Poprvé, co jsem v Bruselu, mám strach

Jan Zedník žije v Belgii tři roky. „Možná jsem strašpytel, ale dnes vůbec nehodlám nikam jít,“reagoval na výbuchy asistent europoslance

PRAHA Výbuch ve stanici metra Maelbeek jen kousek od jeho bytu zastihl asistenta europoslance Jiřího Pospíšila při banální situaci. se věnoval ranní hygieně, pak hledal bezpečí v budově Evropského parlamentu.

Jan Zedník

LN Jak jste se dozvěděl o výbuchu v bruselském metru?

Úplně upřímně, čistil jsem si zuby. Měl jsem otevřené okno v bytě, který je 150 metrů od místa výbuchu. Najednou jsem slyšel, jako kdyby vybouchla petarda. Byla to tlumená rána zpovzdálí. Nepřikládal jsem tomu pozornost. LN Co následovalo?

Čistil jsem si dál u otevřeného okna zuby. Během pár minut jsem slyšel houkačky a sirény. To mi došlo, že se asi něco stalo. Rychle jsem se oblékl a vyšel ven na ulici rue de Pascale. To už všude byli policisté. Snažili se zablokovat okolé a odkláněli lidi, aby nešli do naší ulice.

LN Co jste viděl venku?

Mě už přímo na místo nepustili. Policisté zablokovali průchod vozům a lidem směrem ke stanici metra. Tlačili mě směrem k Evropskému parlamentu. Slyšel jsem jenom houkající sirény aut.

Chodci byli vyděšení. Tvořili skupinky, které se pak snažila po- licie vytlačit co nejdále od místa výbuchu. Rozhodl jsem se jít do budovy Evropského parlamentu.

LN Jak reagovali lidé na ulici?

Bylo to hrozně zmatečné. Policisté byli v ulici jen dva. Někdo mluvil francouzsky, někdo zase anglicky. Slyšel jsem němčinu a zřejmě i vlámštinu. Všichni na policisty pokřikovali, co se děje. Nestačili vůbec reagovat. Jeden z policistů pouze opakoval, abychom se otočili a šli pryč, že se stalo neštěstí. Když jsem přišel k parlamentu, tak jsem viděl, že ho střeží vojáci se samopaly. Dostal jsem se dovnitř.

LN

Odkud přišel pokyn, aby úředníci neopouštěli pracoviště?

Vydala ho Evropská komise pro všechny zaměstnance. Nám to volali ze sekretariátu parlamentu jako doporučení. Nebylo ale striktně řečeno, abychom zůstali v kancelářích. Ze sekretariátů nám volali, jestli jsme v pořádku, jestli se nic nestalo europoslancům a asistentskému týmu.

LN Byli mezi vašimi kolegy nějaké oběti?

V mém okolí byli naštěstí všichni v pořádku, i europoslanecká delegace na našem patře, to znamená lidovci a „topka“. Odpoledne měla zasedat česká národní delegace. LN Co mělo být na programu?

Národní delegace probírá témata k příštímu plenárnímu zasedání ve Štrasburku a ve výborech.

LN Ještě něco se muselo v europarlamentu zrušit?

Od jedenácti tu měla být přednáška k podpoře uprchlíků. To se také zrušilo. Když se dívám do e-mailu, tak se v podstatě zrušilo vše.

LN Cítil jste se někdy v bezprostředním ohrožení, například po loňských atentátech v Paříži?

Dokud se to nestane těsně vedle vás, tak vás to mrzí a nutí přemýšlet, ale není to tak bezpro- střední jako dnes. Do dnešního dne jsem si říkal, je to sice bezpečnostní problém, jak to ale nebylo úplně blízko u mě, tak jsem se cítil bezpečně.

LN Jak to vnímáte dnes?

Možná jsem strašpytel, ale dnes vůbec nehodlám nikam jít. Měli jsme přitom jít na jednání do centra. Budu sedět tady v parlamentu. Opravdu mám strach. Poprvé, co jsem v Bruselu od listopadu 2012 mám dnes strach vyjít z budovy parlamentu ven. Hlídá nás policie, armáda a mnoho zaměstnanců bezpečnostní agentury. Jsme asi nejlepším místem, kam se může člověk momentálně schovat.