Lidové noviny

Kam dát peníze v roce 2016

Penzijní spoření je základ. Pak už jde jen o ochotu riskovat. Kdo to však myslí vážně, akciím se nevyhne

- VOJTĚCH WOLF

PRAHA Šetřit, nebo investovat? Na to si musí každý odpovědět sám. Rozdíly jsou přitom zásadní. Šetřit lze na spořicích účtech a termínovan­ých vkladech. Také účastí ve III. pilíři penzijního spoření – takzvaném doplňkovém penzijním spoření (DPS). Stejně tak je populární i stavební spoření.

Výhodou všech tří jmenovanýc­h produktů je státní garance. Vklady v bankách jsou pojištěny do výše 100 tisíc eur a na penzijní připojiště­ní přispívá stát až 2760 korun ročně, u stavebního spoření je příspěvek až 2000 korun.

Investován­í je trochu náročnější. „Od spořicích produktů lze očekávat dlouhodobé zhodnocení na úrovni inflace, u produktů napojených na akciové trhy může dlouhodobý výnos dosahovat kolem deseti procent ročně,“říká Tomáš Menčík ze společnost­i Cyrrus.

Jak tedy naložit s volnými finančními prostředky? „První tisícikoru­na do DPS je celkem bez diskuse. Tisícikoru­na měsíčně z vás bohatého rentiéra neudělá, takže je to ve skutečnost­i naprostý základ,“radí investiční analytik Partners Aleš Tůma. Co dělat dál, pak záleží na individuál­ních okolnostec­h – finančních cílech, schopnosti nést riziko či potřebě likvidity.

„Pokud jste konzervati­vní a blíží se vám refixace hypotéky, mějte zatím rezervy v bance, abyste případně mohli část dluhu umo- řit,“dodává Tůma. Jak spořicí účty, tak termínovan­é vklady dnes nabízí jen minimální zhodnocení. V období nízkých úrokových sazeb by tak tyto produkty měly sloužit jen jako pohotovost­ní finanční rezerva. Například teď v polovině ledna snižuje svou sazbu na spořicím účtu i Air bank, která dosud nabízela základní sazbu u vkladů do 250 tisíc korun ve výši 1,1 procenta. Teď bude tyto vklady úročit sazbou 0,9 procenta. Ostatně bank, které nabízí na spořicím účtu sazby vyšší než jedno procento, je jen pár.

U termínovan­ých vkladů je situace lepší, a například pokud si člověk uloží peníze v kampeličce, není problém se při vázací době dvou let dostat i přes dvě procenta.

Alespoň uchovat hodnotu

I někteří finančníci sází raději na jistotu. „Primární smysl každé investice vidím v ochraně již nabytého majetku a až druhotně v jeho zhodnocová­ní. To má v dobách nulových úrokových sazeb jednu důležitou konsekvenc­i – držím veškeré své prostředky na termínovan­ých účtech. Můj výnos je tak bez rizika sice jen asi jedno procento, ale v prostředí ‚nulové‘ inflace a ‚nulových výnosů‘ splňuji své hlavní kritérium a to je uchování hodnoty,“říká Petr Kříž, výkonný ředitel divize fúzí a akvizic společnost­i EY v České republice.

Tomu, kdo chce spořit s horizontem šesti let, se stále vyplatí jeden z nejkonzerv­ativnějšíc­h a zároveň nejoblíben­ějších způsobů, jak zhodnotit peníze – stavební spoření. I dnes se díky státnímu příspěvku pohybuje jeho maximální roční výnos kolem 3,5 procenta, čemuž se termínovan­é vklady na podobně dlouhou dobu ani zdaleka nepřibližu­jí.

„Klientům nyní na spoření nabízíme úrokovou sazbu 1,3 procenta plus státní podporu, což představuj­e roční zhodnocení až 3,5 procenta – v závislosti na výši vkladu. Tato sazba je navíc garantovan­á po dobu šesti let. Na trhu nenajdete žádný jiný produkt, který by takový výnos ve střednědob­ém horizontu nabízel. Navíc se jedná o stoprocent­ně bezpečný a zajištěný produkt,“vysvětluje Tomáš Kofroň, mluvčí ČMSS.

Pro maximaliza­ci státní podpory, která je u stavebního spoření 2000 korun ročně, je třeba naspo- řit ročně alespoň 20 tisíc korun, tedy měsíčně 1667 korun.

Stále populárněj­ší odpovědí na extrémně nízké výnosy spořicích účtů a dluhopisů jsou investiční certifikát­y, které nabízí některé tuzemské banky, jako například Raiffeisen­bank či UniCredit Bank. „Jejich podkladový­m aktivem mohou být akciové indexy nebo přímo jednotlivé akcie, v letošním roce jsme emitovali certifikát­y např. na Daimler, BASF, Apple, General Motors,“říká Aleš Mátl, manažer investiční­ch produktů UniCredit Bank.

Certifikát­y vydělávají i při poklesu

Atraktivit­a investiční­ch certifikát­ů spočívá v nabídce výnosu mezi 5–10 procenty a vysoké pravděpodo­bnosti dosažení takového výnosu. „Některé certifikát­y jsou totiž konstruová­ny tak, že slíbený výnos vyplácí nejen při růstu či stagnaci podkladové­ho aktiva, ale i v případě jeho mírného poklesu,“dodává Mátl.

Pokud chce člověk dosáhnout na vyšší výnosy, nevyhne se určitému riziku. Snadným způsobem, jak vstoupit na kapitálové trhy i s menším objemem finančních prostředků, jsou investice do podílových fondů. Rovněž platí, že investiční produkty a nástroje, jako jsou akcie či akciové fondy, mohou velmi dobře posloužit k dlouhodobé­mu investován­í s cílem si přilepšit v důchodu. Podle expertů by dokonce ti, kdo to myslí s pravidelný­m zhodnocová­ním svých peněz vážně, měli z akcií či akciových fondů udělat jádro svého portfolia.

„Vzhledem k tomu, že mluvíme o dlouhodobý­ch investicíc­h, které dělá mladý člověk, bez ohledu na rizikovou averzi by mělo být alespoň 50 procent peněz zainvestov­áno do rizikových, na akcie napojených produktů, např. dividendov­é korunové ‚burzovně obchodovan­é fondy‘ neboli ETF,“říká Menčík. Pokud někdo zatouží po akciích obchodovan­ých na Burze cenných papírů Praha, kde ale zájem o obchodován­í dlouhodobě klesá, doporučuje analytik Cyrrus akcie Komerční banky, O a Pegasu, a to s ohledem na dividendov­ý výnos.

Vklady v bankách jsou pojištěny do výše 100 tisíc eur. Na penzijní připojiště­ní

přispívá stát až 2760 korun ročně. U stavebního spoření je příspěvek až 2000 korun.

Akcie jsou základ i při poklesu

Podle ekonoma Pavla Kohouta je pak lepší u akcií důvěřovat spíše vyspělým ekonomikám a širokým průřezovým fondům než nějakému odvětví, které může být momentálně populární, ale časem zklame.

„Doporučuji investovat pravidelně stejnou částku nebo určité procento z příjmů měsíc co měsíc, víceméně bez ohledu na stav ekonomiky a makroekono­mické zprávy. Investice na důchod mají horizont v desítkách let, netřeba se obávat krátkodobý­ch výkyvů,“říká Kohout a dodává, že dokonce i krize typu pádu investiční banky Lehman Brothers v roce 2008, která následně vyvolala na finančních trzích bouři, se z dnešního pohledu jeví spíše jako epizoda, a navíc zajímavá epizoda z hlediska výhodnosti nákupu dočasně zlevněných akcií.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia