Výklad je jen jeden, máme dva ředitele
Místopředseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Petr Tomek se pustil na tenký led („ Dvojvládí“na vysokém postu je nemožné, LN 29. 12.). Na základě svého rozboru vysvětluje, na jakých zásadách je založena činnost ozbrojeného bezpečnostního sboru, z čehož dochází k závěru, že dvojvládí v čele Vězeňské služby ČR je nemožné. Jeho vysvětlení je zcela mimo realitu i právo. Vysvětlím snadno proč, a to na konkrétním případu.
Nejvyšší správní soud v rozsudku ze začátku srpna 2015 řešil kauzu dvou šéfů Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Situace byla shodná s tím, co se dnes odehrává ve vedení Vězeňské služby ČR. Původní šéf zastupitelství, pan Jakovec, byl odvolán z funkce. Místo něho byl šéfem jmenován pan Křivanec. Leč pan Jakovec se nedal, soudil se a vyhrál. Jeho odvolání bylo zrušeno, takže ve funkci „obživl“. A byli rázem dva šéfové na místě, na němž z povahy věci může sedět jenom jeden. Stejně tomu je i dnes u dvojice Dohnal–Ondrášek. Vedení státního zastupitelství či ozbrojeného sboru opravdu nemůže být dlouhodobě v rukou dvou lidí současně, jestliže zákon počítá s tím, že šéf má být jenom jeden. Nejvyšší správní soud nicméně akceptoval jako fakt a notorietu, o níž není nutno vést dlouhé spory, že pokud byl „druhý“šéf zastupitelství, pan Křivanec, platně jmenován v době, kdy místo šéfa bylo volné, neznamená zrušení tohoto odvolání z funkce automatický konec Křivance v téže funkci. Stále zde totiž máme platné rozhodnutí o jmenování pana Křivance do funkce, které nikdo nezrušil.
Cesta, jak to vyřešit, tu ale je. A dokonce ji nalinkoval sám Nejvyšší správní soud. Podle jeho rozhodnutí je přípustné druhého ze šéfů odvolat cestou obnovy správního řízení ve věci jeho jmenování. Tak také ministerstvo spravedlnosti tehdy učinilo a Nejvyšší správní soud jeho krok posvětil. Nicméně v mezidobí dvojvládí dvou šéfů krajského státního zastupitelství prostě existovalo a oba je museli nějak rozumně snést. Třeba tak, že nedělali kontroverzní kroky a potřebná rozhodnutí podepisovali společně, aby nemohly být v budoucnu nikým zpochybněny.
Jak se tehdejší situace liší od dnešní? A od problému Lessy–Červíček ve vedení Policie ČR, který se mohl vyvinout v podobný problém jako dnes ve Vězeňské službě, a jen díky vyjednávacímu umu ministra Chovance a uvážlivosti obou policejních prezidentů se smírně urovnal? Nijak. Je to úplně stejné dvojvládí ve funkci, která má být obsazena jen jedním člověkem. Proto by i dnešní situace měla být řešena podle precedentu, který vyřkl Nejvyšší správní soud. Takže ministerstvo spravedlnosti by mělo neprodleně obnovit řízení ve věci jmenování pana Ondráška do funkce generálního ředitele VS ČR a toto jmenování zrušit, neboť odpadl podklad pro takové rozhodnutí – tím je, a to Nejvyšší správní soud řekl jasně, aby funkce, do které byl pan Ondrášek jmenován, byla právně „volná“. Což není splněno, neboť Městský soud v Praze konstatoval, že pan Dohnal nebyl ze své funkce odvolán podle věcně správného zákona. Takže pan Dohnal ve funkci znovu sedí, a ta tedy není „volná“. Do doby, než zrušení jmenování pana Ondráška nabude právní moci, nicméně máme – ať si pan Tomek myslí, co chce – dva generální ředitele Vězeňské služby. Oba, i ten, který zřejmě nadále ve funkci přetrvá, tedy pan Dohnal, by se proto měli chovat podobně uměřeně jako před nedávnem pánové Křivanec a Jakovec. A nedělat do vyřešení situace kroky, které by následně mohly být napadány. HELENA VÁLKOVÁ
Ministerstvo by mělo neprodleně
obnovit řízení ve věci jmenování pana Ondráška do funkce generálního ředitele Vězeňské služby ČR a toto jmenování zrušit, neboť odpadl podklad pro takové rozhodnutí