„Sudič“, jehož advokáti nechtějí
Psal se rok 2000 a právnických celebrit bylo oproti dnešku, kdy se přídomek renomovaný či vlivný advokát připisuje desítkám právníků, poskrovnu. Vítězství v bitvě sociální demokracie o lukrativní Lidový dům proti českému státu tak tehdy na několik let zajistilo Zdeňku Altnerovi přízvisko nejznámější český advokát. Dokázal to, v co nikdo léta nevěřil. U Ústavního soudu dosáhl uznání kontinuity ČSSD a také její společnosti Cíl, v níž měli sociální demokraté před nástupem komunistů k moci v roce 1948 lukrativní nemovitost zaparkovanou. Díky tomu se oranžová strana, tehdy vedená dnešním prezidentem Milošem Zemanem, stala nejbohatší politickou silou v zemi.
Klíčová role exministra
Kde se ve sporu ČSSD se státem vlekoucím se už od roku 1993 vzal nepříliš známý doktor práv Altner? Stalo se to v roce 1997 a do Lidového domu jej přivedl tehdejší strážce stranické kasy a pozdější ministr financí Zemanovy vlády Ivo Svoboda. Mimochodem dodnes jediný český polistopadový ministr, který musel do vězení, a to za tunelování mělnického podniku na výrobu kočárků a invalidních vozíků Liberta.
Znali se dobře. Svoboda dělal účetnictví společnosti Osan, což byl někdejší monopolní obchodník s nářadím. V tomtéž podniku pak v 90. letech začal doktor práv Altner působit coby konkurzní správce. A stal se v něj této roli zavilý „sudič“. Přestože dřívější státní podniky si zkraje 90. let různě započetly vzájemné pohledávky, on tyto zápočty neuznal a vrhl se do desítek tisíc soudních spo- rů, v nichž se domáhal jejich zaplacení. V podstatě neúspěšně, ale spřáteleným právním zástupcům vyplatil na 150 milionů korun, než byl po šesti letech v roce 1999 z funkce odvolán.
PROFIL
Jeho zavilost se zřejmě v Lidovém domě, kde strana sídlila a chtěla, aby sídlo patřilo jí samé, zalíbila. A pro zastupování ve při, v níž si moc nevěřila, Altnera najala. Právě to, že si příliš nevěřila, se projevilo v textu smlouvy, kde byly zakomponovány štědré odměny. Podepsali ji Svoboda a tehdejší šéf strany Zeman. Odměna se pohybovala v řádech desítek milionů korun. K tomu tam byla klauzule o tom, že po úspěšném vysouzení Lidového domu bude mít Altner nárok na deset procent z budoucích příjmů z pronájmu tamních prostor. A vše bylo zatíženo vysokými pokutami, které ale vzhledem k nepříliš vysoké šanci na úspěch nikdo nezpochybňoval. Pokuta za pozdní platbu byla stanovena na 0,3 procenta denně a ještě se počítalo s desetiprocentním úrokem z prodlení.
Když policie pátrá marně
Po úspěchu v roce 2000 se ale sociální demokraté moc k placení neměli. Byli ochotni vyplatit odměnu ve výši 51 milionů korun, z nichž třetinu poslali přímo Altnerovi a dvě třetiny dali do úschovy, protože se o svůj díl hlásili ještě další dva právníci, kteří se na kauze s Altnerem podíleli. Spory o tuto uloženou část běží dodnes. Altner ovšem žádal i naplnění klauzule o provizi z nájemného. To spočítal na 18,5 milionu a právě o něj se rozběhly ty nejlítější boje se sociální demokracií. V polovině prvního desetiletí tohoto milénia se jich pokusil zbavit Jiří Paroubek nabídkou smíru, kdy byl ze stranické kasy ochoten pustit přes 90 milionů. Altner ale tehdy žádal minimálně 150 milionů a k dohodě nedošlo. Nakonec se tento čtvrtek pražský městský soud přiklonil k rozsudku první instance z roku 2004, že strana má zaplatit základ plus smluvní pokutu, ovšem bez úroků z prodlení. Celkem přes 337 milionů.
Altner se pak v Česku profiloval primárně útoky na ČSSD. Ty mu dokonce vynesly trest od České advokátní komory, která ho vyškrtla v roce 2011 ze svého seznamu za to, že porušil ve své kauze povinnost mlčenlivosti. Vyměřila mu i pokutu sto tisíc za osočování bývalého klienta – tedy ČSSD.
Právník, který letos oslaví 69. narozeniny, v mezidobí působil i na Slovensku v roli konkurzního správce. Tam na něj v roce 2013 pro maření konkurzu vydali dokonce mezinárodní zatykač a byl pak zadržen německou policií.
Policie po něm pátrala i v Česku. Soud pro Prahu 10 ji tím pověřil, protože se podle něj Altner vyhýbal řízení, v němž je mu za vinu kladena zpronevěra se škodou ve výši 800 tisíc korun. Altner to označuje za politickou kriminalizaci: „Pokud mě má zastrašit, abych upustil od vymáhání rozsudku na ČSSD alespoň odkladem splátek, dosáhne pravého opaku, zavřít mohou, zaplatit musí,“uvedl včera v prohlášení. Poté, co se dostavil ve čtvrtek ke svému procesu s ČSSD, bylo pátrání zrušeno. Policie ovšem bude muset vysvětlovat, minimálně interně, jak je možné, že „hledaná osoba“se normálně zjevila u soudu a nikdo ji nezatkl. Pikantní je, že policie spadá pod ministra vnitra, kterým je statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec.