Gauckova choulostivá návštěva v Číně
Čínští hostitelé slíbili někdejšímu disidentovi z východního Německa a současnému prezidentovi Joachimu Gauckovi otevřenost v rozhovorech. Ovšem za zavřenými dveřmi.
PEKING/BERLÍN Hovoří se o ní jako o nejchoulostivější zahraniční návštěvě německého prezidenta Joachima Gaucka.
Bývalý protikomunistický aktivista, který označuje svobodu za hlavní téma svého veřejného působení, přijel do země, jejíž vedení svobodu omezuje. Ochránci lidských práv poukazují na vlnu zatýkání, která postihla Čínu od loňského léta.
I proto bude Gauckova pětidenní oficiální mise v Čínské lidové republice jiná než podobné návštěvy z Evropy. Při nich jde totiž zpravidla o mnohamilionové hospodářské kontrakty.
O ekonomických vztazích a například i o výměně studentů bude sice v Číně jednat i Gauck. Před cestou si ovšem vymohl, že se sejde se zástupci občanské společnosti, představiteli církví a zúčastní se velikonoční bohoslužby v katedrále v Xi'anu.
Během letošního roku se tak v Číně vystřídá téměř celá německá politická špička: po prezidentovi se do Číny chystají i šéf parlamentu nebo ministr zahraničních věcí. A kancléřka Angela Merkelovámá dokonce v plánu přijet letos do země hned dvakrát: poprvé v květnu na společné čínsko-německé vládní konzultace a podruhé v září, kdy se zúčastní summi- tu dvaceti nejvyspělejších zemí světa G20.
Dle analytika Björna Conrada z berlínského think tanku Merics nebyla příprava aktuální Gauckovy cesty vůbec jednoduchá.
Jak uvedl pro zpravodajskou stanici Deutsche Welle, o některých bodech plánovaného programu se německá a čínská strana přely a Gauck prý musel v několika případech ustoupit.
Přesto ale čínská strana o jeho návštěvu velmi stála. Nakonec souhlasila i s tím, aby kritický tý- deník Caixin Weekly uveřejnil ještě před Gauckovým příletem rozhovor, kde prezident uvedl, že bude hovořit jak o tom, co Němce a Číňany spojuje, tak i o tom, kde se neshodnou.
„Jako mladý farář organizoval církevní akce poskytující lidem, kteří nesouhlasili s režimem, prostor pro diskuse. Za to ho orgány sledovaly a kontrolovaly,“uvedla k tomu v doplňujícím textu redakce týdeníku.
Gauckovu minulost před rokem 1989 nastínil i oficiální de- ník čínských komunistů, list Žen-min ž'-pao. Ten ho představil jako „bývalého faráře a někdejšího představitele opozice“a krátce se o něm zmínil i jako o šéfovi archivu schraňujícího materiály východoněmecké státní bezpečnosti (Stasi).
I proto byla očekávání v souvislosti s cestou německého prezidenta do Číny značná. Doprovázely ji apely, aby se v rozhovorech smístními politiky zasadil ve prospěch pronásledovaných opozičních aktivistů a právníků.
Podle think tanku Merics chce Gauck čínskému vedení předložit seznam pronásledovaných členů opozičních hnutí.
Číňané dávají Německo za vzor Japonsku
Naposledy přijel německý prezident na návštěvu Číny před šesti lety. Deutsche Welle k tomu uvádí, že čínské vedení zvalo Joachima Gaucka opakovaně. Naposledy na podzim, kdy si přálo, aby se prezident zúčastnil oslav při příležitosti sedmdesátého výročí kon- část čínského území. Dle názoru Pekingu má prý Tokio znovu imperiální ambice.
Za nejdůležitější část Gauckovy návštěvy v Číně je považován jeho plánovaný projev před tisícovkou studentů na univerzitě Tongji v Šanghaji.
Tu kdysi v roce 1907 založil německý lékař Erich Paulun. Projev je naplánován na středu dopoledne. Dle analytiků Merics je možné, že se Gauck před studenty zmíní o svobodě médií a o kritizovaném zákonu, který by měl v Číně omezit činnost zahraničních nevládních organizací.
Pokud by vešla norma v platnost, byla by výrazně omezena činnost nevládních organizací, které by se musely nově podřídit státní kontrole.