Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům
Největším pokušením církve je moc. Moc je droga a ten, kdo po ní ve skrytu duše touží, nemůže být dobrým duchovním pastýřem. Pastýři má jít o dobro pro všechny a šíření slova Božího, čímž lidstvo občerství a dá mu naději. Církev nebývá primárně považována za apolitickou, rozhodně ale nemá vůči zlu mocných mlčet, na jejich špatných skutcích se podílet či je za ně chválit.
Během sobotní mše v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha při příležitosti otevření Svaté brány a zahájení roku milosrdenství arcibiskup pražský Dominik Duka dal svým ovečkám přesné pokyny, co si myslet o současném chodu světa. Uprchlíky označil za zbabělé nevlastence, kteří nechrání svoji zemi. Jenže za koho mají uprchlíci bojovat: za Asada, za takzvaný Islámský stát, za al-Káidu, nebo za údajně demokratickou Syrskou národní koalici? Není jejich útěk metaforou zmaru spočívajícího v tom, že v takto rozvrácené zemi prostě nemají za koho bojovat? Místo aby svým ovečkám vysvětlil, že Sýrie je nábožensky nesmírně roztříštěná země a válečný konflikt v ní má hluboké geopolitické kořeny, raději vše zjednodušuje.
Dominik Duka místo přijetí problematičnosti světa a apelování na hledání pravdy předkládá černobílá populistická řešení. Kázání během mše svaté má přitom zcela jiný smysl – vyložit poselství Božího slova „tady a teď“, dát věřícím impulz k zamyšlení, slovo na cestu domů. Kněz nemá prezentovat sama sebe a své politické názory, ale být prorokem, který vtěluje Boží slovo. Duka nejenže veřejně tvrdí, že křesťanství je nad islámem, ale především náš soucit (a tím i lásku k bližnímu) podmiňuje. Tedy Bůh vás miluje, ale jen když jste takoví a takoví. Boží láska je přitom jedinečná právě svojí bezpodmínečností: Bůh miluje každého na světě, ať jste takoví, či makoví.
Kardinál Duka tak svými pseudomoudry místo lásky k bližnímu a solidarity šíří lhostejnost, beznaděj a strach. Navíc dělat reklamu na limuzínu, otevírat tunel „tunel“Blanka, sloužit mši za prezidenta Zemana, který je přitom naživu, členství v Českém svazu bojovníků za svobodu Lidice, jehož předsedkyní je Jana Bobošíková – to jsou bezesporu soft skills dobrého networkera, marketéra či ministra propagandy. Duchovní pastýř má svým konáním prokazovat jiné soft skills. Duka, omámený mocí a zajatý strachem z islámu, uprchlíků a čehokoli, co je takzvaně „jiné“, tak nějak zapomněl na svůj ovčinec a zhlédl se v sebeprezentaci a podstrojování svému prezidentovi. Jenže jak se píše v bibli: „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům.“ TEREZA SEMOTAMOVÁ
Dominik Duka místo přijmutí problematičnosti světa a apelování na hledání pravdy předkládá černobílá populistická řešení