Dopékaná strategie inteligentní specializace

esko čeká na RIS3. Nejde ani o značku lyží, ani o nový typ jaderného reaktoru. Jde o zkratku z anglického Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation. Česká verze zní Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci. Ani z plného názvu není jeden moc chytrý. Přesto jde o agendu důležitou. Má určit perspektivní oblasti výzkumu a podnikání a na ně zacílit peníze z národních, evropských a soukromých zdrojů. Prioritní oblasti mají společně identifikovat zástupci firem, výzkumných institucí, škol, veřejné správy a neziskového sektoru. Dílčím cílem je účelné propojení akademického a podnikatelského světa. Ve hře je směrování až 80 miliard korun, a nejde tedy o maličkost. Bez schválení strategie Evropskou komisí nebude možno peníze čerpat. I po řadě zpoždění nyní vyplouvá na povrch, že Česko strategii RIS3 stále nemá hotovu.

Intelektuálně-akademické kořeny RIS3

Tvorba národních strategií RIS3 je dnes monstrózní agendou Evropské unie, ale strategie má intelektuálně-akademické kořeny. Do velké míry vychází z analýz expertní skupiny Knowledge for Growth prof. Dominiqua Foraye, který zkraje dubna zavítá do Prahy. Před lety zjišťovali, proč Evropa zaostává za Spojenými státy v konkurenceschopnosti a hospodářském růstu, se zvláštním důrazem na výzkum a vývoj (VaV) a praktické uplatňování nových technologií. Došli k závěru, že VaV jsou v Evropě příliš fragmentovány a postrádají koordinaci mezi klíčovými aktéry. Poukázali na rozšířený nešvar, že každý evrop- ský region a země mají tendenci podporovat podobné agendy. Populární jsou například komunikační, nano- a biotechnologie. Akademici proto přišli s doporučením, aby tyto aktivity byly koordinovány a regiony EU se soustředily na ty oblasti, ve kterých mají strategickou komparativní výhodu dle místních podmínek. To třeba znamená, že někde má větší smysl dělat základní výzkum (a investovat do něj), jinde výzkum aplikovaný. Lokální úsilí by navíc mělo být podloženo dlouhodobější vizí a ta by měla být koordinována mezi hlavními hráči, což jsou centrální a regionální vlády a výzkumný a podnikatelský sektor. Jádrem celé agendy RIS3 je tedy výměna informací, koordinace a následná optimální specializace evropských regionů. Koncept RIS3 je však stále poměrně nový, nevyzkoušený a ještě za ním nejsou vidět reálné výsledky. Bruselští ho od akademiků převzali jako polotovar.

Přijetí strategie RIS3 je podmínkou Evropské komise pro čerpání evrop- ských fondů několika operačních programů na dalších pět let. První verzi strategie zpracovalo před lety ministerstvo školství a vláda ji schválila už koncem roku 2014. Ale Evropské komisi se nelíbila. Hlavní nedostatek viděla v malém propojení aktivit s veřejnými výdaji a strategii vládě vrátila k dopracování. Ta agendu převedla na úřad vicepremiéra Bělobrádka. Byť je podstatou tvorby strategie RIS3 hledání prioritních oblastí, intenzivní a široká komunikace a sdílení informací mezi různými aktéry, o agendě dopracovávání české strategie RIS3 se člověk z vládního webu za celou dobu nedozvěděl téměř nic. Během roku 2015 se tedy asi jednalo o potřebách jednotlivých sektorů s podniky a se zástupci oborových asociací. Akční plán počítal s úspěšným vyřešením připomínek Evropské komise a naplněním předběžné podmínky v září 2015. Pak měla být strategie uznána Evropskou komisí do konce roku 2015. Máme tu jaro a strategie se stále ještě dopéká.

Byť je podstatou tvorby strategie RIS3 hledání prioritních oblastí, intenzivní a široká komunikace a sdílení informací mezi různými

aktéry, o agendě dopracovávání české strategie RIS3 se člověk z vládního webu za celou dobu nedozvěděl téměř nic