Za čínské peníze

Český fotbal se nesmí stát závislým na Číně

Bizarnějších vyhlášení Fotbalisty roku tento tradiční galavečer mnoho nezažil. V pondělí přišel korunovat Petra Čecha coby vítěze hlavní ankety se šéfem Fotbalové asociace ČR Miroslavem Peltou a prezidentem republiky Milošem Zemanem i předseda dozorčí rady Slavie Praha a zároveň zástupce majitele klubu CEFC China Chan Chauto. Z toho je jasně vidět, jak čínské miliony a vidina spolupráce se silným ekonomickým hráčem světového kalibru stihly během několika měsíců zasáhnout nejen do pražského klubu, ale do celého českého fotbalu.

Říše středu ví, že v Německu, Anglii či Francii, kde už vedle domácích společností kluby ovládají především Arabové a Rusové, momentálně těžko rychle získají větší vliv. Ovšem v zemích typu České republiky se jim taková možnost naskýtá. Zvlášť když mohli zachránit před bankrotem rodinné stříbro v podobě pražské Slavie. A když peníze tečou do sportu, většinou se fotbalový fanoušek moc neptá, odkud jsou.

Díky čínskému majiteli mohou slávisté po několikaleté záchranářské bídě opět myslet na boj o poháry. Takový výhled je samozřejmě lákavý i pro další kluby. Ovšem musejí si dát pozor, aby jejich kalkul nebyl příliš krátkozraký. Co když se čínské priority nečekaně změní? Firmy budou nuceny utáhnout kohoutky penězovodů a samozřejmě jim nebude záležet na nějakých fotbalových klubech z východu Evropy. Podobný vývoj, avšak v ruské režii, nedávno zažil hokejový Lev Praha. Krize na Ukrajině před dvěma lety zasáhla i jeho majitele a klub kvůli tíživé finanční situaci zanikl, přestože ve zmiňovaném ročníku došel až do finále KHL. Když je sport zástěrkou byznysu, doplácí na to. Tomáš Kubánek