Odpovědnost nemusí být charita
PRAHA Mnohé tuzemské firmy chápou takzvanou společenskou odpovědnost (CSR), tedy dobrovolné začlenění sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací, jako čistou charitativní činnost, z níž neplyne žádný zisk. Ty progresivnější už ale pochopily, že společenská odpovědnost a byznys nemusí být v rozporu.
Principy společenské odpovědnosti neboli udržitelného podnikání se v takových firmách stávají přímo součástí agendy vedení společnosti. O tom, jaké aktivity spadají do oblasti CSR, i o osvědčených postupech se hovořilo na konferenci Lidových novin.
Prospěšné pro byznys
Jak uvedl Vesselin Barliev z fóra Byznys pro společnost, které zastřešuje CSR aktivity v České republice, 40 procent Evropanů podle průzkumů očekává, že firmy budou dělat i něco navíc než jen byznys – něco prospěšného pro celou společnost. Třiašedesát procent manažerů z vedení firem pak očekává, že udržitelné podnikání změní v příštích letech jejich odvětví, a 75 procent věří, že odpovědné a udržitelné podnikání pomůže zlepšit i jejich byznys.
Velké firmy, například Heineken, druhá největší pivovarnická skupina na světě, začleňují společenskou odpovědnost přímo do své strategie a každý z členů představenstva má na starosti určitou oblast CSR.
„Cíle jsou většinou globální jako například příspěvek ke zlepšení emisí CO , úspory energií, šetření vodou, ale konkrétní aktivity jsou zaměřeny lokálně,“vyjmenoval Jiří Hauptmann, šéf komunikace Heineken ČR.
V případě této firmy je to třeba šetření vodou a ochrana vodních zdrojů.
„Ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody například monitorujeme výskyt mokřadů, které zadržují vodu v krajině, a snažíme se přispět k větší retenční schopnosti krajiny,“vysvětlil Hauptmann. Zdůraznil, že společenská odpovědnost a udržitelnost musí mít vždy reálný ekonomický základ, musí tedy přispívat i k lepším ekonomickým výsledkům firmy.
I ve společnosti ČEZ je společensky odpovědné podnikání součástí firemní vize, uvedla Michaela Chaloupková, která má v představenstvu na starosti právě CSR.
Aktivity ČEZ na tomto poli zahrnují jak vývoj čistých technologií k výrobě energie, tak péči o zdraví zaměstnanců či podporu technického vzdělávání. Nový projekt Pomáhej pohybem pak spočívá v tom, že jeho účastníci vykonávají dobrovolně pohybové aktivity a pomocí mobilní aplikace se jim za ně načítají body. Poté si vyberou veřejně prospěšný pro- jekt ze seznamu vytvořeného ČEZ a jejich body jsou proměněny ve finanční pomoc.
Ani ve firmě Agrofert není společenská odpovědnost čistou charitou, ale je součástí byznysu. Firma prostřednictvím své Nadace Agrofert podporuje například sportovní centra, rodiče samoživitele nebo hasiče. Investuje rovněž do podpory vysokých i středních škol, ale i středních odborných učilišť, uvedla Kateřina Kuchařová, šéfka komunikace Agrofertu.
Zmínila mimo jiné devět miliard korun investovaných do ekologizace provozů či certifikaci firmy na odolnost vůči korupci. Agrofert vkládá peníze i do spokojenosti vlastních zaměstnanců, což je nyní na poli CSR obecný trend.
Trendem společenské odpovědnosti firem jsou investice do spokojenosti vlastních zaměstnanců. Jak také zaznělo na konferenci LN, progresivní společnosti už pochopily, že odpovědné podnikání nemusí být v rozporu s vyděláváním peněz.
Instantní sítě
Firma Vodafone se zaměřuje více na globální aktivity, zavázala se například v souvislosti s klimatickou konferencí v Paříži nepřispívat ke globálnímu oteplování. Jak zmínila Adriana Dergam z Nadace Vodafone, vyvinula i takzvané instantní krizové sítě v batůžku, které poslouží k obnovení telekomunikačního spojení v oblasti živelních katastrof, či školu v batůžku, která přináší internet a počítačová zařízení do míst, kde jinak přístup k internetu nemají.
Tyto „batůžky“byly už použity i v souvislosti s uprchlickou krizí, například v Jordánsku, Turecku či na řeckém ostrově Lesbos.
Škálu společensky odpovědných aktivit své firmy pak představila Petra Krystiánová z RSJ, kde je jedním z akcionářů Karel Janeček. Zahrnuje známý Fond proti korupci, fond Neuron, zaměřený na vědu a výzkum, podporu zdravého životního stylu (potravinovou sbírku, aktivity proti plýtvání potravinami) či financování think tanku Globopolis.