Islamisté za další cíl označili Německo

Bezpečnostní experti považují za největší riziko zhruba tři stovky islámských bojovníků, kteří se po výcviku v Sýrii vrátili zpět

BRUSEL/BERLÍN „Připravte se ještě na víc bomb a mrtvých! Brzy i v Německu.“Tak zněl jeden z komentářů, který se objevil po včerejších atentátech v Bruselu na sociální síti Twitter.

Příspěvek, který se začal po Německu šířit jako lavina, s největší pravděpodobností pocházel od sympatizanta Islámského státu.

Již po útocích v Paříží loni v listopadu ukázalo vyhodnocování zpravodajských informací, že jedním z dalších cílů islámských teroristů může být Německo.

Koneckonců pět dní po tehdejších událostech ve Francii muselo být těsně před výkopem zrušeno mezistátní fotbalové utkání v Hannoveru mezi Německem a Nizozemskem. Mezi diváky v hledišti měla být i německá kancléřka Angela Merkelová.

Ministr vnitra Thomas de Maiziere odvolání zápasu odůvodnil „konkrétní bezpečnostní hrozbou“, informaci o které poskytla „spřátelená tajná služba“.

Deník Bild včera ale citoval z důvěrné zprávy ministerstva vnitra k bezpečnostní situaci v zemi. Vní se píše, že „Německo je deklarovaným cílem pro džihádisticky motivované násilí“. Ve zprávě se uvádí, že pokud by takováto situace v Německu nastala, odehrály by se útoky pravděpodobně dle stejného scénáře jako v Paříži nebo nyní Bruselu: šlo by zřejmě o „několikanásobné, časově posunuté útoky“, a to s využitím střelných zbraní, trhavin anebo zápalných bomb.

Jako potenciální pachatele zpráva označuje „jednotlivce nebo samostatně jednající skupiny“.

Největší nebezpečí přitom představují bývalí islamisté, kteří odešli z Německa bojovat do Sýrie a po nějaké době se vrátili.

Podle odhadů německých tajných služeb je takto navrátivších se islamistů okolo tří stovek.

Úzkou vazbu teroristů, kteří podnikli atentáty ve Francii, na Německo, potvrzují i dosud známé výsledky výslechů Salaha Abdeslama, jehož zatkli belgičtí policisté minulý pátek.

Abdeslam, který je jediným přeživším z pařížských atentátní- ků, navštívil dle německých bezpečnostních orgánů loni říjnu jihoněmecký Ulm.

Tam prý vyzvedl v uprchlickém zařízení tři další muže, s nimiž potom odjel. Tito tři muži, kteří se do té doby vydávali za syrské uprchlíky, jsou od té doby nezvěstní.

V současné době má být jejich identita ověřována Spolkovým kriminálním úřadem (BKA), a to ve spolupráci s belgickými a francouzskými orgány.

Atentáty jsou vodou na mlýn populistů

Útoky v Bruselu s největší pravděpodobností dál v Německu vyostří debatu o přílivu uprchlíků do země.

Odpůrci migrace už řadu měsíců varují, že mezi více než milionem běženců, kteří jenom v roce 2015 přišli do země, mohou být i islámští radikálové, kteří by se mohli stát bezpečnostním rizi- kem. Jako první proto včera reagovali čelní politici euroskeptické Alternativy pro Německo (AfD). Ta kvůli strachu z běženců, který je rozšířen mezi německou veřejností, výrazně uspěla v nedávných regionálních volbách. V průzkumech veřejného mínění proto strana neustále posiluje.

„Pěkné pozdravy z Bruselu. Právě jsme opustili parlament. Krouží helikoptéry. Armáda je na postupu. Všude sirény. Zřejmě hodně mrtvých na letišti a hlavním nádraží. To ale všechno vůbec s ničím nesouvisí,“uvedla k událostem v Bruselu ironicky europoslankyně AfD Beatrix von Storchová na Facebooku.

Vůbec nejostřejší reakce na sociální sítích přišla z lůna strany kancléřky Merkelové, od někdejší východoněmecké disidentky a pozdější poslankyně za CDU Very Lengsfeldové. Ta dlouhodobě brojí proti uprchlické politice německé vlády a na Facebooku uveřejnila následující post:

„Buď pochválena Angela Merkelová, dobrosrdečná, předvídavá. Udělala všechno pro to, aby v Evropě zakotvil terorismus. /…/ Pojďme Angelu Merkelovou oslavovat, dokázala to.“