Postihy si nechme pro jiné
Nová pravidla pro přidělování kotlíkové dotace nebudou funkční pro ty nejpotřebnější občany
JAKUB UNCKA Kouř z domácích kotlů na tuhá paliva je tématem nejen odborných diskusí, ale i hospodských řečí u piva nebo domácích rozprav u večeře. Zvláště tam, kde tvořivý soused obšťastňuje své okolí výsledky chemických pokusů ve vlastním kotli.
Příčin, proč i letošní zimu kvůli prachu a karcinogenním látkám z lokálních topenišť onemocní vMoravskoslezském kraji (a stejně tak bez větších rozdílů ve všech ostatních krajích) tisíce dětí a mnoha dospělým bude diagnostikována rakovina, je opravdu hodně. Každý z těch, kdo ještě dnes topí tuhými palivy ve starém kotli s ručním podáváním, má své důvody. Jen opravdu malá část topičů chce opravdu cíleně škodit a má škodolibou radost z černého dýmu valícího se na sousedy. Další a taky ne moc početné skupině topičů je vše jedno, a co se jim valí z komína, je nezajímá. Největší skupina lidí si ale myslí, že topí dobře a z jejich komína nic závadného nevychází.
Kotlíkové dotace, které vminulých letech zaplatily výměnu necelých 10 % starých čmoudících kotlů v Moravskoslezském kraji, byly skvělým počinem. Kdo chtěl, mohl si kotel v podstatě zadarmo vyměnit. A bohužel se obávám, že těch, kteří chtějí, už o moc víc nebude.
Mluvím z vlastní zkušenosti. V našem městě Klimkovice si kotel vyměnilo více než polovina občanů. Podle posledního sčítání obyvatel bylo v našem městě 199 kotlů na tuhá paliva a od roku 2012 se jich vyměnilo více než stovka. A rozhodně to nebylo tím, že by u nás bylo tolik zaníce- ných ekologů. Ekologie nikoho nezajímá. Důvodem je úspora času a peněz. Mohlo by se zdát, že jen blázen by odmítl zadarmo kotel, který uspoří za rok polovinu nákladů na uhlí a ke kterému se nemusí chodit třikrát denně, ale jen třikrát týdně.
Město Klimkovice poskytlo obyvatelům bezúročnou půjčku ve výši cca 90 000 Kč na zakoupení a instalaci nového automatického kotle. Tuto sumu občané spláceli většinou tak, že 40 000 Kč dostali z krajské kotlíkové dotace, 20 000 Kč jim město odpustilo formou daru a zbývající částku občané splácejí po 10 000 Kč ročně po dobu tří let. V těchto letech ale už neplatí za uhlí 25 000 Kč, ale jen polovinu, takže vlastně ze svého nedali do nového kotle ani korunu. Tato podpora stála město 1,7 mil. Kč. A stálo to za to, vzduch je výrazně čistší.
Zjistili jsme, že na občany působí jen a jen pozitivní motivace. Nepomůže zastrašování, sankce, kontroly, nic. Občan musí chtít sám. Proto jsem velmi skeptický vůči aktuálně schváleným kontrolám domácností. Ty nepřinesou nic. Místo kontroly s pokutou navrhuji spíše technickou a finanční pomoc při výměně kotle.
Nová pravidla kotlíkových dotací, které budou krajská zastupitelstva v nejbližší době schvalovat, jsou bohužel tak složitá, že dle mého názoru prostě fungovat nebudou. Kotel, jehož ovládání připomíná řízení kosmické lodi? Spoléhat se jen na štěpku, jejíž cena závratně stoupá? Zateplovat kvůli výměně kotle střechu? Nové dotace nebudou funkční pro tu nejpotřebnější cílovou skupinu, kterou jsou nízkopříjmové skupiny obyvatel. Nebudou pro stařečky, kteří už prostě správně topit nesvedou. Nebudou pro mladé rodiny s dětmi, které potřebují peníze na plínky a jimž už na kvalitní uhlí nezbude. Nebudou pro ty, kteří musí pracovat od rána do večera a na hraní si s ventily a šoupátky fakt nemají čas. Představa, že těmto lidem někdo vleze do domu, dá jim desetitisícovou pokutu za špatné topení nebo jim zakáže topit ve starém kotli, je prostě nereálná a směšná. Teplo je základní lidskou potřebou, bez které nelze žít. Poskytne jim ministerstvo náhradní ubytování? Nebo je nechá zmrznout? Tudy cesta nevede!
Chceme dýchat lepší vzduch
Proto pokud v Moravskoslezském kraji (a samozřejmě v celé zemi) opravdu chceme dýchat lepší vzduch, bez škodlivin ze starých domácích kotlů, musí se k výměně kotlů přistoupit jinak. Pokud vstupovat lidem do obydlí, tak ne za účelem kontroly, ale za účelem pomoci. Jestli občan chce nový elektroměr nebo plynoměr, se taky moc neřeší a provozovatel soustavy ho prostě vymění. Stát je v tomto případě provozovatelem největší přenosové soustavy v zemi – vzduchu, který dýcháme. A pokud chceme, aby toto médium bylo čisté, musí se vyměnit všechna stará lokální topeniště. Na to těch devět miliard vyčleněných pro celou republiku bohužel nestačí.
Na výměnu všech kotlů na tuhá paliva v celé zemi, kterých je aktuálně kolem půl milionu, musí být vyčleněno miliard padesát. A nestačí na to složitá pravidla nových kotlíkových dotací. Pravidla musí být opět co nejjednodušší. Kraje i obce mají kapacity a možnost zajistit pomoc při výměně kotle prakticky všem obyvatelům. Žádejme proto ministerstvo, žádejme vládu. Pokud myslí svá slova o čistém vzduchu vážně, nemohou odmítnout. A postihy si nechme jen pro ty, kteří přímou pomoc odmítnou.