Duka povečeří s Číňany. Kvůli věřícím

PRAHA Katolická církev byla za časů komunistické totality v Československu obětí tvrdých režimních represí. Vládnoucí strana zavřela kláštery, pozatýkala kněží, mnohé z nich umučila. Kardinál Dominik Duka přesto v úterý zasedne při slavnostní večeři u jednoho stolu s pohlaváry z komunistické Číny. Paradoxní je, že tak učiní proto, aby neohrozil křesťanské věřící, kteří čelí útlaku a pronásledování ze strany Pekingu.

Státní večeři pořádá prezident Miloš Zeman na počest svého protějšku Si Ťin-pchinga, který bude v Praze od pondělí do středy na oficiální návštěvě. Pozvání obdržel i pražský arcibiskup, pro něhož to ale vzhledem k povaze čínského režimu nebyla jednoduchá volba. O tom, jestli na společenskou událost nejvyššího významu přijít, nebo s díky odmítnout, se Duka radil s vatikánským velvyslancem Giuseppem Leanzou. Svatý stolec se totiž už několik let pokouší o zlepšení vztahů s Čínou. A tomu se rozhodl podřídit i kardinál. „Pozvání jsem přijal proto, abych využil příležitosti a podpořil postoj papeže Františka, který opakovaně řekl, že je třeba se nebát a s Čínou vést dialog,“vysvětlil Duka.

Opatrné oteplení

Žádných dalších jednání s komunistickými pohlaváry se ale účastnit nebude a jím vedené pražské arcibiskupství se ani nepodílí na organizaci Si Ťin-pchingovy návštěvy. A to přesto, že čínský prezident během své pražské mise navštíví třeba Strahovský klášter.

Pražský arcibiskup, který je díky hodnosti kardinála také členem poradního sboru papeže Františka, v minulosti navštěvoval akce zaměřené proti utlačová- ní křesťanů v Egyptě, Iráku, Indii či právě v Číně. Tamní katolické věřící již dříve navštívil také biskup Václav Malý, který jejich situaci označil za nedobrou.

Peking přerušil s Vatikánem veškeré diplomatické styky v roce 1951, kdy Svatý stolec uznal Tchaj-wan. Legitimitu této nejstarší republiky východní Asie naopak Čína odmítá a považuje ji výlučně za své území. Už předchůdce současné hlavy katolické církve – Benedikt XVI. – ale vyhlásil narovnání vztahů s Čínou za jeden ze svých stěžejních úkolů.

„Od doby pontifikátu papeže Benedikta XVI. probíhá snaha o řešení situace křesťanů v Číně, kteří nemohou ve své zemi od 50. let svobodně působit,“potvrdil týden před setkáním s čínskou prezidentskou delegací Duka.

Současný papež František prohlásil, že mu jde hlavně o zlepšení situace zhruba 12 milionů čín- ských katolických věřících. Kvůli tomu, aby opatrné oteplování vztahů mezi Pekingem a Vatikánem nenarušil, dokonce před rokem a půl odmítl přijmout tibetského duchovního vůdce dalajlamu, který je komunistické vládě trnem v oku.

Křesťanství je jedním z pěti uznaných náboženství v Číně. Je ale rozdělené na dvě části, z nichž má oficiální postavení pouze ta, která je pod přímým dohledem Pekingu a odmítá nad sebou dohled Svatého otce. To se projevuje třeba tím, že jmenuje vlastní biskupy bez ohledu na mínění Vatikánu.

Zdravice z paluby

Proti ní stojí druhá, podzemní, která uznává pouze římského papeže. Kvůli tomu ale čelí pronásledování a represím ze strany čínských orgánů.

V asijské velmoci je sice stále nejvíce buddhistů, katolíků ale v posledních letech výrazně přibývá. Ani Svatý stolec, ani Peking si proto nemohou dovolit je ignorovat. A právě rostoucí počet věřících může být hnacím motorem pomalého sbližování se obou stran, znesvářených více než 60 let.

K prvnímu výraznému průlomu došlo v roce 2007, kdy byl v čínské metropoli vysvěcen na biskupa otec Joseph Li-šan. Šlo o prvního představeného čínské diecéze po půlstoletí, kterého kromě pekingských úřadů schválil také papež Benedikt XVI.

Dalším krůčkem ke sblížení byla dva roky stará cesta současné hlavy katolické církve do Jižní Koreje. Poprvé po desítkách let totiž Peking umožnil, aby jeho letadlo proťalo čínský vzdušný prostor. Papež František na oplátku zaslal z paluby letounu zdravici určenou čínskému vedení.