransdorfovi. „Mílu znám dobře a vím, že na tomto světě není pro hromadění peněz. Není ale typem člověka, který se pohybuje ve finančním světě, čímž se mu může stát lapálie jako nyní ve Švýcarsku,“sdělil LN někdejší vysokoškolský pedagog.
Právě Skála se na sjezdu strany v květnu přihlásí do boje o post předsedy strany. Chtěl by ji vést radikálněji a využít současné napjaté situace kolem uprchlické krize. Vzhledem k Ransdorfově „nevyloučení“ze strany není bez šance.