Byznys potřebuje lidská práva
Říká viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. Je prý důležité vědět, že podnikatel nemůže přijít přes noc o firmu
Česká vláda mě mile překvapila, nadbíhat jako všichni ostatní, musíte se chovat sebevědomě a ukázat, že jí máte co nabídnout. Jen tak ji dokážete získat a hlavně udržet.
S napětím jsem čekal, jak se k tomu česká vláda postaví, a jsem tím příjemně překvapen. Jsem produkt anglosaského školství, kde věnovali hodně pozornosti, aby nás naučili oddělovat formu od obsahu. Když v Anglii třeba řešil kolega se špatnou angličtinou nějaký problém, kdy mu ani profesoři pomalu nerozuměli, ale měl skutečně dobré myšlenky, které byly jedinečné, nikdo se nad formou nepozastavil. Všem šlo o to, co říká. Dovedu si tedy představit, že pro spoustu lidí návštěvu provázela řada věcí, které byly dis- kutabilní nebo přímo špatné, ale soustředil jsem se hlavně na ten obsah. Čekal jsem s napětím, jestli se třeba aktuální a pro český průmysl velmi důležité téma, přiznání statusu tržní ekonomiky Číně, stane součástí té smlouvy o strategické spolupráci. A ukázalo se, že ne. Nebo jestli důležité téma naší zahraniční diplomacie, což jsou lidská práva, tady vůbec zazní. A ukázalo se, že ano. Z tohoto pohledu mě česká vláda a její postoj mile překvapily. Vystupovali jsme jako sebevědomý partner, který ví, co chce a je připraven si chránit svoje zájmy. Tak to má být.
Nevidím rozpor mezi obchodem a lidskými právy. Naopak si myslím, že jedno potřebuje druhé. Byznys potřebuje, aby tam, kde podniká, byla lidská práva respektována. Typickým příkladem je vymahatelnost práva. Je důležité, že člověk podniká v zemi, kde nemůže o firmu přijít přes noc, kde se dovolá ochrany, kde je chráněno i jeho duševní vlastnictví. Platí to ale i obráceně. Zastánci lidských práv by si měli uvědomit, že je v jejich zájmu, aby spo- lu státy obchodovaly. Když se díky obchodu stanou dva státy na sobě vzájemně závislými, mají mnohem větší motivaci se poslouchat. Pokud spolu nebudeme mluvit, jaký pak budeme mít vliv na to, co se v té druhé zemi děje?
Zároveň ale musíme být imy připraveni na kritiku z jejich strany. A opravdu doufám, že to z jejich strany přijde. Jsem vždy vděčný, když se bavíme s japonskými investory a říkáme jim, co se nám nelíbí, že zase oni kritizují nás. Přestože s tím měli na začátku problémy. Doufám, že Číňané na tom budou stejně a je pravděpodobné, že budou zaznívat ty samé věci. Že od nich uslyšíme, jak jim vadí nedostatečně se rozvíjející infrastruktura, nedostatek lidských zdrojů či neefektivní výdaje na výzkum a vývoj. Tak je to v pořádku.
Řekl bych, že v této zkoušce a srovnání jsme obstáli. Nepodepsali jsme úplně všechno, nerezignovali jsme na naše hodnoty a nevzdali jsme se našich zájmů. Chápu, že ta ceremonie a pompa mohla hodně lidí štvát, ale v Británii to nebylo o moc jiné. Teď teprve přijde tvrdý pragmatismus v jednání o byznysu. Obchody se neuzavírají, protože se máme rádi, ale protože je to vzájemně výhodné.
Doufám, že to tak nebude. Bude ale také záležet na tom, jestli my máme co nabídnout. Jestli jsme dost zajímavá ekonomika, kde je do čeho investovat. Čína už zdaleka není jen země levných výrobců, ale také špičkových technologií. A nechtějí Českou republiku jako levnou montovnu. Naopak, chtějí partnery, finální výrobce s globálními ambicemi, technologie. Nebude vůbec jednoduché za peníze, které jsou teď k dispozici, takovýchto atraktivních místních partnerů najít dostatek. Vždyť třeba na dálnice máme my sami peněz víc než dost, ale kvůli katastrofální legislativě je nedokážeme ani využít. Kolik máme firem, které mají skutečně světové špičkové technologie a jsou globálními hráči?
Tam, kde se dělá skutečně špičkový výzkum a vývoj, je potřeba si na to dávat pozor vždy. Na privátní úrovni předpokládám, že si to firmy samy a jejich majitelé ohlídají. Průmyslová špionáž také není výhradně doménou Číny. Pozor je nutné dávat i na kapitál z jiných zemí. Na vládní úrovni nezbývá než doufat, že to bezpečnostní složky monitorují a umějí tomu předcházet.
Na první pohled je to slušný výsledek, kolik se skutečně podaří proinvestovat, ale můžeme hodnotit až za pár měsíců či let. Až se uvidí, jak kvalitními projekty se tento příslib vyplní. V té první fázi jsme viděli i projekty, které českému hospodářství tolik nepřinesou, jako třeba nákup fotbalových klubů a nemovitostí. Předpokládám ale, že přijdou i objemnější a hodnotnější investice důležité pro rozvoj naší ekonomiky.
Všechny investice mají svoji hodnotu, i když třeba půjdou do finančních skupin, které je budou dále investovat do naší ekonomiky. Pro český průmysl jsou ale samozřejmě zásadní peníze, které jdou do klíčových sektorů. Tedy v tuto chvíli už příslib investic především ve strojírenství nebo do leteckého průmyslu, kde máme skutečně co nabídnout, protože naše firmy navazují spolu- práci i třeba s NASA. Stejně tak je důležitý potravinářský průmysl. Velkou příležitost také vidím v přenosu poznatků, nápadů a vynálezů našich vědců do praxe, do výroby. Testy, celosvětová patentová ochrana, to jsou miliardové náklady a pro to potřebujeme silného partnera. V oblasti průmyslu je dobrý příklad prodej společnosti ŽĎAS, což je důležitá továrna v důležitém sektoru české ekonomiky. Dosud patřila Vladimíru Sotákovi, na kterého mají někteří lidé různé názory, ale o svoje firmy se vždy staral s péčí řádného hospodáře. Když se za ním jedete podívat na Slovensko, tak zjistíte, že drží celý region na nohou, investuje zpět do rozvoje a pomáhá zaměstnanosti lidí. Takto se choval i ve ŽĎAS a teď bude na nových majitelích, aby ukázali, že to budou ochotni a schopni posunout ještě na vyšší úroveň. Rád bych viděl, že budou do společnosti masivně investovat, že to povede k rozšíření výroby, nárůstu zaměstnanosti a otevření cesty na nové trhy. Pak říkám, že je skvělé, že tady jsou a pomůže to naší ekonomice.
Mohou pomoci i takové nákupy, protože mohou otevřít čínský trh třeba českým vinařům. Tamní trh je velmi těžký a bez místního partnera tam prakticky nelze prorazit. Spálili se tam už i velcí hráči českého podnikání.
Je naprosto v pořádku, pokud budou mít ambice oběma směry. Nepochybuji, že jim jde i o to, podívat se skrze Českou republiku, jaké je podnikat v Evropské unii, jak tady vypadá administrativa a regulace. Jestli tedy stačí, že jsme odstranili tarifní bariéry, jestli neexistují nějaké další překážky, což tedy bohužel existují. Mohou si to u nás zkoušet v prostředí, které není tak dravé a kde si také vláda svou ekonomiku tolik nechrání. Takže si to u nás jistě chtějí ověřit a pak expandovat na další pro ně zajímavé a bonitní trhy. Určitě je ale pro ně důležitá i naše průmyslová tradice, díky které máme některé obory skutečně na špičkové a světové úrovni. A pokud chtějí skrze českou ekonomiku rozvíjet i čínský trh, je to opět dobře. Vidím v tom synergický efekt.