Spoření na penzi již od narození
PRAHA Penzijní připojištění aspiruje na letošní hit drobných střadatelů. Podmínky, které zákonodárci schválili těsně před koncem loňského roku, ho totiž značně zatraktivňují. Nově si budou moci na důchod v těchto fondech, jimž se říká účastnické, spořit i děti, a to už od narození. Respektive jim tam budou peníze vkládat jejich rodiče či třeba prarodiče. V současné etapě nízkých úroků za jakékoliv vklady tak budou moci i děti profitovat ze státního příspěvku, který dosahuje až 230 korun měsíčně, a to při tisícikorunové úložce.
Při rentě se neplatí daň
Ve svých 18 letech si pak budou moci mladí vybrat třetinu vkladů. Musí ale splnit dvě podmínky: spořili si nejméně deset let a nezměnili v posledních dvou letech před plnoletostí penzijní společnost. K uzavření nebo změně smlouvy dětí nebudou jejich rodi- če potřebovat souhlas soudu, jak to obecně v těchto případech stanoví občanský zákoník.
Ale tím výčet lákadel nekončí. „Další atraktivní změnou je zafixování věku pro výplatu na 60 letech,“vypočítává mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. Do konce loňského roku si lidé totiž mohli nechat peníze vyplatit až s odchodem do důchodu. Zároveň ti, kteří se rozhodnou, že si úspory nechají vyplácet formou alespoň desetileté renty, budou mít výnosy osvobozeny od daně. „Uvedené změny by mohly být pro klienty pozitivní hlavně z pohledu větší jistoty nejen v samotném produktu, ale také v tom, že se nebude výplata odvíjet od neustále se měnícího důchodového věku,“míní analytička společnosti Swiss Life Select Anežka Kneeová.
Lidé, kteří si budou v důchodových fondech ukládat alespoň tři tisíce korun měsíčně, mohou také profitovat z vyšších daňových úlev. Dosud si mohli od daňového základu ročně odečítat až 12 ti- síc korun, od roku 2018 to bude již dvojnásobek.
Úbytek klientů se zastaví
„V první fázi by zatraktivnění mohlo přilákat takový počet nových zájemců o spoření na penzi, že by se srovnal počet lidí, kteří do třetího pilíře vstupují a kteří už si naspořené peníze vybírají,“doufá Sedláček. Podle posledních výsledků za loňský třetí kvartál totiž penzijní připojištění v již uzavřených, tzv. transformovaných fondech opustilo bezmála 70 tisíc lidí, ovšem v doplňkovém důchodovém spoření, neboli v účastnických fondech, přibylo jen 32 tisíc klientů. Jejich nárůst tak zatím dlouhodobě nestačí vyrovnávat celkový úbytek.
Zároveň nová pravidla motivují i firmy, které svým pracovníkům poskytují příspěvek na penzijní připojištění. Daňová úleva pro zaměstnavatele se zvýší na 50 tisíc z dosavadních 30 tisíc korun ročně. To je zřejmě dostatečný limit, protože průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 696 korun měsíčně a na doplňkové penzijní spoření 801 korun. Ze štědrosti zaměstnavatelů ovšem profituje jen pětina klientů.
Čerstvé změny přinášejí pozitiva i pro penzijní společnosti. Vzroste jim totiž poplatek za správu a odměny z podílu na zisku. „Zvýšení poplatků bude pro klienty na jedné straně znamenat několik desítek korun ročně navíc, bude mít ale také pozitivní efekt,“míní Sedláček. Některé investiční příležitosti a cenné papíry byly totiž pro penzijní společnosti ztrátové, protože za ně musely platit vysoké poplatky. Pro účastníky penzijního spoření tak byly nedostupné, byť by mohly nabízet zajímavé zhodnocení.
Nově si budou moci na důchod spořit i děti. Budou tak profitovat ze státního příspěvku, který
dosahuje až 230 korun měsíčně.
Zlepší se zhodnocení fondů?
Novela zákona rovněž rozvolnila přísná pravidla pro investování uložených peněz. Například dosud mohly penzijní společnosti investovat do fondů kolektivního investování jen 35 procent hodnoty majetku fondu, nově to bude až 60 procent. „Penzijní společnosti také budou moci využít i doposud zakázané investice do indexových fondů. Tím by mohly dosáhnout stabilnějších výsledků a zároveň i vyššího zhodnocení pro své klienty,“vysvětluje Kneeová.
V transformovaných uzavřených fondech si dosud spoří 4,3 milionu lidí. Nové účastnické fondy evidují zatím jen 330 tisíc klientů.