Ústav porušil vědeckou etiku, tvrdí komise

PRAHA Kauzu, týkající se možného pochybení vědkyně Evy Sykové a Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, odstartovala reportáž České televize loni v listopadu. Reportéři v ní popsali příběhy tří lidí, kteří trpěli nemocí ALS a vsadili na „léčbu“kmenovými buňkami.

Dle dotázaných expertů ještě neexistují důkazy, že by terapie zabírala, a kritizovali „obchod s nadějí“, neboť nemocní si i sami připláceli, aby od firmy Bioinova získali kultivované buňky. Případem se zabývala etická komise Akademie věd. A ta nyní ve svém stanovisku uvedla, že „po prostudování dokumentů a konzultacích dospěla k závěru, že podmínka dostatečného odůvodnění vědeckými poznatky ve věci poskytování kmenových buněk pacientům s ALS nad rámec klinické studie nebyla pracovníky ústavu splněna“.

Veřejnost prý nebyla na webu a ve výrocích profesorky Sykové přesně a uvážlivě informována, jaké jsou možnosti této léčby a že nejde o léčebný ústav.

„Považuji to za nepochopení a nespravedlnost. Rada ústavu za mnou stojí,“řekla LN Syková, jež je ředitelkou ústavu, první místopředsedkyní vládní vědecké rady i senátorkou. Výsledky podle ní prokazují, že využití kmenových buněk má pozitivní důsledky a progresi choroby zpomaluje – o tři až osmnáct měsíců. Závěry klinické studie s 28 pacienty hodlá publikovat. „Proti závěru komise se určitě odvoláme,“doplnila Syková.

„V úterý to budeme projednávat na akademické radě,“sdělil LN předseda Akademie věd Jiří Drahoš. A Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, potvrdil, že se týmž případem zabývá i etický panel školy, kde Syková vyučuje. Dle informací LN by mělo být jasno zhruba do měsíce. Již loni členové kolegia děkana 2. lékařské fakulty UK sdělili, že aplikaci kmenových buněk proti ALS „nepovažují za metodu vědecky podloženou“.