Češi zachraňují ruské peníze

PRAHA Zlaté ruské časy pro české exportéry jsou nenávratně pryč. Představa, že státní Česká exportní banka opět lehkovážně rozpůjčuje obří sumy, aby podpořila vývoz do Ruska, je dnes mimo realitu. Český stát se naopak pokouší o malý zázrak – zachránit co nejvíce peněz v situaci, kdy schopnost ruských dlužníků splácet úvěry silně nahlodal klesající rubl. Oproti americkému dolaru klesla jeho hodnota od poloviny minulého roku zhruba o polovinu.

Zásadní změnu v českém exportu potvrzují hlavní trendy minulého roku – podíl kdysi dominantního Ruska na celkovém vývozu s podporou státu postupně klesá. A stejně tak se snižuje podíl České exportní banky (ČEB).

Daleko větší význam má spolupráce státní pojišťovny EGAP a soukromých bank – tedy kombinace komerčního úvěru a státního pojištění. Jestliže EGAP loni pojistila exportní úvěry a garance za 40,5 miliardy korun, více než 93 procent připadá na komerční banky.

Miliardy se vracejí

Boj o záchranu peněz, které české banky (především ČEB) v minulosti rozpůjčovaly v Rusku, ovšem není marný. Pojišťovna EGAP uvádí, že Rusové loni splatili v přepočtu 5,6 miliardy korun.

„Situace na ruském trhu je složitá, naše angažovanost tam přesahuje 40 miliard korun,“upřesňuje mluvčí EGAP Hana Hikelová. V loňském roce bylo podle ní nutné restrukturalizovat několik případů a i letos pojišťovna počítá minimálně s šesti restrukturalizacemi. „Důvodem pro změnu nastavení splátkového kalendáře je především kurz rublu,“dodává.

Vývoz na ruský trh měl pro exportéry velké výhody. Lákaly je jeho obrovské rozměry, nenasycenost, tradiční vazby z minulosti

Státem podporovaný export

a také menší jazyková bariéra ve srovnání s jinými zeměmi. Češi se mohli uplatnit s vývozem celých investičních celků – od dodávky elektráren na klíč po modernizaci výrobních závodů.

Pak ale přišla okupace Krymu, uvalení západních sankcí na Rusko, pokles cen ropy a zmiňovaný pád rublu. Staré obchodní vztahy

Rozdělení podle bank v roce 2015

se ocitaly v krizi, možnost nových dodávek se omezila.

Veškeré problémy se splácením ale není možné svalit jen na slabý rubl. Bývalá vedení ČEB a EGAP v řadě případů kývla na pochybné úvěry a podcenila (ať už vědomě, či nevědomě) schopnost ruských dlužníků plnit své závazky.

Právě ČEB dnes zápasí s řešením starých problémů a čeští vývozci bance vyčítají nízkou akceschopnost při schvalování nových případů. Na celkové pojistné angažovanosti EGAP se státní exportní banka dosud podílí necelou polovinou, její podíl na loni schváleném státním pojištění už ale činí pouhých 6,9 procenta. Kritici tvrdí, že k viníkům současného stavu ČEB patří také zástupci ministerstev v dozorčí radě banky, kteří jsou opatrní při schvalování nových úvěrů, protože za případná chybná rozhodnutí ručí do výše svého osobního majetku.

„To se pak špatně rozhoduje třeba o schválení rizikového vývozu,“říká dobře informovaný zdroj. Exportní instituce tu ale jsou právě proto, aby umožnily export do rizikových oblastí.

EGAP zase upozorňuje na objektivní důvody, proč dnes se státními bankéři spolupracuje méně.

„Jedním z důvodů je to, že všechny komerční banky mají dostatek likvidity a financování exportu mají jednu ze svých priorit. Exportér tak má mnohem větší výběr,“vysvětluje mluvčí Hikelová.

Vývoj státem podporovaného vývozu potvrzuje hlavní trendy: méně Ruska, méně České exportní banky.

Hitem je Ázerbájdžán

Pokud jde o změny teritoriálního zaměření, v loňském roce předstihl Rusko na ropné zdroje bohatý Ázerbájdžán. Ten se stává hitem zvláště pro české stavební firmy, které získávají miliardové zakázky na stavbu tamní dopravní infrastruktury.

Státní EGAP loni pojistila exportní

úvěry a garance za 40,5 miliardy Kč. Více než 93 procent připadá

na komerční banky.

Komerční banky dnes mají dostatek likvidity a financování

exportu je jednou z jejich priorit. Exportér tak má mnohem

větší výběr.

Největší pozornost vyvolala zakázka pro firmu M-Steel, napojenou na Třinecké železárny Tomáše Chrenka. Ta chystá rekonstrukci železniční tratě Baku–Tbilisi–Kars, která propojuje Ázerbájdžán s Gruzií a Tureckem.

České exportéry, kteří mají zkušenosti s poklesem rublu, nicméně musela zaskočit prosincová zpráva, podle níž ázerbájdžánská měna manat devalvovala o padesát procent. Stalo se tak poté, co země přešla na plovoucí kurz. Příčina propadu manatu je jasná – celosvětový pokles cen ropy.

EGAP nicméně odmítá, že by se měl v Ázerbájdžánu jakkoliv opakovat příběh kolabujícího rublu – vzhledem k silným garancím tamního ministerstva financí.

„V případě infrastrukturních projektů je tam partnerem českých exportérů přímo stát. A kupříkladu i financování dodávky autobusů do Baku garantuje ministerstvo financí,“uvádí mluvčí EGAP Hikelová.