Ropné velmoci objevují „novou“daň

DUBAJ/PRAHA Obyvatelé bohatých ropných zemí okolo Perského zálivu zřejmě brzy poznají, jaké to je, připočítávat k cenám veškerého zboží daň z přidané hodnoty neboli DPH. Saúdská Arábie, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Omán a Spojené arabské emiráty dospěly společně k dohodě, která pro jejich daňový systém znamená bez nadsázky revoluci.

Kolik budou lidé ve zmíněných zemích za spotřebu platit, zatím není jasné. Daň by ale měla být zaváděna postupně v následujících třech letech a její výše by ve finále měla být zkoordinovaná ve všech šesti státech. Politické špičky Blízkého východu už prohlásily, že daň se nebude týkat zdravotnictví, vzdělávání, sociálních služeb a některých druhů potravin.

Méně třpytivé zlato

Mnohem zajímavější je ale důvod, který k tomu státy sdružené v Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu, tamější politicko-ekonomické unii ropných mocností, vlastně vede. Dohromady jsou producenty přibližně třetiny světové ropy. A její cena na trzích neustále klesá. Momentálně se čím dál tím více přibližuje k hranici třiceti dolarů za barel. Ropná pohádka, kdy celou ekonomiku pohání primárně příjmy z prodeje této suroviny, tak dostává hrubší obrysy. Tím spíš, že zejména Saúdská Arábie, vnímaná jako lídr onoho spolku, vynakládá stále více peněz na zahraniční politiku. V přepočtu miliardy dolarů z rozpočtu míří na podporu protivládní syrské opozice. Podporuje také jemenskou vládu, která čelí náporu rebelů financovaných jejím úhlavním nepřítelem, šíitským Íránem.

Jak nedávno informoval britský deník The Times, Saúdská Arábie ve snaze vypořádat se s obtížnou situací na světových trzích stáhla desítky miliard dolarů ze svých investičních fondů. To zřejmě nestačilo. V srpnu varoval zemi před zhoršující se rozpočtovou situací dokonce Mezinárodní měnový fond.

Dluhy rostou

„Propad cen ropy znamená podstatně menší zisky z exportu a zhoršující se rozpočtovou situa- ci. Vládu čeká podle projekcí v letošním roce deficit 19,5 procenta HDP. I když v příštím roce se situace zlepší díky ukončení jednorázových výdajů a finišování některých investičních projektů, v následujících letech zůstane i tak deficit poměrně vysoký,“píše se v říjnové zprávě MMF, kde fond mimo jiné doporučuje právě zdanění spotřeby.

Na cenách pohonných hmot to možná není tak výrazně vidět, za poslední rok a půl se však ceny ropy propadly téměř na třetinu. Tím trpí hlavně státy Perského zálivu, které se pokusí zacelit díru ve financování daněmi.

Propad cen ropy znamená podstatně menší zisky z exportu

a zhoršující se rozpočtovou situaci

Saúdské Arábie

Myšlenky na zavedení DPH v Perském zálivu tedy nejsou nové. Mezi ekonomy se odehrává diskuse na toto téma několik let a čas od času státníci, respektive monarchové z Blízkého východu podobný krok připustili. Teprve teď ale došlo k dohodě, jejímuž naplnění zřejmě mnoho nebrání.

Pro Evropana může DPH působit jako samozřejmá věc, faktem ale zůstává, že přenesení daňové zátěže na spotřebu je poměrně mladým vynálezem. Hromadně začaly tuto daň západní státy zavádět teprve před necelým půl stoletím. DPH se následně stala tak zažitým instrumentem, že Evropská unie stanovila její minimální výši – v současnosti na 15 procent.