Slovní druhy II.
Slovesa a jejich časování ČESKÝ JAZYK 9. TŘÍDA
Slovesa jsou ohebná slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu. Ve větě jsou nejčastěji přísudkem, mohou ale být i podmětem, předmětem, přívlastkem či doplňkem. Slovesa se časují a v určitém tvaru vyjadřují osobu, číslo, způsob, čas a rod. Vid, slovesnou třídu a vzor lze určit i u sloves v neurčitém tvaru (infinitiv apod.).
Jednoduché tvary sloves jsou vyjádřeny jedním slovem, případně doplněny o zvratné zájmeno. Složené tvary jsou vyjádřeny více slovy. Rozlišujeme slovesa plnovýznamová, která mají sama o sobě věcný význam, a pomocná, kam vedle vlastních a sponových sloves patří také modální a fázová ( být, bývat, stát, stávat se, mít, mívat, chtít, moci, muset, smět, začít, začínat, přestat, zůstat, ustat).
Osoba vyjadřuje, zda je podmětem mluvčí (1. osoba), posluchač (2. osoba) nebo někdo další, případně že jde o neosobní děj či všeobecný podmět (3. osoba).
Číslo dělíme na jednotné a množné.
Způsob popisuje vztah slovesa ke skutečnosti či záměru. Rozlišujeme způsob oznamovací, podmiňovací a rozkazovací.
Slovesa v oznamovacím způsobu ovlivňuje čas děje ( přítomný, minulý, budoucí).
K plynutí času se také vztahuje vid, který vyjadřuje ukončení či průběh děje. Dokonavá slovesa vyjadřují ukončení děje a netvoří přítomný čas. Nedokonavá vyjadřují průběh děje ve všech časech. Budoucí čas se vytváří pomocí slovesa být a infinitivu ( budu utíkat). Slovesa vytváří často vidové dvojice ( nosit – nést). Děj, který aktivně vykonává pod- mět, je činný. Děj, který je na podmětu vykonáván, je trpný.
Podle tvaru koncovky 3. os. jedn. čísla oznam. způsobu (přít. času u nedok. a bud. času u dok.) dělíme slovesa do pěti tříd. V každé třídě se ještě podle tvaru 3. os. jedn. čísla v min. čase určuje vzor. 1. třída zahrnuje slovesa zakončená na -e a dělí se na tvrdé ( nese – nesl, bere – bral) a měkké vzory ( maže – mazal, peče – pekl, umře – umřel). 2. třída je ukončena na -ne ( tiskne – tiskl, mine – minul, začne – začal), 3. třída má tvar -je ( kryje – kryl, kupuje – kupoval), 4. třída -í ( prosí – prosil, trpí – trpěl, sází – sázel), 5. třída -á ( dělá – dělal). Slovesa být, jíst, vědět, vidět, mít, chtít a jít jsou nepravidelná a třída ani vzor se u nich neurčuje.
Nenechte se splést
Rod podmětu ovlivňuje pravopis i/y v množném čísle minulého času (podle shody přísudku s podmětem). Ve všech ostatních koncovkách píšeme -i. Žáci často zaměňují podstatná a přídavná jména vyjadřující činnost za slovesa ( skákání, vyhovující) a chybně určují slovesný tvar ve 3. os. min. času jako jednoduchý. Matou je i dokonavá a nedokonavá slovesa v přítomném a budoucím čase ( zamává – bude mávat – oba tvary budoucího času).
Často se zapomíná, že rozkazovací způsob tvoří jen 2. os. v obou číslech a 1. os. množného čísla. Žáci zaměňují tvar rozkazovacího a oznamovacího způsobu ( přestaneš místo přestaň). Pro určení slovesné třídy existuje mnemotechnická pomůcka Že- bída.