Dočasný pobyt
BLAHOSLAV HRUŠKA
Premiér je unesen ruskou zásahovou jednotkou a pod tlakem přinucen podepsat dohodu o „dočasném pobytu“okupantů. Amerika se zcela stáhne ze hry, z Evropy přichází vyjádření solidarity, žádný světový státník ale tvrdě neprotestuje. Politici doma varují před provokacemi a lžou si do kapes, když argumentují, že dokud v zemi Rusové nejsou přímo u vlády, nic tak strašného se neděje. Československo roku 1968? Omyl, Norsko blízké budoucnosti. Expozé televizního seriálu Okkupert (Okupováno), který loni běžel v norské TV2 a před nedávnem završil úspěšné tažení na Netflixu, až mrazivě připomíná konec československého pokusu o „obrodný proces“.
V televizním politickém thrilleru, jehož první díly psal veleúspěšný autor detektivek Jo Nesbo, už pochopitelně nejde o zradu ideologie a ujařmení vzpurného satelitního státu, ale o mnohem žádanější komodity – ropu a zemní plyn.
Norsko v čele se zeleným premiérem Jesperem Bergem po ničivém hurikánu Maria oznámí, že končí s těžbou fosilních surovin. Jenže to se nelíbí v Bruselu, a EU proto za zády Norů vyjedná tichou ruskou intervenci. Geopolitická hra se ale zvrtne, a tak desetidílný Okkupert líčí Norsko, které dosud pravidelně vyhrává žebříčky štěs- tí a spokojenosti obyvatel, jako temnou zemi plnou únosů, vydírání, korupce a také bojůvek, které chtějí navrátit své vlasti původní slávu.
Již loni na podzim norský seriál pobouřil Kreml, který prostřednictvím svého velvyslance zaslal norské vládě protestní nótu. Autoři se prý „v duchu nejhorších tradic studené války rozhodli děsit norské publikum neexistující hrozbou z Východu“.
V době, kdy EU debatuje, jak dál s ruskými sankcemi, které v polovině roku vyprší, je norský seriál samozřejmě velkým politikem. TV2 je sice komerční televize a samotný seriál je fikce, některé kulisy jsou ale reálné. Tak třeba sídlo norského státního olejářského gigantu Statoil, který v Okkupert vystupuje v roli úřadu vlády. A představitel Berga, herec Henrik Mestad, není nepodobný reálnému norskému expremiérovi Jensu Stoltenbergovi.
Seriál Okkupert byl kromě Netflixu prodán také do dvanácti zemí EU. A to včetně Estonska nebo Polska, které mají s prosazováním ruských zájmů neblahé historické zkušenosti. Bude zajímavé sledovat, jak se k norskému seriálu postaví Česká televize. Ta se v případě zahraničních kasovních trháků s obří sledovaností, kterým Okkupert bezesporu je, prozatím chovala podle hesla pozdě, ale přeci. Nakonec koupila jak dánský Zločin, tak americký Dům z karet.
Okkupert je větší kalibr. Nejoblíbenější a nejvýše postavený český politik, který má Rusy za přátele a Nory považuje za fašisty unášející děti, z norského seriálu jistě nadšený nebude. Takže už máte připravený popelníček, pane řediteli?
Norský seriál pobouřil Kreml, který prostřednictvím svého
velvyslance zaslal norské vládě protestní nótu. Autoři se prý „v duchu nejhorších tradic studené války rozhodli děsit norské publikum neexistující
hrozbou z Východu“.