Jak vlivná je čeština? Na webu stačí arabštině
PRAHA/CHICAGO Arabové tam mají 414 tisíc hesel, Češi 349 tisíc, což v oficiálním pořadí řadí Komenského jazyk na 26. globální wikipříčku.
Hrátky se statistikou nastolují otázku, zda a jak lze zjišťovat vliv jazyků v kvapně se měnícím světě. Jde to těžko, přesto se o to vědci z MIT a Harvardu pokusili.
Nezajímali se jen o počty mluvčích nebo ekonomickou sílu národů, ale zaměřili se na analýzu tzv. globálních jazykových sítí (GLN). Vycházeli ze tří struktur, pro něž je znalost jazyků klíčová: z knižních překladů, z editacíWikipedie a z aktivity uživatelů Twitteru.
„Zjistili jsme, že struktura těchto tří sítí (GLN) se soustředí kolem angličtiny jakožto globálního rozcestníku a kolem pár dalších ,hubů‘, mezi něž patří španělština, němčina, francouzština, ruština, portugalština a čínština,“uvedl tým vedený Shaharem Ronenem a Césarem A. Hidalgem v prestižním časopise PNAS.
Podle těchto matematiků a lingvistů souvisí jazyková významnost i s výskytem slavných osobností, které se v daném jazykovém prostředí pohybují. I to přispívá k vlivu jednotlivých jazyků a globální popularitě kulturního obsahu, který je v řeči vytvářen.
„Nezáleží jen na absolutním počtu mluvčích, ale spíše na tom, kdo oním mluvčím je,“píší vědci. A jako příklad uvádějí latinu, která v Evropě sloužila po stovky let jako lingua franca hlavně proto, že byla jazykem církve a propojených, vlivných elit.
Dnes je to bezpochyby angličtina, jak ukazuje složitý rozbor 2,2 milionu překladů v databázi Index Translationum (kterou vede organizace UNESCO), jazykové vazby editovaných článků na Wikipedii a „koexprese“uživatelů Twitteru, což je vyjadřování na sociální síti ve vícero řečech.
Čeština se mezi nejvlivnější jazyky světa pochopitelně nezapsala. V diagramech z MIT, které se věnují knižním překladům, je vidět, že české jazykové prostředí je vystaveno především vlivu anglických a německých knížek, naopak sama čeština má největší dopad na prostředí slovenské.
Na Wikipedii jsou česká hesla spřízněna s německými, částečně i ruskými a francouzskými odkazy, ale stejně jako celý svět je český web propojen hlavně s dominantní anglickou Wikipedií.
Měřeno absolutními čísly v počtu článků si čeština vede slušně – česká Wikipedie zaujímá 26. světové místo s 348 603 stránkami v českém jazyce. První je angličtina s 5,1 milionu článků, ovšem druhá je překvapivě švédština a třetí jazyk cebuano z Filipín. Co je to za nesmysl? Kde je čínština nebo arabština? Ty jsou v počtu wikistránek na 15., re- spektive 21. místě, ale cebuano není omyl.
Programátor Sverker Johansson totiž pro automatické vytváření článků vyvinul program Lsjbot, jenž umí založit, zkompilovat či přeložit do dotyčného jazyka až deset tisíc stránek denně! Ve švédské Wikipedii tentýž Lsjbot vyrobil asi třetinu hesel, což opět dokazuje, jak složité je zjišťovat vliv různých jazyků: nestačí algoritmy ani holé sčítání osob.
Ze 3,4miliardy lidí, kteří užívají dle odhadů internet, je anglicky mluvících zájemců nejvíce – asi 873 milionů čili čtvrtina. Následuje 704 milionů čínských uživatelů (pětina z celku) a pak čtvrtmiliarda lidí znalých španělštiny. Následuje arabština, portugalština (hlavně v Brazílii) a více než sto milionů „surferů“jedoucích na ruské a japonské vlně.
Česky umí i polovina krajanů
V reálu, mimo sítě, užívá češtinu kolem 11 milionů lidí. V drtivé většině (10,3 milionu) přímo v České republice, která je jedním z jazykově nejhomogennějších prostředí v Evropě. Podle odhadů ministerstva zahraničních věcí žijí další asi dva miliony Čechů v cizině. Nejvíce se jich usídlilo v USA, Kanadě, na Slovensku, v Chorvatsku a na Ukrajině. Kolik z nich ale umí i česky?
„Česky by dle mého odhadu mohla hovořit více než polovina. Ovšem těžko se to odhaduje. Někteří umí jen několik slov a jiní vládnou češtinou plynule slovem a písmem. Zejména v USA a Kanadě se jazyk hůře generačně předává. Naopak generačně se výborně tradoval u rumunských Čechů nebo u Čechů v Chorvatsku a v uzavřených ukrajinských venkovských komunitách,“řekl LN Zdeněk Uherek, ředitel Etnologického ústavu Akademie věd ČR.
Přestože si čeština nemůže nárokovat výrazný vliv, snaží se Česko pečovat o svůj jazyk i své kulturní dědictví v zahraničí. Vedle samostatných kateder slavistiky na významných univerzitách (Oxford, University College London, Yale, Berlín, Soul) totiž ministerstvo školství prostřednictvím Domu zahraniční spolupráce (DZS) podporuje ve 25 zemích čtyř kontinentů 40 lektorátů, takže česky se lze naučit nejen na řadě míst Francie či Polska, ale i v Pekingu, Dillí a Nebrasce.
Málo je známo, že lektoři míří dokonce i za českými enklávami. „Ve školním roce 2015/16 je ke krajanským komunitám do zahraničí aktuálně vysláno čtrnáct učitelů. Tradičními destinacemi jsou Chorvatsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko a Ukrajina,“říká Jitka Valchářová z DZS.
Od roku 2004 působí několik češtinářů též v Jižní Americe (Argentina, Brazílie a Paraguay). Poslední čtyři roky pak učí jeden kantor češtinu v americkém Chicagu a od ledna 2014 působí učitelka přímo u protinožců: v Austrálii a na Novém Zélandu.