Nový zákoník práce psala ruka praxe
České pracovní právo čeká velká změna. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo k připomínkování rozsáhlou novelu zákoníku práce, která přináší zcela nové možnosti pro zaměstnance i zaměstnavatele. V čele přípravného týmu stál šéf legislativního odboru Petr Hůrka.
LN MPSV připravilo novelu zákoníku práce, největší od roku 2007, kdy ten stávající vstoupil v účinnost. Co bylo impulzem?
Z hlediska množství okruhů, které řeší, je to největší novela současného zákoníku práce z roku 2006. Impulzem byly ohlasy z praxe a snaha nechat prostor pro dohodu smluvních stran tam, kde je to možné, ale zároveň zachovat vysoký standard ochrany zaměstnanců. Novela především reaguje na to, že se za poslední roky v pracovním životě vyvinuly formy výkonu práce, které právo buď neumožňovalo vůbec, nebo je výrazně komplikovalo. Prvním bodem je uvolnění režimu pro top manažery, kteří získají svobodu v rozvrhování pracovní doby. Druhou důležitou změnou je zakotvení obecných pravidel pro práci z domova přímo v zákoně. To by mělo umožnit lépe kombinovat „home office“a práci na pracovišti, a to i v rámci jednoho týdne nebo jediného pracovního dne.
LN Co se konkrétně na práci z domova mění?
Rozšiřujeme prostor, aby si v dohodě zaměstnavatel a zaměstnanec sjednali, kolika hodin se „home office“bude týkat, jak se bude doplňovat s prací na pracovišti a zda bude dodržován harmonogram pracovních směn nebo zda si bude zaměstnanec rozvrhovat pracovní dobu sám. Při tomto větším prostoru pro dohodu ale zákon bude garantovat určitý standard pro zaměstnance. Především se napevno stanoví, že zaměstnavatel nese veškeré náklady, které zaměstnanci kvůli výkonu práce z domova vznikají. Půjde třeba o zajištění dostatečného interneto- vého připojení nebo koupi notebooku či potřebného softwaru. Ale je to vždy na zaměstnanci, aby vyčíslil a prokázal náklady, kterému skutečně vznikly. Zachována je samozřejmě také jeho odpovědnost za pracovní úrazy a nemoci z povolání. To však není nic nového, pouze konstatování již existujících povinností.
LN Práce z domova je obvykle chápána jako flexibilní benefit, který vyhledávají mladí lidé. Experti ale říkají, že je to výhodné i pro lidi, kteří o někoho pečují. Jde i o tento sociální aspekt?
Je to jedna z důležitých výhod práce z domova, vytváří totiž větší prostor pro časové i místní skloubení pracovních a soukromých záležitostí. Umožňuje pracovat i lidem, kteří by jinak nemohli pracovat na plný úvazek, nebo dokonce vůbec. Důvodů může být mnoho, typicky jde o zdravotní indispozice nebo dlou- hodobou péči o dítě či někoho v rodině. Takový člověk nemůže každý den trávit v práci, přitom své úkoly by mohl bez problémů splnit z domova s využitím informačních a komunikačních technologií. Zvláště kdyby si mohl alespoň částečně sám rozvrhnout, kdy práci odvede.
LN Velkou pozornost vzbudil nový výpočet dovolené. Je to něco, čeho si zaměstnanci všimnou?
Byl bych rád, kdyby zaměstnanci už nepociťovali žádnou nespravedlnost v délce dovolené dvou lidí jako dnes. Chceme nastavit jednoduchý výpočet, který zajistí rovnost, spravedlnost a transparentnost. Jejím účelem je poskytnout pracovní volno za určitou odpracovanou dobu, čemuž by měl odpovídat i výpočet. Navrhujeme, aby jakmile člověk odpracuje určité penzum hodin, tak mu vznikne právo na určité penzum hodin dovolené. Jde o to, že kdo si odpracuje svou týdenní pracovní dobu, vznikne mu právo na jednu dvaapadesátinu dovolené, které je ročně čtyři až pět týdnů. Není rozhodující, kolik dnů jsem pracoval nebo kolik měsíců jsem v pracovním poměru, nýbrž kolik hodin jsem reálně odpracoval. Samozřejmě za výkon práce se nadále počítá i většina překážek v práci.
LN Můžete uvést příklad?
Dejme tomu, že mám úvazek 40 hodin týdně, ale pracovní doba je rozvrhována nerovnoměrně. Takže pokud pracuji málo, právo na „týdenní“dovolenou vznikne až třeba po dvou nebo třech týdnech. Naopak se může stát, že když budu rozvrhem směn velmi vytížen, tak svou týdenní pracovní dobu odpracuji za tři dny. Nová úprava bude zkrátka lépe reagovat na flexibilní formy rozvrhování pracovní doby. LN Velmi flexibilními způsoby zaměstnávání jsou dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Teď navrhujete, aby lidé pracující na dohodu o pracovní činnosti měli zaručenou mzdu dle druhu práce, a dokonce i dovolenou. Nesníží to atraktivitu těchto dohod?
Dohody o pracích mimo pracovní poměr jsou české a slovenské specifikum a jsou oproti pracovnímu poměru extrémně flexibilní. Což je dáno mimo jiné tím, že v českém právu je velmi ostrá hranice mezi pracovněprávními vztahy a jakýmikoliv jinými. To je vidět třeba na tom, že za takzvaný švarc systém hrozí pokuta až deset milionů korun! To v Evropě příliš obvyklé není. Proto se vytvořily dohody, aby se nabídl kompromis mezi „nepracovními“vztahy, jako například smlouvou o dílo, a regulérním – a rigidním – pracovním poměrem, při zachování výkonu závislé práce.
LN Jinak by dnešní „dohodáři“pracovali načerno?
Přesně tak, to je velmi důležitý argument ve prospěch dohod. Ale na druhou stranu je třeba garantovat lidem pracujícím na DPP a zvláště na DPČ alespoň minimální ochranu, protože flexibilita je u nich až příliš velká. Z hlediska evropského práva je nepřijatelné, aby „dohodář“neměl garanci na přestávky na jídlo a oddech či nepřetržitého odpočinku v týdnu. A není fér, když v pracovním poměru existuje minimální mzda pro různé druhy práce, zatímco u dohod je garantována jen základní minimální mzda, která dnes činí 9900 korun.
LN A dovolená?
Obecně platí zásady rovného zacházení a spravedlivého odměňování. A mezi polovičním úvazkem a DPČ nemusí být z hlediska objemu práce žádný rozdíl. Tak není fér, aby jeden měl plnou dovolenou a druhý vůbec žádnou.
LN Nesmažou se úplně rozdíly mezi DPČ a polovičním úvazkem v pracovním poměru?
Řada flexibilních prvků u DPČ zůstane zachována. Jde především o to, že nerozvrhujete pracovní dobu dopředu, a jde tedy o práci na zavolanou. Dohodu také můžete velmi snadno rozvá- zat, neplatíte ani žádné příplatky. Když jde „dohodář“pracovat na noční směnu na Štědrý den, stále mu náleží jen jeho základní hodinová mzda. A zde se nic měnit nebude. Na druhou stranu, pokud si chcete zaměstnance udržet a dlouhodobě na něm stavět, pracovní poměr je jednoznačnou volbou.
LN Není to ale pro lidi pracující na DPČ nespravedlivé?
Podívejte, ono se dlouho diskutuje o tom, že by zůstala jen dohoda o provedení práce, ale navýšil by se maximální počet hodin za rok ze 300 třeba na 500. Ale dnes jde na DPČ odpracovat přes 1000 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele, takže reálně by její zrušení znamenalo výrazné omezení stávající flexibility.
LN Novela má výslovně vyloučit rozhodčí doložky v pracovním právu. Jde o to, že se to dnes zneužívá?
Jde hlavně o to, že pracovní poměr je dost specifické právní pouto. Člověk je po podstatnou část života v podřízeném postavení vůči svému zaměstnavateli, který jej řídí, úkoluje, kontroluje a hodnotí. Současná podoba rozhodčího řízení není adekvátním způsobem řešení pracovních sporů. Ale je třeba říci, že nechat to do budoucna jen na soudech také není ideální, protože nedovedou rychle řešit některé menší spory. Rádi bychom ve spolupráci s experty z univerzit i od sociálních partnerů vymysleli rychlý alternativní způsob řešení pracovních sporů, který by ale zohledňoval specifika pracovního práva. Do sporu by měl zasahovat stát a zároveň by se jej měli účastnit zástupci sociálních partnerů, tedy odborů i zaměstnavatelů.
Přední český odborník na pracovní právo.
Je šéfem legislativy na ministerstvu práce a sociálních věcí a také předsedou komise pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení Legislativní rady vlády.
Působí jako docent na Právnické fakultě UK, věnuje se i lektorské a konzultační činnosti.