Sovy pozor! V neděli se mění čas

Po pěti měsících si lidé opět musí přeřídit hodinky, tentokrát v neděli 27. března o hodinu napřed. Přecházejí z astronomického času na sedm měsíců k času letnímu. Stále více lidí dává najevo nesouhlas s umělou změnou, která rozhodí biorytmus.

Zkrácení či prodloužení noci u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace. Lidé si na změnu času zvykají asi týden, někteří jedinci se však s posunem vyrovnávají mnohem déle.

„Po změně času mi jeden chlapeček usínal v bazénu při lekci plavání, protože po posunutí času chodil do bazénu v době, kdy již normálně měl spát. Ačkoliv se maminka snažila jeho usínání a vstávání každý den posouvat o deset minut, srovnával se s tím tři týdny. Teď se musím smířit s tím, že budu mít v bazénu rozespalá batolata na první hodině,“očekává lektorka dětského plavání pražského a litvínovského Klubu Kapka Markéta Koštířová. téměř každý. A to v pubertě. Zde vlivem produkce velkého množství hormonů dochází k posunutí fáze spánku do pozdějších hodin, které se projevuje typickým pubertálním ponocováním. Následkem je chronický nedostatek spánku, obtížné ranní probouzení, absence ve škole, denní ospalost a zhoršená pozornost.

„Při léčbě se k navození usnutí podává hormon melatonin v tabletách, které jsou na předpis. Současně se upravuje spánkový režim. Posunuje se čas usínání až na požadovanou, věku přiměřenou dobu. Velmi důležité je pak zachovávat stabilní spánkový režim a vyhnout se ponocování o víkendech, jinak se porucha spánku opět vrací,“vysvětluje docentka Iva Příhodová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dodává ovšem, že z důvodu nevelké motivace ke změně spánkového režimu u mladistvých je léčba velmi svízelná a neúspěšná.

„U středoškoláků by mohlo být prospěšné posunutí začátku výuky do pozdějších hodin,“myslí si Příhodová.

Překážkou je nezájem politiků

Ve vědeckých kruzích se debatuje, proč se od posunu času ještě neustoupilo. „Důkazů o jeho škodlivosti je mnoho a v některých zemích již změny času zrušeny byly. Ustálení jednotného času po celý rok by mohlo předcházet rizikovým situacím, ke kterým může docházet v době, kdy naše tělo bojuje, aby se vyrovnalo s takto intenzivním zákrokem,“dodává doktorka Janečková.

Za zrušení změn času v celoevropském měřítku bojuje iniciativa For Only One Time. Za ní stojí český senátor Petr Šilar. Podle jeho slov má však zatím iniciativa minimální odezvu, registruje pouze několik nadšenců. Zkouší tedy bojovat i na politickém poli, loni v březnu vystoupil se svým příspěvkem v Evropském parlamentu.

„Od té doby kolega europoslanec Pavel Svoboda přednesl znovu požadavek na zařazení tohoto bodu na jednání Evropské komise. Bohužel zatím bezvýsledně, protože přišla uprchlická krize a Evropská komise neřeší nic jiného. Nebo na to nemají čas,“říká Petr Šilar.

Pokud by návrh prošel, podle iniciátorů by nová směrnice mohla začít platit v roce 2019. „Proces trvá tak dlouho, protože chybí vůle se tím zabývat. Proto jsme vloni na podzim představili novou petici na zrušení střídání času. Cílem petice, která je v listinné podobě, je sehnat co nejvíc podpisů, abychom po projednání v parlamentu mohli vytvořit tlak na vládu ČR, aby tento podnět předala Evropské komisi. Zároveň jsem oslovil i přátele v zahraničí, aby mě následovali v jejich státech. Zatím bez ohlasu,“říká Petr Šilar.

Studie z posledních let ukazují na souvislost mezi narušením délky či

kvality spánku a vznikem mnoha

onemocnění