Amerika zavelela k růstu úroků
Téměř po deseti letech včera americká centrální banka zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Očekávaným krokem tak potvrdila, že věří v sílu tamní ekonomiky. Zbytek světa zatím činí pravý opak. Ekonomika si vede dobře a očekáváme,
že v tom bude pokračovat. Zůstává
ale prostor pro zlepšování trhu práce
a růst inflace.
WASHINGTON/PRAHA Éra jedné z nejuvolněnějších měnových politik, jakou Spojené státy dosud zažily, končí. Americká centrální banka (Fed) včerejším zvýšením základní úrokové sazby, která ovlivňuje cenu úvěrů, ale i kurz dolaru, výnosy vládních dluhopisů či ceny akcií a komodit ve světě, potvrdila svou víru v oživení největší světové ekonomiky.
Po sedmi letech, kdy v prosinci 2008 Fed snížil úrokové sazby takřka na nulu, aby se země vypořádala s nejhlubší recesí od druhé světové války, se tak včera uzavřel jeden měnový experiment.
„Hospodářské oživení ušlo dlouhou cestu, ještě ale není úplné. Zůstává prostor pro další zlepšování trhu práce a inflace je nadále pod naším cílem. Ekonomika si ale vede dobře a očekáváme, že v tom bude pokračovat,“uvedla šéfka Fedu Janet Yellenová.
Naposledy americká centrální banka zvyšovala sazby v červnu 2006, kdy Ben Bernanke, předchůdce Yellenové, posunul úroky na 5,25 procenta.
Podle centrální banky nyní zažívá ekonomická aktivita země mírný růst, přičemž spotřeba domác- ností a investice firem v posledních měsících rostly solidním tempem. Zlepšila se i situace v realitním sektoru. Míra nezaměstnanosti se pohybuje na rekordně nízké úrovni kolem pěti procent.
Právě pomalé tempo růstu ekonomiky, které nedokázalo nahradit předchozí propad, stálo z velké části za tím, proč centrální banka se zvýšením sazeb otálela.
Samotné zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu ale není to nejdůležitější. S mnohem větším napětím trhy sledovaly, jaké by mělo být tempo růstu úroků.
Raději pozvolna než rychle
Yellenová dala najevo, že zvyšování v příštích dvou letech bude pozvolné. Hlavní slovo by přitom měl mít vývoj inflace, která se v současnosti nachází pod dvouprocentním cílem Fedu.
Česko by mohlo pocítit rozhodnutí Fedu přes dolar.
„Pro Českou republiku je důležitý především vývoj kurzu dolaru vůči euru, a tedy i koruně,“říká ekonom společnosti Deloitte David Marek. V případě, že dolar posílí vůči evropské měně, zpevní i vůči koruně. Což ve výsledku znamená například dražší dovoz ropy.
Koho zvýšení sazeb rozhodně nepotěšilo, jsou rozvojové státy jako Brazílie. Ty se dnes potýkají s vysokým zadlužením a zároveň zpomalením ekonomiky. Například když se v roce 2013 trhy poprvé vyděsily možností zpřísnění měnové politiky Fedu, propadly se v těchto státech měny na něko- Zatímco Fed svoji měnovou politiku utahuje, ostatní centrální banky, včetně evropské, japonské a čínské, nadále zaplavují trh levnými penězi. Obrat v měnové politice eurozóny přitom zřejmě nelze čekat ještě několik let.
„Vzhledem k jiné podobě finanční krize a slabšímu následnému oživení se v Evropě zatím nezačaly projevovat známky poptávkové inflace. Z vyspělých zemí má po USA nejblíž ke zpřísnění měnových podmínek Británie. Ta zřejmě uvidí první zvýšení sazeb příští rok,“říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Eurozóna je v jiné ekonomické situaci a ECB nebude v brzké době následovat Fed. Naopak ve hře je další uvolněníměnové politiky v podobě rozšíření či prodloužení programu kvantitativního uvolňování,“upozorňuje Marek.