Stát chystá dotaci na sběr dešťové vody

Kvůli dlouhodobému suchu chce ministr životního prostředí Brabec omezit plýtvání vodou

PRAHA Stará plechová vana či rezavějící sud. Téměř každý dům měl kdysi pod okapem nádobu, kam stékala dešťová voda k zalévání. S příchodem moderních zahrad bez zeleniny ale ztratily smysl.

Zlepšovák minulých generací teď oprašuje ministerstvo životního prostředí. „Jde o to, naučit lidi zadržovat dešťovou vodu a ukázat jim, že to smysl má,“představuje svůj plán ministr Richard Brabec (ANO). Myšlence nahrává především současná globální změna, kdy se i Česko musí připravit na dlouhá období sucha, hodnota srážkové vody proto poroste.

Ideální představa je taková, že několikakubíkový plastový barel by výhledově mohla dostat každá domácnost. Ostatně, podobně už obecní úřady třetím rokem rozdávají lidem kompostéry na bioodpad, na něž z 90 procent přispívá EU. Jenže nádrže na dešťovou vodu už Brusel platit nechce.

„Bohužel, z evropských peněz to financovat nepůjde,“potvrdil LN ministr Brabec.

Resort životního prostředí proto zatím hledá zdroj, z něhož by případný nákup sudů na srážkovou vodu hradilo. Výhledově může jít o součást nového programu Modrá úsporám, který se má rozběhnout letos v létě. Jeho hlavním cílem je právě omezit plýtvání vodou a předcházet suchu.

Ministerstvo zatím spustilo pilotní projekt s názvem Chytrá obec, kam vložilo 50 milionů korun. Chce podpořit čerstvé a inova- tivní projekty, jež pomohou zadržet vodu v krajině. Až se Modrá úsporám rozjede naplno, k pokrytí žádostí bude mít celkově několik stovek milionů korun. Ty zatím půjdou především z rozpočtu Státního fondu životního prostředí.

Mizející voda je pro Českou republiku poměrně zásadní potíž. Jako ze „střechy Evropy“tu voda nejen rychle odtéká, ale se zvyšující se teplotou se navíc citelně odpařuje.

Podle Jana Daňhelky, náměstka ředitele Českého hydrometeorologického ústavu, i proto špatně funguje přirozené doplňování podzemních zásob. „Nemáme tolik vody, abychom s ní mohli plýtvat nebo se o ni nestarat,“prohlásil Daňhelka na páteční akci Voda a pracovní příležitosti.

Že je třeba vodu zachytávat všemi způsoby a neustále, potvrzují i další experti. „Lze předpokládat, že v budoucnu může docházet k závažnějším změnám v roční a sezonní dostupnosti vody. Může dojít k omezení zdrojů, navíc se očekává, že vyšší teploty způsobí zvýšenou poptávku, zvláště na zavlažování a zásobování měst. To povede k nárůstu konkurence o dostupné zdroje. Kromě povrchových zdrojů lze očekávat i změny vydatnosti podzemních zdrojů,“stojí ve studii o rizicích spojených s vodou vypracované Centrem pro životní prostředí a hodnocení krajiny Ekotoxa z loňského listopadu.

Mokřady i přehrady

I proto stoupá důležitost srážek jako náhradního řešení místo podzemních a povrchových vod. Musí se zpomalit jejich odtok do řek. Podle strategie ministerstva životního prostředí by se ve městech měly objevovat mokřady nebo jezírka, vyasfaltované či be- tonové plochy zase mají nahrazovat zatravňovací dlaždice či štěrkové trávníky. Jak upozorňují odborníci, změnit se ale bude muset kompletní vodní hospodářství. Prioritou je osvěžení suché a vyprázdněné české krajiny. Nejméně bolestivě se jeví přírodě blízká řešení. Například návrat kdysi rozoraných mezí či opětovné pokřivení uměle narovnaných toků. Jen tak se obnoví mokřady a nivy, které fungují jako houba.

A počítá se i s výstavbou přehradních nádrží, proti nimž protestují ochránci přírody. Vláda nedávno schválila přípravné práce na nových přehradách ve Vlachovicích na Zlínsku, Pěčíně v Královéhradeckém kraji a Senomatech a Šanově na Rakovnicku.

V přirozeném prostředí se do půdy a podzemních vod vsákne až polovina srážek. Asi 40 procent dešťové vody se odpaří a desetina odteče do potoků a řek. V zastavěných oblastech se však do podzemních vod dostane jen zhruba 15 procent srážek, neboť terén je nepropustný. Využití odtékající dešťové vody je i proto cílem rozmanitých projektů.

K jejímu zachycování neslouží jen obligátní sudy, trendem jsou i nadzemní nádrže a podzemní jímky, které chrání vodu před množením mikroorganismů a udržují relativně stálou teplotu. A to i v centrech velkých měst, jako je Postupimské náměstí v Berlíně, kde zachycená voda z nádrží slouží ke splachování záchodů a jako zásobníky vody pro hasiče.

Expertní projekt Počítáme s vodou uvádí i český příklad lanškrounské továrny, která svedenou vodu může využít ke splachování toalet pro 400 zaměstnanců nebo jí chladit hydraulické lisy.

V domácím prostředí lze dešťovou vodu využít také k úklidu, zalévání, a dokonce i k praní prádla – v tom případě navíc není třeba užívat změkčovadel. Projekt Počítáme s vodou popsal příklad Rudolfa Mencla, který ve svém domě investoval do takto komplexního využití dešťové vody.

„Máme vzájemně propojené plastové nádrže o velikosti šest krát jeden metr krychlový a do nich vede přívod ze střechy domu a garáže. Tím, že jsou umístěné ve tmě, voda zůstává čistá. Mezi nádrží a domácí vodárnou je filtr pro případné nečistoty,“říká Mencl. Takové využití předpokládá oddělené rozvody pitné a dešťové vody. Mencl věří, že jde i o ekonomicky výhodné řešení vzhledem k rostoucím cenám pitné vody.

Negativní stav zásob

Po loňském extrémním suchu, které jen zemědělce připravilo o téměř tři miliardy korun, a ve stovkách lokalit musely úřady zakázat zalévání zahrad či napouštění bazénů, hydrologové varovali před suchou zimou. To se do jisté míry potvrdilo. Úhrny srážek podle dat Českého hydrometeorologického ústavu byly v prosinci i lednu podnormální (v prosinci dokonce dosáhly jen 42 procent normálu). Projekt Intersucho proto musel upozornit: negativní stav zásoby vody v půdě přetrvává na osmi procentech území ČR, na 13 procentech musíme hovořit o anomálii. Navíc nejbližší čtyři týdny mají být srážkově podprůměrné. Nepříznivý je výhled v řadě oblastí Moravskoslezského a Olomouckého kraje a v enklávách ve středních Čechách. Negativní zůstává výhled i pro některé regiony východních, západních a zčásti i jižních Čech.

S přispěním Petra Bušty

Největší průměrný roční úhrn srážek – nejdeštivější místo: Bílý Potok (1705 mm), ve Slezsku Lysá hora (1532 mm).

Nejnižší průměrný roční úhrn srážek – nejsušší místo: Libědice (410 mm; okres Chomutov).

V domácím prostředí

lze dešťovou vodu využít také k úklidu, zalévání, a dokonce

i k praní prádla – v tom případě nejsou třeba změkčovadla

Největší naměřené denní srážky: 345 mm za 24 hodin (Bedřichov – Nová Louka, 29.–30. 7. 1897; Jizerské hory).

Největší naměřený měsíční úhrn srážek: 811,5 mm (Lysá hora, červenec 1997.

Největší naměřený roční úhrn srážek: 2202 mm (Kořenov-Jizerka, 1926; Jizerské hory).

Nejnižší naměřený roční úhrn srážek: 247 mm (Velké Přítočno, 1933; okres Kladno; Skryje, 1959; okres Rakovník).

Výhled: Z hlediska celkového úhrnu srážek považuje Český hydrometeorologický ústav období do 17. 4. za průměrné až slabě podprůměrné. Zpočátku by srážek mělo být podprůměrně, ale postupně jich bude přibývat.