Neberme lidem možnost bránit se
Bruselský návrh na odzbrojení slušných občanů je vodou na mlýn útočníků, kteří si mohou opatřit zbraň nelegálně přímo v Bruselu, říká prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Jeden z nejznámějších černých trhů se zbraněmi je totiž na tamním nádraží Gare du Midi.
Evropská komise loni v listopadu navrhla zákaz prodeje samonabíjecích zbraní civilistům. Co ji k tomu vedlo?
Odborná veřejnost je tímto návrhem zděšena a nikdo není schopen dát logické vysvětlení, proč vznikl. To, že tento návrh Evropská komise předložila několik dní po brutálních útocích v Paříži, které teroristi provedli nelegálními zbraněmi, svědčí o nekompetentnosti eurokomisařů. Domnívám se, že Komise chce odvést pozornost veřejnosti od palčivých problémů, které není schopna řešit.
LN Jaké problémy máte na mysli?
Jde především o zhoršující se bezpečnostní situaci v zemích Evropské unie, příliv nelegálníchmigrantů, výrazný nárůst kriminality, černý trh s nelegálními zbraněmi či o rozbujelou byrokracii vedoucí k poklesu výkonnosti ekonomiky v EU. S tím si evropští komisaři nevědí rady, proto odvádějí pozornost veřejnosti ve stylu filmu Vrtěti psem. Neumí potrestat gaunery, tak trestají slušné občany. Přitom jakékoliv omezení práva občanů držet legální zbraň nahrává potenciálním útočníkům.
LN V čem jsou samonabíjecí zbraně pro své držitele rizikovější než kulovnice nebo brokovnice?
Pro držitele legální samonabíjecí zbraně není tato o nic rizikovější než jakákoli jiná zbraň. Zranění způsobená špatnou manipulací s loveckou kulovnicí jsou kvůli výkonnému loveckému náboji mnohem nebezpečnější než zranění způsobená méně výkonnými náboji v samonabíjecí zbrani.
LN V čem jsou tyto zbraně rizikovější pro útočníka, který držitele zbraně ohrožuje? Čím zvyšují obranné schopnosti?
Samonabíjecí zbraně dávají přepadenému, který mnohdy není špičkově vycvičen ani nebývá excelentní střelec, větší šanci se útočníkovi ubránit. Navíc mají výrazný psychologický efekt, který mnohého kriminálníka odradí od útoku, když takovou zbraň uvidí v rukou vyhlédnuté oběti.
LN Existují v Česku ruční střelné zbraně, které si držitel zbrojního průkazu nesmí pořídit?
Samozřejmě. Jsou to takzvané zakázané zbraně, tedy zbraně, které se nepovažují za běžně využitelné pro civilní účely. Jako příklad lze uvést dělostřelecké zbraně, plně automatické, ale třeba i tlumiče výstřelu. Chce-li nějaký občan takové zbraně vlastnit ke sběratelským účelům, může policii požádat o výjimku, na kterou ale nemá právní nárok.
LN Je seznam zakázaných zbraní optimální, nebo příliš přísný?
Za nešťastné lze považovat, že zakázané jsou i laserové zaměřovače. Přitom tato zařízení namontovaná například na samonabíjecí pistole by dala větší šanci napadenému ubránit se útočníkovi, nehledě na psychologický efekt, kdy červený bod na těle útočníka by jeho samotného mnohdy odradil od pokračování v útoku.
Musíme si uvědomit, že napadený bývá ve velkém stresu, a kdyby měl na zbrani takovýto zaměřovač, mohl by mířit například na rameno či nohu útočníka. Bez této pomůcky většinou směřuje výstřel doprostřed těla, kde pak zranění mohou být smrtelná. Paradoxně zákaz takovéhoto doplňku vede k většímu počtu smrtelných zranění.
LN Je nutný zbrojní průkaz pro nákup kuše nebo luku, když tyto zbraně mohou být smrtelně nebezpečné?
Takzvané mechanické zbraně, u nichž je napínací síla větší než 150 newtonů, jsou zbraněmi kategorie D. Patří tedy do stejné kategorie jako větrovky či paintballo- vé zbraně. Nikde se neregistrují, a aby je někdo mohl vlastnit, stačí, když je plnoletý a způsobilý k právním úkonům. K jejich nákupu není nutný zbrojní průkaz.
LN Jaký způsob ochrany osoby a majetku byste laikům doporučil, zvláště mimo velká města?
Doporučil bych samonabíjecí zbraň. Do městských bytů stačí samonabíjecí pistole, ale na samotě daleko od vesnice bych neváhal a pořídil bych si samonabíjecí pušku třeba typu CZ 858 Tactical, klidně trochu „vytuněnou“a vybavenou aspoň kolimátorem.
LN Co je kolimátor a kolik stojí?
Optický doplněk zbraně, který může nahradit standardní mířidla, tedy hledí a mušku. Zjednodušeně se dá říci, že jde o zařízení podobné malému puškohledu, které ale nezvětšuje obraz a funguje na jiném principu než puškohled. Jeho výhodou je, že při střelbě máte obě oči otevřené, což vám umožňuje vidět vše, co se okolo děje, a zároveň rychleji a snadněji mířit. Je vhodný pro střelbu na pohybující se cíl a obecně zvyšuje pravděpodobnost zásahu. Ceny nejběžnějších se pohybují od jednoho do šesti tisíc korun.
LN Koncem loňského roku bylo v Česku podle policejních statistik registrováno 800 tisíc legálně držených zbraní. Lze odhadnout, kolik je v Česku těch nelegálních?
Mezi lidmi může být relativně velké množství nelegálních zbraní. Vždyť jen za poslední dvě zbraňové amnestie občané odevzdali přes 13 tisíc zbraní.
LN Kde se tyto zbraně vzaly?
Jejich původ hledejme v historii. Množství zbraní se mezi lidmi objevilo po první světové válce. Po druhé světové válce se toto množství znásobilo. K tomu připočtěme lovecké zbraně, které se v rodinách dědily z otce na syna a nikdo je nikdy neregistroval. Kolik takových zbraní je dnes mezi lidmi, se odhaduje těžko. Spodní hranice bude několik desítek tisíc, horní přes milion.
LN Jak velký je černý trh se zbraněmi v Česku?
Černý trh je jen zlomek tohoto objemu a jde o úplně jiné zbraně. Pravděpodobně půjde hlavně o pušky AK-47 (kalašnikov), které se na naše území mohly dostat balkánskými mafiemi. Také při odchodu sovětských vojsk z našeho území mohla řada zbraní sovětských vojáků skončit na černém trhu. Ale to jsou jen domněnky.
Nejvíce se dnes mluví o černém trhu s nelegálními zbraněmi, který je na jednom z belgických vlakových nádražích – Gare du Midi v Bruselu. Tedy v jakémsi hlavním městě EU. Evropská komise by se měla raději zaměřit na to, jak takovýmto trhům zabránit než sepisovat směrnice směřující proti bezpečnosti vlastních občanů.